Kontakty

Město Vítkov
náměstí Jana Zajíce 7

74901 Vítkov

GPS: 49°46'34.413"N
         17°45'5.468"E

IČ: 00300870
DIČ: CZ00300870

Telefon: +420 556 312 200 
Fax: +420 556 312 255
E-mail: podatelna@vitkov.info

Datová schránka: 3seb39i

č.ú.: 9005-1526821/ 0100 
č.ú.: 19-1323821/ 0100

 

Facebook

Najdete nás i na Facebooku

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 10
DNES: 632
TÝDEN: 7020
CELKEM: 1045681

Pro bezpečí:

Povodňový plán ORP Vítkov

Povodňový plán

 

Obsah

Hradec nad Moravicí (CZ)

Zámek v Hradci nad Moravicí - V období 1778 až 1945 drželo Hradec šest generací pruského knížecího rodu Lichnovských z Voštic a Werdenbergu. Zámek prošel po požáru v roce 1796 velkou přestavbou. Začátkem 19. století byl založen 60ti hektarový přírodně – krajinářský park. V letech 1874 až 1891 byla provedena přístavba
tzv. Červeného zámku s hradební zdí a Bílou věží. Stavitelé se inspirovali režnými hrady německého středověku, takže nový komplex zahrnoval také konírnu s kočárovnou. Hradecký zámek má druhý největší park na území Moravy a Slezska. Celý zámecký areál včetně lesoparku má rozlohu 136 ha, samotný park pak 63 ha. Na rozdíl od ostatních, není uzavřeným celkem, ale otevírá se volně do krajiny. Nejvyšší místo, odkud je vidět na Jeseníky, se až do roku 1947 jmenovalo Vilémova výšina. 

K Bezručovým 80. narozeninám byla přejmenována na Bezručovu vyhlídku. V parku najdete mnoho kamenů a obelisků, které Lichnovští v parku s oblibou osazovali. Snad k nejznámějším patří Bellaria (krásná řeka).

Hradec nad Moravicí - První osídlení je doloženo z doby 3000 až 2700 př. n. l. spojené s lidem kultury nálevkovitých pohárů. V letech 800 až 600 př. n. l. se na území dnešního města nacházelo opevněné sídliště lidu popelnicových polí. Některé historické prameny uvádějí, že se v Hradci nebo jeho blízkém okolí se v r. 965 setkalo svatební poselstvo polského knížete Měška s Doubravkou, dcerou českého knížete Boleslava I. 

První historická zpráva o existenci pevného hradiska s vojenskou posádkou pochází z roku 1060, kdy bylo pod jeho hradbami poraženo vojsko polského krále Boleslava II. Smělého. Rozsáhlé hradisko se postupně přeměnilo na románsko-gotický hrad Přemyslovců. Po roce 1528 dávali Hradec čeští panovníci do zástavy různým šlechticům. Za třicetileté války pak přecházel střídavě do rukou císařských a protestantských vojsk.

Do historie města i zámku se však nejvíce zapsal rod knížat Lichnovských, který hradecké panství zakoupil v roce 1778 a setrval zde až do prvních měsíců roku 1945. Lichnovští přinesli do Hradce hospodářskou prosperitu. Zavedli zde chov ovcí a rozvíjelo se soukenictví. 19. století bylo ve znamení rozvoje průmyslu. Na levém břehu řeky byla postavena přádelna, která později byla přestavěna na pilu. Původní textilní manufakturu
mezi Podolím a Brankou nahradily Branecké železárny. Další továrnu založil Carl Weisshuhn v nedalekých Žimrovicích – papírnu s více než 3 km dlouhým vodním náhonem, který je dodnes funkční.

Hradec také pravidelně navštěvoval básník Petr Bezruč a věnoval mu své básně.

Kostel sv. Petra a Pavla ze 16. století - Kostel se nachází nedaleko zámecké brány a nechal ho vystavět majitel hradeckého panství Kašpar Pruskovský. Věž kostela je vysoká 37 metrů a jsou v ní umístěny 3 zvony, které patří k nejstarším na Opavsku. Zvon „Petr“ váží 952 kg, měří 84 cm a spodní šířka je 107 cm. Zvon „Pavel“ váží 560 kg, měří 72 cm a spodní šířka je 92 cm. První varhany zhotovil v roce 1770 varhanář Schwarz z Libavé a v roce 1846 na ně při primici knížete Roberta Lichnovského hrál Ferenc Liszt. Současné varhany pocházejí z roku 1911 a jsou dílem firmy Rieger z Krnova.

Slezská Kalvárie - Byla založena v roce 1764 Annou Marií Magdalénou Thomagniniovou, matkou majitele hradeckého panství Wolfganga z Neffzernu. Výstup od úpatí kopce vysokého 415 m až ke kamennému kříži na vrcholu Kalvárie lemuje 13 kaplí Křížové cesty.

 

Výběr jazyka