Kontakty

Město Vítkov
náměstí Jana Zajíce 7

74901 Vítkov

GPS: 49°46'34.413"N
         17°45'5.468"E

IČ: 00300870
DIČ: CZ00300870

Telefon: +420 556 312 200 
Fax: +420 556 312 255
E-mail: podatelna@vitkov.info

Datová schránka: 3seb39i

č.ú.: 9005-1526821/ 0100 
č.ú.: 19-1323821/ 0100

 

Facebook

Najdete nás i na Facebooku

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 8
DNES: 743
TÝDEN: 4212
CELKEM: 1265518

Pro bezpečí:

Povodňový plán ORP Vítkov

Povodňový plán

 

Obsah

Naučná stezka Dědictví břidlice

Dědictví břidlice

Prázdniny na naučné stezce Dědictví břidlice

Otevírací doba imaginária v době letních prázdnin

Úterý, středa, pátek            12.00 – 16.00 hod.

Sobota, neděle, svátky        12.00 – 17.00 hod.

Pondělí a čtvrtek pouze na základě předchozí telefonické domluvy (+420 722 085 248).

 

Imaginárium - 15 Kč, děti do 6 let zdarma

Prohlídka naučně stezky s průvodcem - max. 15 Kč, děti do 6 let zdarma

Prohlídka naučné stezky bez průvodce - zdarma

 

Chcete se dozvědět něco víc než to, co nabízejí informační tabule?

Kontaktujte zástupce Občanského sdružení Zálužné a domluvte si průvodce nejen do imaginária, ale také na naučnou stezku (http://os-zaluzne.webnode.cz/dedictvi-bridlice-naucna-stezka/).

Přejeme vám krásné léto plné poznání a nových zážitků.

 

Z pořadu Českého rozhlasu:

http://www.rozhlas.cz/ostrava/publicistika/_zprava/vitkov-na-opavsku-laka-navstevniky-do-bridlicoveho-imaginaria--1545952

 


DĚDICTVÍ PLOCHÉ VRCHOVINY – NÍZKÝ JESENÍK

Nízký Jeseník je plochá vrchovina tvořená vrcholy výšky cca 400–800 m n. m., prořezaná hlubokými říčními toky. Nachází se v severovýchodním okraji Českého masivu, a to v oblasti tzv. moravskoslezské. Řadí se ke středně starým geologickým celkům. Hlavní a podstatnou část Nízkého Jeseníku tvoří moravskoslezské paleozoikum. Masy hornin, vzniklé naplavením štěrků, písků a jílů usazených v okrajovém moři v době mladších prvohor, později nabyly vrásněním a vulkanickou činností podobu tvořenou různými celky. Hlavním jádrem těchto celků se staly slepence, droby a břidlice. Zmíněné jevy vytvořily v určitých částech masivu schopnost druhotné dělitelnosti hornin – kliváž. Štípatelnost a kvalitativní vlastnosti zdejších břidlic přivedly místní obyvatelstvo k jejich těžbě a zužitkování. Postupem času se z těžby břidlice vyvinula činnost fenomenálního rozsahu světového měřítka. Právě lokalita mokřinsko-záluženská je jednoznačnou ukázkou této činnosti.


MORAVICKÉ SOUVRSTVÍ

Moravické souvrství tvoří střední komplex nazývaný podle Patteiského – posidoniové břidlice. 
Nazývá se také Střelensko-mokřinsko-heřmanický. Je největší, o rozloze 550 km². Celková mocnost souvrství je odhadována na více než 1500 metrů. Svým složením pískovcová sedimentace střídá sedimentaci jílovitou. Jílovité flyšové sedimenty v těchto vrstvách převažují a za dobrých podmínek se zde vyvinuly dobře štípatelné břidlice, svým složením vhodné jako pokrývačské. Břidlice se v menší míře dobývaly také v Andělskohorském a Hradecko-kyjovickém souvrství.

 

DĚDICTVÍ DÁVNÉHO ŽIVOTA

 
Samotný vznik zdejšího geologického útvaru se datuje do období zhruba před 340–300 milióny let. Stáří kulmských útvarů je zajímavé především tím, že od těch dob byly sice přeskupovány a částečně metamorfovány, avšak jejich prvohorní charakter skladby flyše je dodnes zachován. Po otevření pomyslné knihy ve formě rozštípnutých „listů“ břidlice tak mnohdy nacházíme nádherně dochované fosilie forem života prvohorního moře na našem území. Dávní tvorové s nádhernými jmény a prazvláštní rostliny k nám promlouvají o naší minulosti.

 

ZKAMENĚLINY FAUNY v moravskoslezském kulmu jsou zastoupeny zkamenělinami lilijic (Crinoidea), ramenonožců (Brachiopoda), hojný je kmen měkkýšů (Mollusca) zastoupený třídou mlžů (Bivalvia), třídou břichonožců (Gastropoda) a hojných hlavonožců (Cephalopoda), známé jsou nálezy hyolitů. Příslušníky kmene členovců zastupují trilobiti.

FOSILNÍ STOPY (ichnofosilie) představují stopy po životní aktivitě různých skupin organismů, např. červů (Vermes).

ZKAMENĚLINY FLORY (rostlin) v Nízkém Jeseníku jsou zastoupeny především přesličkovitými, plavuňovitými a kapradinami.

 
 

DĚDICTVÍ ŘEMESLA

 
Dědictví břidlice je zároveň dědictvím řemesla postupem času proměněného v průmyslové odvětví. Zhruba od poloviny 18. století započali obyvatelé Nízkého Jeseníku, tenkrát německého původu, s těžbou pokrývačských břidlic. Nejstarší těžba probíhala primitivním způsobem pomocí jednoduchého nářadí kopáním a lámáním v povrchových lomech. Dalo by se říct, že tenkrát břidlici – nevyhrazený nerost, ze země dobýval kdekdo. Doslova každý sedlák, co ji objevil na svém pozemku. V chudém studeném kraji se ložisko břidlice stalo dobrou obživou.
 

 

Řemesla hornická: důlní (důlní dozorce), lamači - vrtači, vozači, zedníci, tesaři, střelmistři, strojníci, elektrikáři, pomocní horníci.
 
Řemesla na povrchu: štípači-řezači, brusiči, tesaři, truhláři, zámečníci, kováři.
 
Řemeslo pokrývačské: Pokrývání střech břidlicovou krytinou je složité řemeslo, každý pokrývač břidlicí byl zároveň dobrým štípačem - řezačem. Řemeslo často vyžadovalo výtvarné cítění, velkou zručnost a vysoké odborné znalosti.
 
V Nízkém Jeseníku se dodnes najdou stopy dědictví řemesla pokrývačů a zedníků v podobě břidlicové architektury. Poslední a vzácné zbytky břidlicové architektury se nám, s každým rokem vzdálenějším od starých dob vrcholného využití břidlice, doslova ztrácí před očima.
 
 

DĚDICTVÍ TAJEMNÝCH HLUBIN

 
Hlubiny obestřené tajemstvím jsou dílem člověka. Jsou to břidlicové doly, technické památky utvářené po dobu dvou staletí. Postupem času a s vývojem techniky se břidlice proměnila v opravdový poklad. Od poloviny 19. století začali majitelé podniků dobývat pokrývačskou břidlici průmyslovým způsobem, navíc těžba postupně přešla z povrchu do hlubin. Nejen že břidlice těžená hluboko pod zemí byla kvalitnější a neporušená, hlubinné dobývání navíc přineslo v tvrdých zimních podmínkách zdejšího kraje celoroční práci místnímu obyvatelstvu.
 
Představu o tom, jaký asi byl rozsah těžby na konci 19. století, si lze udělat na základě statistik slezského průmyslu. Ve statistikách je uvedeno 52 činných závodů na těžbu a zpracování břidlic. Vývoj těžby a zpracování od nejstarších časů do současnosti alespoň částečně zprostředkovává naučná stezka, a to s konfrontací důlních děl na jejich povrchu a v jejich okolí.
 
Běžně nedostupná technická architektura ukrývající se v bývalých hlubinných dolech dosahuje neuvěřitelného objemu. Při pomyšlení, kolik lidské energie se skrývá za každým položeným kamenem, s pokorou a tiše vzhlížíme ke starým horníkům.
 
 

DĚDICTVÍ KULTURY

 
Rozsáhlý břidlicový průmysl ovlivnil kulturně společenský vývoj v kraji. V období průmyslové těžby měli horníci a ostatní zaměstnanci podniků svou vlastní kulturu. Slavili hornické svátky sv. Barbory a sv. Prokopa, později Den horníků. Měli své hornické dechovky a s rodinami se scházeli ve svých klubovnách. Známé jsou písně, básně a výtvarná díla inspirovaná hornickou činností. Zrovna tak pokrývači, kteří se v minulosti věnovali především pokrývání střech břidlicí, měli svou vlastní kulturu. I dnes břidlice ovlivňuje výtvarnou činnost, a to nejen v podobě architektury a řemesla, ale i v drobné výrobě šperků apod.
 
Břidlicový průmysl s sebou nesl kulturu v podobě hornických slavností. Kulturně výtvarná díla vznikala také v reklamě, propagaci a propagačních aktivitách – výstavnictví. Pro školství a vzdělávání se vyráběly břidlicové tabulky na psaní. Umělecká díla vznikala v dílnách galanterních a broušených výrobků. Informační revoluci ovlivnil také gramofonový průmysl úzce provázaný s břidlicovým průmyslem. Šumivý zvuk byl tenkrát šířen na nosiči vyrobeném s podílem 85 % mleté břidlice.
 
 

DĚDICTVÍ JEDINEČNÉ PŘÍRODY

 
Výběžky lesů a osamělých skupin stromů skrývají staré lomy a doly. Místy se ze strání a stromoví zrcadlí šedivě stříbřité haldy starých břidlic, porostlé modříny, borovicemi a břízami. Mnohé staré lomy jsou zatopeny jezírky s průzračnou vodou nebo vytváří biotopy žijící si svým životem. Krása a zvláštnost je dílem přírody skloubeným s dílem člověka.
Tato místa jsou dnes domovem vzácných rostlin a živočichů, z nichž vynikají především netopýři, důlní koníci a jiní zvláštní živočichové.
Dědictví břidlice je pojem mnoha rozsáhlých témat, o kterých se více dozvíte na naučné stezce a v Imagináriu břidlice.
 
 

BŘIDLICOVÁ LOŽISKA V MORAVSKOSLEZSKÉM KULMU

 
Ložiska štípatelné pokrývačské břidlice v moravskoslezském kulmu jsou sloučena do tvarů, které si lze představit jako deskovitá tělesa o různé síle neboli mocnosti, směru úklonu, délky a hloubky. Směr se zjišťuje pomocí geologického kompasu a úklon se měří pomocí sklonoměru neboli klínometru na geologickém kompasu. Mocnost, to je kolmá vzdálenost nadloží od podloží, se měří metrem nebo pásmem. Celková rozloha se pak zjišťuje pomocí pozorovatelných výchozů ložiska v terénu.
 
VELIKOST SKLONU A SMĚR LOŽISKOVÝCH VRSTEV
V důlních mapách bývá uveden údaj označený v tomto tvaru: T 15°/70°SV, což znamená, že ložisko je v daném místě uloženo ve směru 15° severovýchodním a v úhlu úklonu 70° se zapadáním ložiska kolmo na směr.
 
BŘIDLICOVÁ LOŽISKA V LOKALITĚ MOKŘINKY-ZÁLUŽNÉ
Ložiskový komplex v obou lokalitách sestává z šesti různě mocných ložiskových pásem deskovitého tvaru o mocnosti 8,5; 10; 8; 7; 8,5 a 6 m.
Ložisková pásma jsou uložena v úklonu 70°–80° a směru 15°–20°SV, se zapadáním k jihovýchodu. Pokrývačská břidlice byla v minulosti dobývána v pásmech 1, 2, 3 a 5.
 
 

TRASA NAUČNÉ STEZKY

 
Před absolvováním naučné stezky doporučujeme navštívit expozici Imaginária břidlice, umístěnou v objektu RS Bílá Holubice. Pro zájemce, větší i menší skupiny, je možno dohodnout průvodcovské služby v českém i polském jazyce, jak pro návštěvu imaginária, tak i pro putování po stezce. 
 
Služby průvodce doporučujeme dohodnout předem, prostřednictvím formuláře na webových stránkách Občanského sdružení Zálužné: http://os-zaluzne.webnode.cz/dedictvi-bridlice-naucna-stezka/,
případně telefonicky na čísle: +420 722 085 248.
 
Celková délka naučné stezky je přibližně 7 km. Její začátek i konec jsou v areálu RS Bílá Holubice. Na trase stezky je 16 zastavení celkem s 22 informačními tabulemi a 3 odpočívadly. Jejich texty jsou v českém a polském jazyce.
 
Naučná stezka vede převážně po lesních a polních cestách, případně po silnici. Je tedy vhodná i pro rodiny s dětmi. Pouze v jednom krátkém úseku vede po louce. Na terénu Nittmannova dolu jsou na dvou místech prudká klesání. Ta je však možno bezpečně obejít. Ve dvou úsecích je trasa vedena po stejné komunikaci obousměrně.
 
Po trase naučné stezky vás povedou kolíky – rozcestníky. Na nich jsou vedle šipky, která udává směr dalšího postupu, také čísla následujících zastavení. Vedle toho jsou méně přehledné úseky značeny také běžnými turistickými značkami, používanými pro naučné stezky. Na každé informační tabuli je orientační mapka s vyznačením místa, na kterém se nacházíte. Vzhledem k tvaru trasy je možno absolvování naučné stezky libovolně upravit.
 

Výběr jazyka