Kontakty

Město Vítkov
náměstí Jana Zajíce 7

74901 Vítkov

GPS: 49°46'34.413"N
         17°45'5.468"E

IČ: 00300870
DIČ: CZ00300870

Telefon: +420 556 312 200 
Fax: +420 556 312 255
E-mail: podatelna@vitkov.info

Datová schránka: 3seb39i

č.ú.: 9005-1526821/ 0100 
č.ú.: 19-1323821/ 0100

 

Facebook

Najdete nás i na Facebooku

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 7
DNES: 288
TÝDEN: 6361
CELKEM: 1131371

Pro bezpečí:

Povodňový plán ORP Vítkov

Povodňový plán

 

Obsah

Hornické domky

GPS: 49°49'39.720"N 17°43'2.881"E - mapa

 

HORNICKÉ OBYVATELSTVO

Rozvíjející se těžba břidlice významným způsobem změnila strukturu zaměstnanosti místních obyvatel. Ti se ze zemědělců a dřevařů postupně stávali horníky a dělníky, kteří na povrchu dolů štípáním a řezáním zpracovávali vytěžený materiál. Majitelé okolních statků pak svými koňskými povozy obstarávali distribuci břidlicových výrobků i do větších vzdáleností. Zdejší lidé však s prací pod zemí a zpracováním břidlice neměli velké zkušenosti. Proto sem majitelé dolů zvali horníky z jiných těžebních oblastí a také specialisty z Durynska, kteří byli odborníky na těžbu a zpracování břidlice. Ti se tady začali usazovat v polovině 19. století a vedle svých neocenitelných zkušeností, které předávali zdejším horníkům, si ze své vlasti přinesli také svůj typický dialekt. Jeho mnohé prvky byly pak převzaty do místního německého nářečí, které se zde udrželo až do odsunu německy mluvících obyvatel po druhé světové válce.

 

BERGHAUSY

V okolí dolů byly pro zaměstnance stavěny z břidlice takzvané berghausy – hornické domky. Byly to nájemní domky stavěné z odpadové břidlice, v nichž i s rodinami bydleli noví pracovníci, kteří neměli vlastní nemovitosti.

Tady, poblíž prvního Nittmannova dolu, jich bylo postaveno několik. Do současné doby se dochovaly dva z nich, nízké dlouhé domky č. 19 a 39. Ze třetího domu č. 38 zůstala pouze podezdívka a schodiště od studny. U berghausu č. 39 je na obnažených zdech patrné, že břidlicové zdivo nebylo spojováno maltou, ale hlínou z pole. Dole u silnice na konci cesty, najdete Nittmannův dům č. 20.

 

JAK SE V ZÁLUŽNÉM ZAČALA TĚŽIT BŘIDLICE – POVĚST

V dávných dobách, kdy na tomto místě, mezi Zálužným a Mokřinkami, pod kopcem Morabergem rostl hustý les, měl zde svou chatrč chudý uhlíř. Jednou v létě pozdě večer seděl před svým stavením a přemýšlel, jak by si pomohl z nouze. Vtom se z lesa, od Mokřinek přibližovalo světýlko. A najednou před ním stál malý vousatý mužíček s lucerničkou, skřítek – permoník. „Znám tvoje trápení“, řekl skřítek. „Vždy po sto letech pomohu dobrému člověku. A dnes pomůžu tobě. Pojď se mnou, nebudeš litovat.“ Uhlíř pro jistotu vzbudil svého nejstaršího syna a vydali se za blikajícím světýlkem do temného lesa. Najednou se světýlko ztratilo v houštině, a když ji rozhrnuli, uviděli před sebou osvětlenou jeskyni s krásnými barevnými krápníky. Na podlaze jeskyně bylo ještě od podzimu naváté suché listí. Permoník jim řekl: „Pomožte vy mně. Vymeťte listí z jeskyně a já se vám bohatě odměním“. Uhlíř se synem vymetli jeskyni, permoník jim poděkoval a řekl, aby si nalámali krápníky, které se jim líbí. „Na co by nám byly?“ řekli si a vydali se na cestu domů. Chlapec si však na památku kousek jednoho zářivě modrého krápníku ulomil. Druhý den ráno, když šli do lesa zkontrolovat milíře, našel hoch v kapse krápník. Vytáhl jej, a co nevidí – byl celý ze zlata! Ukázal jej otci a hned se vydali jeskyni hledat. Ale nenašli.

Na místě, kde byla v noci houština, čněla zvláštní, tmavě šedá skála, která tam dříve nebyla. Zkoušeli ji rozlámat, jestli neukrývá kouzelnou jeskyni, ale vstup do podzemí nenašli. Zato zjistili, že ten zvláštní kámen se dá štípat na tenké desky – byla to břidlice. Vyspravili jí svůj dům a prodávali ji sousedům a lidem z blízkého i dalekého okolí. Stali se tak prvními, kdo zde začal těžit břidlici. Permoník jim skutečně pomohl z bídy.

 

ŠTÍPATELNOST BŘIDLIC

Prachové a jílové břidlice jsou jemnozrnné (zrna pod 0,063 mm) horniny s výraznou břidličnatou odlučností, způsobenou zhruba paralelním uspořádáním jílových minerálů a vznikem blan organických látek. Břidlice vznikaly sedimentací a následnou velmi slabou metamorfózou (anchimetamorfozóu). U většiny těchto hornin došlo působením teploty a tlaku k rekrystalizaci jílových minerálů do větších jedinců, které svým tvarem výrazně podmiňují břidličnatost a tím také štípatelnost v různě tenkých deskách.
 

Výběr jazyka