Kontakty

Město Vítkov
náměstí Jana Zajíce 7

74901 Vítkov

GPS: 49°46'34.413"N
         17°45'5.468"E

IČ: 00300870
DIČ: CZ00300870

Telefon: +420 556 312 200 
Fax: +420 556 312 255
E-mail: podatelna@vitkov.info

Datová schránka: 3seb39i

č.ú.: 9005-1526821/ 0100 
č.ú.: 19-1323821/ 0100

 

Facebook

Najdete nás i na Facebooku

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 8
DNES: 640
TÝDEN: 5862
CELKEM: 1130872

Pro bezpečí:

Povodňový plán ORP Vítkov

Povodňový plán

 

Obsah

Raabovy doly

GPS: 49°49'1.499"N 17°42'40.561"E - mapa


DOLY V ÚDOLÍ HORNÍKU

V místní trati zvané „Hornigsgrund“ v údolí potoka Horníku, na katastru Starých Těchanovic, jsou dodnes dochované haldy vytěžené břidlice. Jedná se o doly, které zde otevřel starotěchanovický občan Johann Raab. Potok Horník protékající údolím zvaným Hornigsgrund získal na konci 19. a v první polovině 20. století českoněmecký název „Hornigsbach“ – Hornický potok. Název vypovídá o skutečnosti, že v údolí potoka pracovali horníci. Těžba břidlice probíhala v západním svahu údolí, kde je břidlicové ložisko uloženo těsně pod povrchem kopce. Štoly Raabových břidlicových dolů se dodnes ve dvou, místy i ve třech patrech v pravidelných rozestupech zavrtávají do svahu údolí potoka Horníku.

Schéma - Raabovy doly

 

7 ŠTOL

Na haldách vytěženého a dále nepoužitého materiálu právě stojíme. Nad potokem zde bylo v několika výškových úrovních vyraženo celkem sedm krátkých vodorovných štol. Těžbu zdejšího břidlicového ložiska zahájil v roce 1873 Johann Raab, majitel statku č. 54 ve Starých Těchanovicích a nájemce tamního obecního hostince. Ve svých břidlicových dolech, v „Grundech“, zaměstnával především místní domkáře a chalupníky. Ti do té doby pouze obdělávali své polnosti a s hornickou činností v hlubinných dolech neměli žádné zkušenosti. Výhodně si jí však začali přivydělávat.

 

DOLY A OBĚTI NA ŽIVOTECH

Při práci ve zdejších dolech se nezřídka stávalo, že částečně z neznalosti a také z neopatrnosti docházelo k neštěstím s následky zranění i obětí na životech. V období let 1873–1888 při hornické činnosti ve zdejších dolech zahynulo šest horníků.

 

JOHANN RAAB

Vzhledem k častým neštěstím a značné konkurenci daleko lépe organizovaného Nittmannova dolu Johann Raab v roce 1888 své doly v „Hornigsgrundu“ uzavřel a těžbu ukončil. Nadále však zůstal veřejně činný. Už v roce 1888 se stal jedním z pěti zakládajících členů spolku dobrovolných hasičů ve Starých Těchanovicích a byl také ihned zvolen jeho prvním velitelem. O rok později se stal členem prvního představenstva místního spořitelního spolku a záložny (Kampeličky), zvaného „Reifeisenkasse“.


VÝDĚLKY A CENY

Po celé devatenácté století byla těžba břidlice, výroba a prodej břidlicových produktů velmi výnosným a vyhledávaným průmyslovým odvětvím. Ceny produktů Raabova dolu se nijak nelišily od cen jiných okolních lomů. Podle starotěchanovické kroniky v roce 1880 činily:

  • 1 kopa (60 kusů) břidlicových tašek stála v průměru 15 krejcarů,
  • 1 čtvereční sáh krytiny (asi 3,6 m2) byl za 80–100 krejcarů, podle typu a tvaru tašek.

Práce v břidlicových dolech, ať už v podzemí či na povrchu, byla poměrně dobře placená.

Porovnejme tehdejší platy zaměstnanců Raabových dolů s výdělky jiných pracovníků:

  • denní mzda horníka byla 1 zlatý – tedy 100 krejcarů,
  • mzda dělníka v dole byla 60 krejcarů,
  • denní mzda dělnice pracující na povrchu byla 50–60 krejcarů,
  • nádeník si vydělal 20 krejcarů, přidavač u zedníků 40, zedník od 80 krejcarů do 1 zl.,
  • pacholek si u sedláka vydělal 50–60 zlatých ročně, děvečka 40 zlatých.

 

A co si za svou mzdu mohli tehdy lidé koupit?
Z cen základních životních potřeb dále uvádíme:

  • 1 libra (0,56 kg) pšeničné mouky stála 10 krejcarů, žitné mouky 6 krejcarů,
  • 1 libra másla byla za 12 krejcarů,
  • 1 libra vepřového masa stála 30 krejcarů,
  • 1 máz (asi 1,5 l) mléka stál 8 krejcarů,
  • za 8–9 vajec se platilo 6–7 krejcarů,
  • pár bot byl za 4–5 zlatých, dámské střevíce za 2–3 zl.,
  • truhlář si za rakev účtoval 4–10 zl.

 

Výběr jazyka