Kolo na Cabáku - nová vyhlídka na naše město

„Vyhlídku na Cabáku jsme otevřeli společně s našimi přáteli z polských Głubczyc,“ říká starosta Vítkova Jakub Cihlář, jehož těší že Vítkov dnes může mít jako na dlani každý, kdo sem zavítá. „Věřím, že příchozí ocení nejen úchvatný výhled, ale také originální myšlenku projektu i jeho dokonalé zpracování,“ nešetří slovy chvály směrem k tvůrcům. A vrací se k horkému dni, kdy – přestože venkovní teploty překračovaly svá maxima – se v rámci projektu Rozšíření turistických atraktivit a odpočívek v česko-polském příhraničí uskutečnila významná akce se zástupci polského partnerského města. 

„Nejprve jsme společně navštívili zříceninu hradu Vikštejn, vyhlídkovou věž s pohledem na Přírodní park Moravice i okolí zámku v Dubové,“ vrací se ke společně strávenému času Jakub Cihlář. „Odpolední část programu patřila našemu městu. Hostům jsme představili to nejlepší z Vítkova – prohlédli jsme si sportovní areál se všemi sportovišti, zastavili jsme se v příjemném  stínu městského parku, navštívili jsme novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie včetně jeho věže a s pietní vzpomínkou jsme se zastavili u hrobu Jana Zajíce. Velké poděkování patří panu Josefu Pruskovi, který nás provázel a pro naše přátele připravil výklad v polštině,“ pokračuje starosta a upozorňuje i na nový videospot, který byl vytvořen v rámci projektu a dnes jej lze spatřit na webech obou partnerských měst.

Vyvrcholením dne bylo pro všechny přítomné přestřižení pásky u vyhlídky Kolo, o jejímž vzniku i významu vedle starosty města Vítkova Jakuba Cihláře hovořili i místostarosta města Glubczyce Kazimierz Bedryj a místostarosta Lubomia Bogdan Burek, projektant Lumír Moučka a Lubomír Huvar z firmy, která zakázku realizovala.

VÝCHOD SLUNCE V KOLE?

Na projektu vyhlídky Kolo odvedl až hodinářsky přesnou práci pan Lumír Moučka, kromě jiného autor rozhleden Halaška v Budišově nad Budišovkou nebo Šibenice nedaleko Stěbořic na Opavsku. Pro příběh nové vyhlídky nad Vítkovem je důležité zmínit i to, že Lumír Moučka je
spoluzakladatelem spolku Krajina břidlice – právě jeho vztah k hornině neodmyslitelně spjaté s naším regionem hrál při zrodu originální vyhlídky s fotopointem zásadní roli…

„Inspirovalo mě, že Vítkov v minulosti býval hornickým městem, v jehož okolí byla dobývána břidlice. A právě tato skutečnost byla velice významná pro formování a chod celé oblasti. Těžební firmy například z Čermné nebo ze Zálužného měly ve Vítkově na přelomu 19. a 20. století svá sídla, bydleli tu lidé spjati s těžbou břidlice,“ vysvětluje Lumír Moučka historická fakta i to, co bylo předobrazem vyhlídky na Cabáku. A to je silueta těžební věže s těžním kolem z nedávno zaniklého břidlicového dolu ve Lhotce, který ve Vítkově vlastnil několik budov včetně panelových domů. 

„Projekt, jehož umístění bylo zadáno městem, tak zohledňuje nejen krajinu a výhled na Vítkov, ale také minulost lokality, v níž v dané chvíli hrozí, že řemesla navazující na těžbu břidlice pomalu zapadnou v zapomnění stejně jako samotné dobývání této horniny,“ objasňuje autor návrhu svůj úmysl. Při tvorbě projektu pak bral v úvahu hned několik různých faktorů, což ve výsledku vedlo k dokonalému zachycení panoramatu Vítkova v zavěšeném kole, jemuž dal možnost houpavého pohybu. Příchozí si tak na Cabáku užije nejen nádherný výhled na město, ale také konejšivé pohupování kruhu, na který je možné usednout a jen tak se nechat unášet výhledem na Vítkovskou vrchovinu, jež je součástí Nízkého Jeseníku.

„Ke zdárné realizaci díla nakonec výrazně přispěla i velmi dobrá spolupráce s dodavatelem zakázky, s nímž jsem byl po celou dobu přípravy i výstavby vyhlídky v úzkém kontaktu. Stavby se zhostil opravdu velmi dobře a provedl ji v nejlepší možné kvalitě. I díky němu můj záměr vyšel na sto procent,“ oceňuje Lumír Moučka. A zmiňuje, že by se k vyhlídkovému místu nad Vítkovem rád vrátil, jakmile to půjde. „Je odsud překrásný pohled na východ slunce,“ prozrazuje s tím, že on sám zde rozbřesk sledoval před řadou let. „Myslím, že v záběru bude možné dostat do kola jak kostel, tak vycházející sluníčko. Pokud ne, budou alespoň pěkná boční protisvětla,“ těší se na okamžik, kdy sem vyrazí s fotoaparátem v ruce.

DÍLO, KTERÉ OSLOVÍ SPOUSTU LIDÍ

Když tesař Lubomír Huvar staví dům, počítá s tím, že je to počin pro jednu rodinu. Na stavbě Kola však pracoval s vědomím, že jeho dílo bude využívat velké množství lidí. „Tento pocit mi dělal radost,“ přiznává a podotýká, že zakázka pro něj znamenala i velkou výzvu, „Děláme i tradiční tesařinu, takže jsme zde mohli uplatnit své osvědčené postupy, ale zároveň jsme se v návrhu setkali s prvky, které běžně neděláme. A tady musím ocenit vstřícný a otevřený přístup projektanta, s nímž jsme byli v kontaktu už hodně dopředu, a který měl vše parádně připraveno. Vyzvednout musím i dokonalou spolupráci s Martinem  Pelikánem z Romotopu, jenž si vzal za svou přípravu kovových prvků stavby a pro včasné dokončení realizace udělal první poslední. Hodně nám pomohl. Na výsledek jsme, myslím, pyšní všichni. Vyhlídka je opravdu hezká, je na pěkném místě a krásně zapadá do krajiny. Na první pohled vypadá jednoduše, ale díky zkušenostem ze staveb vím, že za tou lehkostí stojí dobrá příprava, v jejímž průběhu se odehrává vše složité. Naopak u jednoduchých návrhů, jejichž provedení se zdá být snadné, to pak většinou skřípá buď při realizaci, nebo ve výsledku. Řekl bych, že tomu jsme se společně dokázali vyhnout a že ve Vítkově po nás všech zůstane pěkný kus dobře odvedené práce,“ usmívá se zručný tesař, který plánuje, že sotva bude mít víc času, vezme sem svou rodinu.

„Musím přiznat, že jsem Vítkovsko ještě nedávno vnímal jako takový zapomenutý kraj. A byl jsem nadšený, když jsem viděl, jak to tady žije, kolik na zdejších naučných stezkách břidlice potkávám lidí, které to, o čem se tu dozví, opravdu zajímá. Rád bych sem přivedl i zastupitele Trnávky, kde bydlím, aby viděli, kolik je tady zajímavých projektů. Lidem ve Vítkově a jeho okolí je třeba vzdát hold, jsou velkou inspirací pro mnohé. Dělají věci, které mají smysl a prospívají regionu. Vyhlídka Kolo, kterou jsme měli možnost postavit, k nim patří,“ konstatuje Lubomír Huvar.

KULTIVOVÁNÍ VEŘEJNÉHO PROSTORU VÍTKOVA

„Snažíme se místním i turistům představovat všechny přednosti Vítkova, k nimž kromě jiného patří i nádherná krajina. A není krásnější místo, odkud se lze na Vítkov podívat, než Cabák. Proto jsem rád, že vyhlídka Kolo je právě tam,“ dodává starosta Jakub Cihlář, jenž je přesvědčen o tom, že kulturní prostředí zkulturňuje lidi, kteří v něm žijí. „Vyhlídka Kolo do našeho konceptu zvelebování veřejného prostoru dokonale zapadá,“ vysvětluje a  poznamenává, že dalším z těchto kroků je připravovaná rozsáhlá revitalizace městského
parku. „Náš záměr jsme občanům Vítkova představili už loni. Ale protože jde o významný krajinný prvek, navíc památkově chráněný, není nijak jednoduché posunout se o kus dál.
Neustále řešíme další a další legislativní záležitosti, k nimž patří například průzkumy zaměřené na přítomnost vzácných živočichů a rostlin. Ale věříme, že stavební povolení dostaneme ještě letos,“ předpokládá starosta Vítkova a připomíná, že záměrem není kácet stávající dřeviny, ale kultivovat park upravenými cestičkami i výsadbou keřů a zeleně, či novým veřejným osvětlením, které přispěje k bezpečnosti místa.  Vítkov tak získá další příjemný prostor k trávení volného času i park, který bude ozdobou města.

Lenka Gulašiová

Pozn. red.: Projektant Lumír Moučka upozorňuje, že nápisy na sloupech vyhlídky např. STÁT, POZVOLNÉ SPOUŠTĚNÍ DOPRAVNÍ NÁDOBY, TĚŽBA a jiné, představují zvuková návěstí, která byla předávána pomocí rázového zvonce. Zvuk úderů do zvonce pronikal ke strojníkovi až ze 40 metrů hlubokého podzemí břidlicového dolu Lhotka. Jeden ráz zvonce znamená návěst „Stát!“, při níž musí strojník těžní stroj neprodleně zastavit; větší počty zazvonění pak mají význam různých pokynů k jízdě stroje.

Projekt „Horniny nás spojují – Rozšíření turistických atraktivit a odpočívek v česko-polském příhraničí“ je spolufinancován z Fondu malých projektů Euroregionu Silesia v rámci programu Interreg Česko–Polsko 2021–2027.