Obsah

Zákaz vstupu do obory Jelenice

Typ: Informace z úřadu
Opatření obecné povahy

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA

Opatření obecné povahy

Zákaz vstupu do obory Jelenice

 

Městský úřad Vítkov, odbor výstavby, územního plánování a životního prostředí, jako věcně a místně příslušný orgán státní správy myslivosti (dále jen „správní orgán“), podle § 60 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) a podle ustanovení § 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), podle § 173 odst. 1 správního řádu a § 25 správního řádu oznamuje veřejnou vyhláškou následující opatření obecné povahy:

 

  1. Podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti se nařizuje celoroční zákaz vstupu do honitby Obora Jelenice v katastrálním území Lesní Albrechtice, a to ode dne účinnosti opatření obecné povahy na dobu neurčitou.
  2. Dnem účinnosti tohoto opatření obecné povahy se ruší předchozí opatření obecné povahy ve věci zákazu vstupu do honitby Obora Jelenice v katastrálním území Lesní Albrechtice, vydaném Městským úřadem Vítkov pod č.j.  MUVI 17649/2013, ze dne   18.6.2013 .

 

Odůvodnění:

Dne 21.10.2019 byla příslušnému správnímu orgánu doručena od uživatele honitby Obora Jelenice  - Opavské lesní a.s., od držitele honitby - Honebního společenstva Březová obora a od vlastníka honebních pozemků v honitbě Obora Jelenice- GroCredit a.s. společná žádost o vydání opatření obecné povahy – o úplném zákazu vstupu do honitby Obora Jelenice, na dobu neurčitou, k zajištění klidu při kladení mláďat a odchovu mláďat (kojení a vodění mláďat), v době provádění lovů, k vytvoření optimálních podmínek pro dobrý zdravotní stav chované zvěře, v rámci intenzívního oborního chovu zvěře muflona obecného, jelena lesního, jelena siky Dybowského, daňka skvrnitého a divokých prasat, kdy proces reprodukce, rození a odchovu mláďat, říje zvěře, provádění lovů zvěře, probíhá prakticky celoročně.

Správní orgán dne 23.10.2019 přerušil „řízení“ ve věci  předmětného opatření obecné povahy pro předběžnou otázku, tedy z důvodů doložení závazného stanoviska příslušného orgánu státní správy ochrany přírody. Uvedené závazné stanovisko je pro uvedené řízení podmínkou, což vyplývá z § 66 zákona o myslivosti.

Žadatelé dne 30.10.2019 doplnili svoji žádost o další důvody, zejména důvody týkající se výkonu práva myslivosti v honitbě Obora Jelenice.

Dne 4.12 2019 vydal orgán státní správy ochrany přírody, MěÚ Vítkov - ovúpžp, závazné stanovisko, č.j. MUVI 3238/2020 podle § 65 a § 90 odst. 16 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a podle § 149 správního řádu, toto závazné stanovisko:

  • nesouhlas s úplným zákazem vstupu do honitby Obora Jelenice
  • souhlas s omezením vstupu do honitby Obora Jelenice v době kladení a odchovu mláďat, v době říje a v době, kdy dochází k zúžení potravní nabídky pro zvěř, zvěř je zesláblá a je nutné ji přikrmovat

Opavská lesní, a. s., jakožto žadatel o vydání tohoto opatření obecné povahy a uživatel honitby Obora Jelenice, podala u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje podnět k provedení přezkumu uvedeného závazného stanoviska.

Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen „krajský úřad“), jako věcně a místně příslušný nadřízený správní orgán, a to orgán ochrany přírody, podle § 29 odst. 1 a § 67 odst. 1 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, dle § 11 odst. 1 písm. a) a b), § 149 odst. 6 a § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a ve spojení s § 75 odst. 1 písm. d) a odst. 3, § 77a odst. 4 písm. u), § 85 odst. 1 a § 90a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o ochraně přírody a krajiny“), po přezkoumání závazného stanoviska Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí (dále jen „městský úřad“), č. j. MUVI 31210/2019 ze dne 4. 12. 2019 (dále jen „přezkoumávané závazné stanovisko“) vydaného k žádosti právnických osob Honební společenstvo Březová Obora, IČO 02071860, se sídlem Stará silnice 4, 746 01 Opava, Opavská lesní a.s., IČO 45193177, se sídlem Masarykova třída 337/28, 746 01 Opava - Město, a GroCredit, a.s., IČO 28170318, se sídlem Masarykova třída 337/28, 746 01 Opava - Město, (všichni tři dále též jen „žadatelé“), pro správní postupy podle § 9 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“), ve věci vydání opatření obecné povahy o zákazu vstupu do honitby Obora Jelenice, rozhodl ve zkráceném přezkumném řízení podle § 97 odst. 3, § 98, § 99 a § 149 odst. 6 správního řádu takto:

„vydává podle § 77 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny a podle § 149 odst. 1 a 2 správního řádu toto závazné stanovisko, kterým uděluje souhlas s úplným zákazem vstupu do honitby Obora Jelenice“.

Účinky tohoto rozhodnutí, č.j.: MSK 180860/2019, ze dne 27.1.2020,  nastávají zpětně ode dne vydání přezkoumávaného závazného stanoviska.


OdůvodněníRozhodnutí o změně závazného stanoviska bylo odůvodněno takto:

Krajskému úřadu byl jako příslušnému nadřízenému orgánu dne 11. 12. 2019 zaslán podnět k provedení přezkumného řízení ve vztahu k přezkoumávanému závaznému stanovisku městského úřadu. Přezkoumávané závazné stanovisko bylo vydáno oním orgánem ochrany přírody podle § 77 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny a § 149 správního řádu k řízení vedenému městským úřadem jako orgánem státní správy myslivosti podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti ve věci celoročního zákazu vstupu do honitby Obora Jelenice.

Podnět k provedení přezkumného řízení byl zaslán uživatelem honitby Obora Jelenice, již jako žadatele zmíněnou právnickou osobou Opavská lesní, a.s. (dále též jen „Opavská lesní“).

Opavská lesní považuje závazné stanovisko za nezákonné. Konkrétní námitky jsou pro přehlednost uvedeny kurzivou (zkráceně).

1. Opavská lesní má za to, že orgán ochrany přírody je při vydání tohoto závazného stanoviska oprávněn posuzovat pouze dopady zamyšleného opatření (zákazu vstupu do honitby) do zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny, které jsou vtěleny do § 1 a § 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. Tedy při vydání předmětného závazného stanoviska má orgán ochrany přírody především posoudit, zdali zamýšlené opatření bude mít negativní vliv nebo může-li ohrozit existenci volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a jejich společenstev, systémů ekologické stability a krajinných celků.

2. Městský úřad nad rámec jeho kompetencí zabýval veřejným zájmem na zachování průchodu oborou po stávající cestě „Moravická“ s ohledem na skutečnost, že se v této oblasti nachází území s vysokými krajinářskými a ekologickými hodnotami a další atraktivní místa, např. pozůstatky vodních mlýnů. Bez dalších konkrétních důvodů podložených ochranou zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny orgán ochrany přírody považuje úplný zákaz vstupu do obory za nedůvodný a příliš rozsáhlý. Hodnocení důvodů a rozsahu požadovaného opatření je pouze v kompetenci orgánu státní správy myslivosti, ale nikoli dotčeného orgánu ochrany přírody a krajiny, který vydává závazné stanovisko. Orgán ochrany přírody a krajiny má posoudit předloženou žádost v mezích kompetencí mu svěřených zákonem o ochraně přírody a krajiny a postupem podle § 149 správního řádu vydat odůvodněný souhlas či nesouhlas. Namísto tohoto předpokládaného zákonného postupu městský úřad vydal k předloženému návrhu (celoročnímu zákazu vstupu do obory Jelenice) z pohledu zákona o ochraně přírody a krajiny neodůvodněný nesouhlas a současně vydal souhlas, jímž svévolně upravil dobu omezení vstupu do obory, a to na dobu kladení a odchov mláďat, říje a na dobu kdy dochází k zúžení potravní nabídky pro zvěř, zvěř je zesláblá a je ji nutné přikrmovat, čímž přesáhl své kompetence, neboť stanovení doby omezení vstupu do honitby z pohledu ochrany a potřeb zvěře (např. ochrana zvěře v období kladení, odchovu mláďat, nouze) přísluší pouze orgánu státní správy myslivosti dle § 9 odst. 3 a § 60 zákona o myslivosti.

3. V souvislosti s péčí o přístupnost krajiny, která je odůvodňována zachováním průchodu oborou, městský úřad odkazuje na § 63 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, dle kterého každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právo na průchod přes pozemky jiných právnických osob (v daném případě přes pozemky v oboře ve vlastnictví právnických osob Opavská lesní a GroGredit, a. s.) není bezbřehé, když je ten kdo přes takové pozemky přechází povinen respektovat oprávněné zájmy vlastníka, které jsou v daném případě dostatečně prokázány existencí obory. Rovněž § 63 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny připouští, že zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle § 63 odst. 2 téhož zákona omezit nebo upravit odchylně. Touto odchylnou úpravou podle zvláštního právního předpisu může být například právě omezení vstupu do honitby podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti.

4. Rovněž samotný obsah a formulace závazné části způsobují jeho nezákonnost, když jednotlivé části závazné části (souhlas a nesouhlas) si vzájemně odporují. V první části městský úřad vyslovil nesouhlas s úplným zákazem vstupu do obory a současně v jeho druhé části udělil souhlas s omezením vstupu do obory v době kladení a odchovu mláďat, v době říje a v době, kdy dochází k zúžení potravní nabídky pro zvěř, zvěř je zesláblá a je nutné ji přikrmovat. Přitom s ohledem na povahu honitby (obora) a chované druhy zvěře (jelení, dančí, mufloní, černá, jelen sika) a jejich bionomii, takto vymezené období představuje prakticky období celého roku.

5. Obecně má Opavská lesní za to, že záměr úplného zákazu vstupu do honitby je z pohledu potřeb řádného chovu a ochrany chované zvěře nezbytný a nemůže mít z povahy věci negativní dopad do sféry zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny. Naopak toto opatření, které omezí vstup veřejnosti do obory, může přispět k větší ochraně planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a celkovému zachování přírodní rovnováhy v krajině. Pro shora uvedené vady závazného stanoviska, které způsobují jeho nezákonnost, Opavská lesní navrhuje, aby krajský úřad v přezkumném řízení postupem podle § 149 odst. 6 správního řádu nezákonné závazné stanovisko městského úřadu změnil, a to tak, že v jeho závazné části bude vydán souhlas s celoročním zákazem vstupu do Obory Jelenice.

Podle § 149 odst. 6 věty první správního řádu „nezákonné závazné stanovisko lze zrušit nebo změnit v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko“. Krajský úřad shledal splněné předpoklady podle tohoto ustanovení správního řádu k přímému přezkoumání předmětného závazného stanoviska v přezkumném řízení, kdy tento mimořádný opravný prostředek je zaměřený na posuzování zákonnosti, tedy toho, zda bylo závazné stanovisko vydáno v souladu s právními předpisy. Krajský úřad se seznámil s obsahem přezkoumávaného závazného stanoviska vydaného dle § 77 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny a spisovým materiálem v předmětné věci, který si u městského úřadu vyžádal přípisem č. j. MSK 183044/2019 ze dne 16. 12. 2019, a posoudil soulad přezkoumávaného závazného stanoviska s platnými právními předpisy. Po posouzení všech podkladů a dodržování postupů předepsaných správním řádem a zákonem o ochraně přírody a krajiny dospěl krajský úřad k následujícím zjištěním a závěrům.

Podle § 66 zákona o myslivosti orgány státní správy myslivosti vydávají rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 2, § 7, § 9 odst. 3 a 4, § 36 odst. 1, § 39, 40, § 41 odst. 1 a § 44 odst. 2 tohoto zákona, jen po dohodě s orgány ochrany přírody, pokud zvláštní právní předpisy o ochraně přírody a krajiny nestanoví jinak. Podle § 77 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny „obecní úřady obcí s rozšířenou působností vydávají závazná stanoviska z hlediska tohoto zákona k řízením podle zákona o myslivosti“.

Městský úřad, jakožto dotčený orgán ochrany přírody vydal přezkoumávané závazné stanovisko podle § 77 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, kdy na základě žádosti žadatele udělil nesouhlas s úplným zákazem vstupu do honitby Obora Jelenice a zároveň souhlas s omezením vstupu do honitby Obora Jelenice v době kladení a odchovu mláďat, v době říje a v době, kdy dochází k zúžení potravní nabídky pro zvěř, zvěř je zesláblá a je nutné ji přikrmovat.

Krajský úřad posoudil správnost přezkoumávaného závazného stanoviska z hlediska zájmů chráněných právními předpisy a k celé věci zaujímá následující stanovisko.

Závazné stanovisko je úkonem podle § 149 odst. 1 správního řádu, jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí (opatření obecné povahy) správního orgánu vydaného podle zákona o myslivosti. Je tedy kladen velký důraz na jeho obsah a formu.

Krajský úřad dává za pravdu Opavské lesní, a to že samotný obsah a formulace závazné části si vzájemně odporují. Městský úřad vyslovil nesouhlas s úplným zákazem vstupu do obory a současně udělil souhlas s omezením vstupu do obory v době kladení a odchovu mláďat, v době říje a v době, kdy dochází k zúžení potravní nabídky pro zvěř, zvěř je zesláblá a je nutné ji přikrmovat. Přitom tato doba není nikterak stanovena. Oba „výroky“ závazné části se z povahy věci navzájem mohou překrývat. Samotná závazná část je v daném případě nekonkrétní, a tedy potažmo nezákonná. Závazné stanovisko musí odpovídat nárokům na ně kladeným ustanovením § 149 odst. 2 správního řádu. Městský úřad jako orgán ochrany přírody byl povinen se jednoznačně vyjádřit k žádosti žadatele, respektive k udělení souhlasu či nesouhlasu se zákazem vstupu do honitby a po jakou dobu přesně (jaké druhy zvěře v jakou dobu).

Orgánu ochrany přírody nepřísluší posuzovat záměr zamýšlený podle zákona o myslivosti, v tom lze s podatelem podnětu k provedení přezkumného řízení rovněž souhlasit. Takové vyhodnocení provede orgán státní správy myslivosti sám, přičemž ani případným souhlasným závazným stanoviskem orgánu ochrany přírody není vázán ve smyslu povinnosti žádosti vyhovět. Žádaný záměr je pro orgán ochrany přírody relevantní pouze pro poměření případné realizace záměru se zájmy chráněnými zákonem o ochraně přírody a krajiny a přípustnosti případného zásahu do takových zájmů.

Žádost byla zdůvodněna rušením zvěře pěšími turisty a cykloturisty v podstatě v kteroukoli denní a často i večerní a noční dobu, nedostatkem klidu zvěře v době kladení a odchovu mláďat, narušováním intenzivního chovu zvěře a zajištěním ochrany a bezpečnosti lidí. Žadatel uvedl, že již v roce 2013 vydal orgán státní správy myslivosti opatření obecné povahy, kterým byl nařízen zákaz vstupu do honitby, včetně omezení jízdy koňmi a tažnými psy a omezení sportovních nebo zájmových činností. Uvedený zákaz se netýkal lesní cesty „Moravická“ a plynule navazující lesní cesty v této honitbě na přímé trase, po které je možné se přesunout údolím řeky Moravice z Hradce nad Moravicí-Žimrovice do Vítkova-Podhradí. Opatření obecné povahy je platné do 31. 3. 2023. Podanou žádostí se žadatel domáhá rozšíření shora uvedených omezení, a to popsané Moravické lesní cesty a cesty plynule navazující.

Městský úřad po posouzení žádosti Opavské lesní dospěl k závěru, že důvody na straně žadatele jsou opodstatněné a lze je částečně akceptovat. Obora je podle § 2 odst. j) zákona o myslivosti druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže vybíhat. Pro zajištění klidu zvěře a bezpečnosti osob orgán ochrany přírody městský úřad souhlasil s omezením vstupu do obory po určité období kalendářního roku, které nebylo termínově specifikováno. Tímto opatřením dle názoru prvoinstančního orgánu dojde k požadovanému zajištění klidu zvěře v době kladení mláďat, v době říje a v době, kdy dochází k zúžení potravní nabídky pro zvěř, zvěř je zesláblá a je nutné ji přikrmovat. S úplným zákazem vstupu do Obory Jelenice městský úřad nesouhlasil z důvodu znepřístupnění a zneprůchodnění krajiny. Městský úřad je názoru, že zachování volného průchodu po stávající cestě „Moravická“ je ve veřejném zájmu a tato cesta je v povědomí veřejnosti a je historicky využívaná.

V souvislosti s námitkami žadatele týkajícími se oprávněnosti orgánu ochrany přírody zabývat se průchodem oborou, resp. přístupnosti krajiny, krajský úřad odkazuje na jednu ze základních zásad činnosti správních orgánů definovaných v § 2 odst. 4 správního řádu, dle které jsou správní orgány včetně orgánů ochrany přírody vázány při svém rozhodování dbát na to, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem. V této souvislosti považuje krajský úřad za účelné zmínit rovněž ust. § 50 odst. 3 správního řádu, dle kterého je správní orgán při své činnosti povinen zjišťovat všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. Veřejný zájem v konkrétní věci by měl být zjišťován v průběhu řízení na základě poměřování nejrůznějších partikulárních zájmů, po zvážení všech rozporů a připomínek (Nález Ústavního soudu České republiky Pl. ÚS 24/04 ze dne 28. 6. 2005). S odkazem na uvedené je proto i v konkrétních řízeních, v nichž je projednáván zákaz vstupu do honitby (obory), nejdříve nutné poměřované zájmy definovat a prokázat jejich existenci. Městský úřad posuzuje v rámci svých kompetencí, jež mu byly svěřeny § 77 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, v předmětném řízení možné dotčení zájmu chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny. V první řadě je nutné posoudit, zda existuje jiný veřejný zájem a zda tento zájem převažuje nad konkurujícím veřejným zájmem na ochraně přírody. Ochranu přírody a krajiny obecně lze označit za veřejný zájem – viz § 58 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Naproti tomuto zájmu stojí zájem deklarovaný žadatelem, tj. zájem na zákazu vstupu do obory z důvodu ochrany zvěře, ale také zajištění ochrany a bezpečnosti lidí.

Krajský úřad posuzoval záměr žadatele z hlediska zájmů ochrany přírody. Ten je zde reprezentován ustanovením § 63 zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy přístupem do krajiny. Dle ustanovení § 63 odst. 2 tohoto zákona má každý právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv.

V dané věci není sporné, že zájem na ochraně volného průchodu krajinou je dán, a že připravovaný záměr by mohl do tohoto zájmu zasáhnout. Na druhou stranu, při posuzování, které ze zájmu převažuje, je nutné posoudit zda „jiný veřejný zájem“ deklarovaný žadatelem, a to zákazu vstupu do obory, respektive ochrany zvěře, je převažující. Předmětem žádosti je rozšíření zákazu omezení vstupu do Obory Jelenice o zákaz vstupu na lesní cestu „Moravická“ a plynule navazující lesní cesty v této honitbě na přímé trase. Jedná se tedy o úplný zákaz vstupu do honitby Obora Jelenice. Žadatel svou žádost argumentuje častým pohybem osob (pěších i cyklistů), kteří se pohybují po lesní cestě, a to v kteroukoliv hodinu. Tento pohyb osob zvěř ruší a plaší. Lesní cesta odděluje část lesní obory od části, kterou představují nivní louky podél řeky Moravice, které jsou základním zdrojem potravy a hlavním zdrojem vody pro lesní zvěř. Značný pohyb osob a velmi rychle se pohybujících cyklistů narušuje intenzivní chov zvěře, ke kterému v oboře dochází. Žadatel také uvedl, že v minulosti došlo k újmě na lidském zdraví po pádu z kola v důsledku úleku nad zvěří.

Při hodnocení, který z uvedených zájmů je převažující, vycházel krajský úřad zejména ze skutečnosti, že z pohledu zájmů ochrany přírody je volný průchod krajinou deklarován ustanovením § 63 zákona o ochraně přírody a krajiny, avšak jedním z limitu při realizaci práva volného průchodu je také povinnost osob, které se pohybují oprávněně po cizích pozemcích, respektovat tzv. „jiné zájmy“ vlastníka či nájemce a obecně závazné právní předpisy. Odkaz na povinnost respektovat obecně závazné předpisy není opět ničím jiným než připomenutím zákonodárce, že § 63 tohoto zákona nepůsobí izolovaně. Právní rámec oprávnění volného průchodu krajinou zakotvený v § 63 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny může být omezen nebo upraven odchylně. Taková odchylná úprava může vyplývat buď z jiných právních předpisů či specifický vztah § 63 tohoto zákona jako celku a § 19 a 20 zákona o lesích, případně § 9 zákona o myslivosti, nebo přímo z § 64 zákona o ochraně přírody a krajiny (viz Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář - Vomáčka, Knotek, Konečná, Hanák, Dienstbier, Průchová). Zároveň lze v daném případě zohlednit skutečnost, kdy oborou Jelenice neprochází žádná vyznačená turistická trasa. Cykloturistická trasa, která původně územím procházela, byla odkloněna v roce 2009 na druhý břeh řeky Moravice, čímž bylo zachováno propojení území do Podhradí. Další turistické trasy, jsou vyznačeny v okolí, respektive vně Obory Jelenice, čímž je zajištěna možnost pohybu osob v tomto území i širším okolí. Na druhé straně je nutné vzít v úvahu, jak již bylo uvedeno, že obora je dle zákona o myslivosti druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat. Zvěř je tedy chována na území, které nemůže svévolně opustit, a proto s ohledem na ochranu její i jejího prostředí je žádoucí omezit jakékoliv rušivé vlivy. Oborní chov zvěře je možné také přirovnat k chovům faremním, kde zákon o ochraně přírody a krajiny výslovně uvádí, dle § 63 odst. 3 tohoto zákona, že právo na volný průchod se na pozemky určené k faremním chovům nevztahuje. Krajský úřad posoudil záměr také s ohledem na ostatní zájmy, které hájí zákon o ochraně přírody a krajiny (především dle § 4 a § 12 téhož zákona) a konstatuje, že negativní vlivy, kterým by došlo k poškození nebo zničení významných krajinných prvků, nebo ohrožení či oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkcí nebyly shledány a stejně tak záměr žadatelů nemůže snížit či změnit krajinný ráz.

Jak ze všeho uvedeného vyplývá, městský úřad neaplikoval správně ustanovení § 63 zákona o ochraně přírody a krajiny, ani ustanovení § 149 odst. 2 správního řádu. Protože by bylo zjevně neefektivní a všechny zbytečně zatěžující zrušit přezkoumávané závazné stanovisko a věc vrátit městskému úřadu, kdy by městský úřad byl v dalším postupu vázán právním názorem krajského úřadu, pročež by musel rozhodnout stejně, jak tímto rozhodnutím činí krajský úřad, přistoupil krajský úřad ke změně přezkoumávaného závazného stanoviska.

Jelikož porušení právních předpisů bylo zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a nebylo zapotřebí vysvětlení dotčených osob, krajský úřad podle § 98 správního řádu provedl zkrácené přezkumné řízení. Podle § 98 správního řádu, jestliže je porušení právního předpisu zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků řízení, může příslušný správní orgán provést zkrácené přezkumné řízení. Dokazování se neprovádí. Prvním úkonem správního orgánu při zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí podle 97 odst. 3 správního řádu v souladu se zásadou rychlosti a procesní ekonomiky. Krajský úřad má všechny tyto podmínky za splněné, a proto přistoupil k vydání tohoto rozhodnutí, kterým přezkoumávané závazné stanovisko změnil v souladu s § 149 odst. 5 správního řádu pro vady, jež založily rozpor tohoto stanoviska s právními předpisy.

Účinky tohoto rozhodnutí krajský úřad stanovil v souladu s přihlédnutím k § 99 odst. 1 a 2 správního řádu, když přezkoumávaným závazným stanoviskem sice nebyla přímo uložena povinnost ani přímo přiznáno právo, avšak přezkoumávané závazné stanovisko bylo nezákonné od počátku. Proto krajský úřad určil, že účinky tohoto rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají zpětně ode dne vydání přezkoumávaného závazného stanoviska.

Po posouzení všech uvedených skutečností je krajský úřad toho názoru, že záměr žadatele lze považovat za zájem, který převažuje v tomto konkrétním případu nad zájmem ochrany přírody a krajiny.

S ohledem na vše uvedené krajský úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. (konec odůvodnění závazného stanoviska)

 

Správní orgán obdržel změnu výše uvedeného závazného stanoviska po jeho nabytí právní moci a dne 17.2.2020 byl zveřejněn Návrh opatření obecné povahy – o úplném uzavření honitby Obora Jelenice, okres Opava. Návrhem opatření obecné povahy byl oznámen veřejnosti obsah žádosti a důvody žadatelů, na základě kterých žádají o úplné uzavření honitby Obora Jelenice.

Městský úřad Vítkov, dne 17.2.2020 zveřejnil veřejnou vyhláškou shora uvedený Návrh opatření obecné povahy .

Návrh opatření obecné povahybyl po dobu minimálně 15 dnů zveřejněn na úředních deskách, i způsobem umožňujícím dálkový přístup, Městským úřadem Vítkov a Obecním úřadem Březová, okres Opava.

Podle ustanovení § 172 odst. 3 správního řádu nebylo stanoveno veřejné projednání návrhu. Všichni, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy, mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny ve smyslu § 172 odst. 4 správního řádu, mohli u správního orgánu uplatnit písemné připomínky a vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohli podat v souladu s § 172 odst. 5 správního řádu proti návrhu opatřením obecné povahy (dále jen „OOP“) písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění.

Lhůta pro podání připomínek a námitek k Návrhu OOP skončila dne 18.3.2020.

Během této lhůty se k návrhu vyjádřily fyzické i právnické osoby, formou připomínek. Tyto připomínky jsou vypořádány dále, v Odůvodnění tohoto opatření obecné povahy.

Správní orgán vyhodnocoval žádost o předmětné OOP z hlediska myslivosti a to jak formální důvody pro vydání předmětného OOP (existence honitby - obory, specifika honitby – obory, zazvěření honitby, období některých životních projevů v oboře chované zvěře – kladení mláďat kojení a vodění mláďat, říje; povinnosti uživatele honitby – definice „výkonu práva myslivosti“, judikatura, …), tak se zabýval také materiální pravdou a za tímto účelem nařídil ohledání věci na místě, tj. terénní šetření přímo v předmětné oboře.

Honitba Obora Jelenice byla uznána jako vlastní honitba, č.j.: 2835/01/RŽP-206/Go, ze dne 2.7.2001 a následně byla uznána společenstevní honitbou, č.j.: MUVI 24411/2013, ze dne 29.8.2013 – obora pro chov jelení zvěře (jelen lesní, jelen Sika Dybovského),  mufloní zvěře, daňčí zvěře a zvěře prasete divokého, s celkovou výměrou 287,82 ha. 

Obora je podle § 2 písm. j) zákona o myslivosti druh honitby s podmínkami pro intenzívní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat. S ohledem na tuto skutečnost je nezbytné zajistit chované zvěři patřičnou ochranu a poskytnou jí optimální životní podmínky.

Podle § 2 písm. h) zákona o myslivosti se „právem myslivosti“ rozumí souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků.

Výkon práva myslivosti, vykonávaný skupinou osob nebo i jednotlivcem, jako činnost ve veřejném zájmu byla dovozena Ústavním soudem v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 34/03 ze dne 13. 12. 2006, který k povaze výkonu práva myslivosti uvedl následující: „V podmínkách České republiky jsou myslivost a právo myslivosti společenskými aktivitami aprobovanými státem k ochraně a rozvoji jedné ze složek životního prostředí - zvěře. Zákon o myslivosti nepředstavuje úpravu myslivosti jako zájmové aktivity, ale ve svém základu jako cílevědomé a regulované činnosti k ochraně a rozvoji přírody. Realizace myslivosti a práva myslivosti je v obecné rovině legitimním omezením vlastnického práva a jejich prostřednictvím naplňuje stát svou ústavní povinnost zakotvenou v čl. 7 Ústavy České republiky.

O shora uvedeném OOP rozhoduje správní orgán podle ustanovení § 9 odst. 3 zákona o myslivosti a může na žádost uživatele honitby orgán státní správy myslivosti zejména v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat, nebo v době provádění lovů nařídit přiměřené omezení nebo i zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí, omezení jízdy koňmi a tažnými psy a omezení jiných sportovních nebo zájmových činností.

Dle odborné myslivecké literatury (Myslivost, Josef Hromas a kolektiv, 2008) obecně platí, že období říje, v níž je zpravidla prováděn lov spárkaté zvěře začíná u zvěře jelení cca v polovině září do poloviny října, následuje dančí říje od října do listopadu, říje jelena siky od poloviny října do poloviny listopadu, mufloní říje od listopadu do prosince a říje černé zvěře je od listopadu do ledna. Potom v měsíci březnu – květnu dochází ke kladení mláďat u zvěře mufloní, v dubnu dochází ke kladení mláďat zvěře černé (s ohledem na dobu chrutí může probíhat kladení mláďat kdykoliv v roce), ke konci května a v měsíci červnu jsou kladena mláďata zvěře jelení, dančí a jelena siky. Nutno říci, že uživatelem honitby vysledované období říje a kladení mláďat druhů zvěře chovaných v oboře se mírně liší, což lze přijmout, neboť vychází z konkrétních specifických podmínek intenzivního chovu zvěře v oboře, ke kterým je také nezbytné přihlédnout. Po období kladení mláďat následuje období, jejich odchovu, které trvá de facto po zbytek roku, neboť mláďata těchto druhů zvěře jsou s matkou zpravidla až do dalšího roku. Tedy s ohledem na výše uvedenou obecně známou a uživatelem honitby vysledovanou biologii zvěře, má městský úřad za to, že v souladu se zásadou materiální pravdy uvedenou v § 3 správního řádu byly zjištěny skutečnosti, o kterých není pochyb, splňující zákonné důvody pro úplný zákaz vstupu do honitby, neboť období říje, kladení mláďat a jejich odchovu je de facto obdobím celého roku. Období říje a kladení mláďat nelze očekávat každoročně v přesně stanovenou dobu, může být např. zpožděno, s ohledem na počasí, věk samic vstupujících do říje, apod. Provedení ohledání věci na místě – v uvedené oboře, dne 5.5.2020, o kterém je učiněna zmínka dále, potvrdilo mj. základní podmínku výše uvedených důvodů a to fyzickou přítomnost chované spárkaté zvěře mufloní,  jelení, sičí, daňčí a černé zvěře, v honitbě Obora Jelenice.

Zákaz vstupu do honitby Obora Jelenice má zabránit rušení zvěře při kladení mláďat, jejich odchovu, v době říje, v době lovu nebo v době oslabení zvěře nepříznivými podmínkami - zejm. v zimním období apod. S ohledem na bionomii jednotlivých druhů zvěře, chované v honitbě Obora Jelenice, rušivé vlivy vůči zvěři působí negativně prakticky v průběhu celého roku.  Neopatrný pohyb osob v honitbě v období kladení a odchovu mláďat má zpravidla za následek vyrušení zvěře při péči o mláďata, což může vést k úhynu mláďat. Odlov zvěře v oboře se smí provádět celoročně a je žádoucí umožnění nerušeného odlovu zvěře v oboře, za účelem cíleného chovu kvalitní zvěře.

Správní orgán k žádosti o OOP - zákaz vstupu do honitby Obora Jelenice nařídil ohledání věci na místě na den 27.3.2020, tj. venkovní šetření v honitbě  Obora Jelenice, které se uskutečnilo, s ohledem na vyhlášení Nouzového stavu v ČR z důvodů pandemie Covid-19 a pozastavení služebních cest referentů Městského úřadu,  následně, dne 5.5.2020. Z ohledání věci na místě byl pořízen protokol a byly zjištěny tyto skutečnosti:

Při provedeném ohledání věci na místě bylo zjištěno, že oplocení honitby Obora Jelenice (oborní plot) je neporušené a splňuje svůj účel. Dá se říci, že až 80 % pastevních ploch se nachází ve spodní části obory, v okolí a v sousedství lesní cesty Moravická. Zbytek pastevních ploch se nachází v horní části obory.

Myslivecká zařízení sloužící lovu zvěře se nacházejí po celém obvodu obory a to zejména u pastevních ploch, kdy většina se jich nachází ve spodní části obory, zejména u nivních luk, u řeky Moravice.

Stopy a ochozy zvěře spárkaté, se nacházejí v celé oboře, většina ochozů zvěře ústí na nivní louky v okolí Albrechtického mlýna a Rozsochačského mlýna.

Krajem obory protéká potok Hluboký, který je přirozeným napajedlem pro zvěř, ale od jara do podzimu vysychá. Jako celoroční napajedlo pro zvěř slouží zrekonstruovaný vodní náhon na nivní louce u Rozsochačského mlýna.

Při průjezdu oborou jsme spatřili několik ks sičí zvěře, mufloní a daňčí zvěře.

V době, kdy jsme se nacházeli na nivní louce u Rozsochačského mlýna, po cestě Moravická projížděli tři cyklisté. Na okraji nivní louky Rozsochačského mlýna, pod lesní cestou Moravická, jsme viděli odkvetlé bylinné porosty Bledule jarní, na ploše cca 1000m2.

Vyjádření uživatele honitby:

„Máme zájem, aby chovaná zvěř v honitbě Obora Jelenice měla co největší klid a byla co nejméně stresována, ze strany veřejnosti. Tohoto lze v honitbě Obora Jelenice docílit jen jejím úplným uzavřením veřejnosti.

Zvěř se pohybuje v prostoru celé obory, která je svou výměrou relativně malá a při zpřístupnění uvedené obory turistice nebo cykloturistice bude zvěř vždy rušena. Kladení mláďat, kojení a vodění mláďat, říje zvěře, to jsou projevy chované zvěře (jelen sika, jelen evropský, prase divoké, muflon, daněk skvrnitý) v honitbě Obora Jelenice, které se překrývají a probíhají v návaznosti v podstatě po celý rok. Obecně platí, že období říje, v níž je zpravidla prováděn lov spárkaté zvěře začíná u zvěře jelení cca v polovině září do poloviny října, následuje dančí říje od října do listopadu, říje jelena siky od poloviny října do poloviny listopadu, mufloní říje od listopadu do prosince a říje černé zvěře je od listopadu do ledna. Následně v měsíci březnu – květnu dochází ke kladení mláďat u zvěře mufloní, v dubnu dochází ke kladení mláďat zvěře černé (s ohledem na dobu chrutí může probíhat kladení mláďat kdykoliv v roce), ke konci května a v měsíci červnu jsou kladena mláďata zvěře jelení, dančí a jelena siky. Po období kladení mláďat následuje období, jejich odchovu, které trvá de facto po zbytek roku, neboť mláďata těchto druhů zvěře jsou s matkou zpravidla až do dalšího roku.

V okolí lesní cesty Moravická, po které se doposud pohybují turisté a cykloturisté procházející a projíždějící oborou, je prováděn intenzivní chov i lov zvěře a ta je, dá se říct, neustále rušena ze strany veřejnosti, která se oborou pohybuje, prakticky neustále.

Předkládáme vyhodnocení průchodu a průjezdu turistů do honitby Obora Jelenice bránou na Moravické cestě směrem od Hradce nad Moravicí, prostřednictvím fotopasti, za období od 23.4. do 3.5.2020. Denní četnost průjezdů cyklistů nebo průchodů turistů čítají od 5 do 53 vstupů skupin, s ohledem na počasí. (vloženo do spisu)

V okolí lesní cesty Moravická se nachází většina travnatých pastevních ploch, celoroční nevysychající napajedlo, četná myslivecká zařízení a je zde prováděn intenzivní chov i lov u populace zde chované zvěře spárkaté, které jsou však neustále rušeny veřejností (turisty a cyklisty), procházejícími a projíždějícími oborou. Rušení klidu zvěře a někdy až extrémní situace a bezohlednost ze strany návštěvníků honitby Obora Jelenice, z řad turistů a cyklistů, nás vedla k tomu, abychom požádali o úplný zákaz vstupu do honitby Obora Jelenice. Turisté a cyklisté mohou k průchodu krajiny využít jiné lesní cesty a např. cykloturistickou trasu na protějším břehu řeky Moravice. Vyhnou se tak průchodu nebo průjezdu Národní přírodní rezervací Kaluža a Přírodní rezervací Valach, což může být i pro ochranu přírody v okolí naší obory přínosné.

Rušení chované zvěře ze strany veřejnosti, v honitbě Obora Jelenice, mělo v minulosti za následek i takové situace, kdy došlo k úhynu zvěře a k výskytu váhově podprůměrné zvěře. Předkládáme tabulku zvěře v honitbě Obora Jelenice odlovené v mysliveckém roce 2019, dle hmotnosti skutečné a předpokládané.  Z uvedeného vyhodnocení vyplývá, že z celkového počtu ulovených 53 ks zvěře bylo 41 ks váhově podprůměrných, což představuje 77 % z celkového odlovu. Váha ulovené zvěře je doložena účetními doklady k odlovené zvěři.“ (vloženo do spisu)

Oborník honitby Obora Jelenice uvádí:

„Zcela potvrzuji výše uvedené skutečnosti. V horní části honitby Obora Jelenice není pěstovaný travnatý porost pastevních ploch s ohledem na nižší kvalitu půd a z důvodu nepříznivých klimatických podmínek (sucho, nedostatek srážek) tolik úživný, proto se zvěř prakticky celoročně stahuje za potravou a vodou na nivní louky, do spodních částí obory, vedle řeky. Zvěř, která je neustále rušená veřejností při pastvě, je vyhnána zpět do lesních porostů, kde následně působí i značné hospodářské škody loupáním, ohryzem a okusem. Zhruba před 5 lety, v tomto ročním období, prošlo nebo projelo oborou cca 10 turistů za týden, v současné době je to 200 – 300 turistů. Taktéž v zimních měsících dochází k průjezdu turistů na běžkách, nebo na horských kolech. Jako oborník už pracuji víc jak 35 let a ze své životní zkušenosti mohu konstatovat, že kvalitní zdravá zvěř ke svému životu potřebuje přísun kvalitní rozmanité potravy, vodu a především klid.“

V rámci provedení ohledání na místě, dne 5.5.2020, v honitbě Obora Jelenice, položil správní orgán uživateli honitby tyto dotazy:

  1. Jakou poměrnou část zvěře lovíte ve spodní (severozápadní) části honitby, v lokalitě „Rozsochačský mlýn“, kde se nachází největší zastoupení nelesních pastevních ploch?

Bylo by ideální v této lokalitě lovit až 80% zvěře, ale ve skutečnosti se zde loví cca 10% zvěře a to právě z důvodů rušivých vlivů na nerušený odlov zvěře, ze strany turistů, pohybujících se po lesní cestě Moravická.

  1. Jak se v minulých letech změnilo narušování klidu zvěře ze strany veřejnosti, v honitbě Obora Jelenice?

„Od založení obory, jako její uživatel, vnímáme především v posledních letech významný nárůst návštěvnosti Moravické cesty v oboře a to prakticky celoročně a v kteroukoliv denní dobu. Tuto skutečnost pozorujeme mimo jiné na změnách v chování zvěře, např. neklid při pastvě, nestandartní průběh říje. Prakticky celoroční rušení zvěře veřejností má nepříznivý vliv na biologické potřeby zvěře a nám jako uživateli honitby neumožňuje zajistit plnohodnotně welfare chované zvěře, což je v oboře jeden ze základních předpokladů řádného chovu zvěře.“

  1. Jaká byla vzdálenost oborního plotu honitby Obora Jelenice od vodního toku řeky Moravice, při kolaudaci oborního plotu? Byl kolaudaci oborního plotu přítomen zástupce Povodí Odry, s.p.?

„Vzdálenost oborního plotu od břehové hranice řeky Moravice je 6m, což potvrdil zástupce Povodí Odry, s.p. při kolaudačním řízení k obornímu plotu. Souhlasil s umístěním oborního plotu.“

  1. Při kolaudaci oborního plotu honitby Obora Jelenice byly předávány klíče od bran obory?

„Ano byly. Policii ČR, HZS, Okresnímu úřadu Opava.“.

 

  1. Existuje možná alternativní trasa v honitbě Obora Jelenice pro turisty, jejíž užívání turisty by nemělo podstatný vliv na rušení zvěře a provádění lovu?

„Taková trasa neexistuje.“

  1. Jakým způsobem je zajištěn vjezd do obory hasičům?

HZS byly předány klíče od obory, v rámci kolaudace stavby oborního plotu.“

Provedením ohledání na místě v honitbě Obora Jelenice bylo prokázáno:

Funkčnost obory je zachována, oborní plot je neporušený a bez závad, v oboře se vyskytují chované druhy spárkaté zvěře, což bylo při ohledání věci na místě zjištěno.

 Zvěř je v oboře ze strany veřejnosti rušena, zejména v okolí lesní cesty Moravická, čímž je negativně ovlivňován její zdravotní stav a fyzická kondice. Dále dochází k znemožňování řádného odlovu zvěře.

Při ohledání věci na místě, v honitbě Obora Jelenice, byly do ortofoto map zakresleny v oboře identifikovaná místa s ochozy a stopami zvěře v oboře chované, umístění mysliveckých zařízení k lovu zvěře, výskyt travnatých pastevních ploch, umístění celoročního napajedla.

Správní orgán se mimo jiné také zabýval jedním z důvodů vydávaného OOP, a to problematikou rušení zvěře. K otázce intenzity rušení zvěře v oboře a s tím úzce související hodnocení fyzické kondice zvěře uživatel honitby doložil vyhodnocení snímků z fotopasti umístěné při vchodu do obory za období od 23. 4. 2020 do 3. 5. 2020, osvědčující četnost vstupu veřejnosti do obory a současně doložil přehled hmotností lovených kusů zvěře v mysliveckém roce 2019 a jejich srovnání s předpokládanou hmotností zvěře v dobré fyzické kondici. Z těchto podkladů je zřejmé následující. Průchod oborou byl monitorován fotopastí umístěnou při vstupu do obory ve směru od Hradce nad Moravicí, a to tak, že byl v hodinových intervalech v průběhu dne hodnocen počet vstupů bez ohledu na to, zdali se jedná o jednotlivce či skupiny návštěvníků, neboť cílem tohoto sledování bylo dokladovat četnost průchodů, která se de facto rovná četnosti rušení zvěře bez ohledu na celkový počet návštěvníků. Z uvedeného sledování je zřejmé, že zvěř je v honitbě rušena v průběhu celého dne téměř každou hodinu, přičemž četnost hodinových vstupů byla vysledována od 1 vstupu až po 13 vstupů za hodinu. Denní četnost průchodů za sledované období byla od 5 do 53 vstupů. Uvedené hodnocení návštěvnosti obory bylo doloženo anonymizovanými fotografiemi z fotopasti s uvedením data a hodiny záznamu. Snížená četnost průjezdů nebo průchodů branou obory Jelenice ve dnech 29.4., 1.5. a 3.5. byla zapříčiněna dešťovými srážkami.  

Vyhodnocení fyzické kondice zvěře bylo provedeno porovnáním váhy vyvržených ulovených kusů zvěře s hlavou a běhy dle druhu zvěře, věku a pohlaví za myslivecký rok 2019 s předpokládanou váhou, která představuje vysledovanou váhu zdravého kusu zvěře v dobré fyzické kondici, která je s drobnými odchylkami vycházejícími z konkrétních přírodních podmínek obory srovnatelná s obecně uváděnými hmotnostmi jednotlivých druhů zvěře v odborné literatuře (např. Myslivost, Josef Hromas a kolektiv, 2008). Z uvedeného vyhodnocení je patrné, že z celkového lovu 53 kusu zvěře, bylo 41 váhově podprůměrných, což představuje 77 % z celkového lovu. Váha ulovené zvěře byla doložena účetními doklady o prodeji zvěře.      

Pastevní cyklus jelenovitých je každé tři hodiny. Z výše uvedeného je zřejmé, že zvěř je v oboře rušena téměř každou hodinu, tedy lze mít za to, že takto vysoká návštěvnost se negativně projeví na fyzické kondici zvěře a potažmo na kvalitě chované zvěře, což bylo doloženo podílem váhově podprůměrných jedinců v populacích chovaných druhů zvěře. Každé rušení zvěře je spojeno s nedostatkem příjmu potravy, vyšší spotřebou energie a úbytkem tělesné hmotnosti chované zvěře. Přičemž tyto negativní důsledky rušení zvěře jsou limitujícím faktorem pro úspěšných chov zvěře, a to zejména v období březosti samic, kladení, odchovu mláďat a zimního strádání zvěře. Takováto návštěvnost je v oboře nežádoucí rovněž v období provádění lovů, a to z důvodu zajištění bezpečnosti prováděného odlovu a možnosti provedení průběrného lovu zvěře, neboť neustále rušená zvěř mění svá obvyklá stávaniště, což komplikuje provedení průběrného odlovu dle fyziologických a morfologických znaků zvěře.

Zákaz vstupu do obory je pro daný typ honitby účelné a navrhované opatření je činěno ve prospěch klidu zvěře, zabránění stresu zvěře ze strany veřejnosti a z tohoto plynoucích zlepšení životních podmínek zvěře a pro provádění řádného a nerušeného odlovu zvěře.

Honitba Obora Jelenice je relativně malým oploceným územím, ze kterého uvedená chovaná zvěř nemůže vybíhat do volnosti - vně oboru. Nemůže si hledat klid v rozlehlých podrostech okolních lesů, které sousedí s oborou, nebo v širých polích. Zvěř v Oboře Jelenice žije v oplocené honitbě, v relativně malém prostoru necelých 290 ha, ze kterého nemá úniku a je proto daleko více a častěji stresována veřejností, která doposud oborou procházela nebo projížděla na bicyklech, po lesní cestě Moravická.

Mezi základní povinnosti ochrany zvěře před nepříznivými vlivy prostředí patří zajištění klidu v honitbě (§8 zákona o myslivosti). Této podmínce prakticky nemůže vyhovět nikdo, kdo svou přítomností byť neúmyslně (turistika, cykloturistika, lyžování) ruší a odhání zvěř v honitbě Obora Jelenice z údolních luk a přirozených pastevních travnatých ploch, v okolí lesní cesty Moravická (bývalá cyklotrasa). Při trvalém rušení zůstává obvykle spárkatá zvěř v krytu houštin a lesních porostů, kde působí ohryzem, loupáním i okusem významné škody na lese. Rušení a stresování chované spárkaté zvěře v honitbě Obora Jelenice má negativní vliv na chov, životní projevy a bionomii, zdravotní kondici této zvěře.

Zákon o myslivosti nenadřazuje ochranu zvěře rekreačním potřebám veřejnosti, ale nelze tak činit ani opačně.  Platná definice „veřejného zájmu“ není stanovena zákonem, zpravidla se veřejným zájmem rozumí ochrana života, zdraví a ochrana životního prostředí. Zvěř je obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů ((§2) písm. b) zákona o myslivosti)), z čehož lze dedukovat, že ochrana zvěře je obecně ve veřejném zájmu. Jak již bylo výše uvedeno i Ústavní soud ČR dovodil „výkon práva myslivosti“ za veřejný zájem (soubor činností kam spadá např. právo a povinnost zvěř chránit, cílevědomě chovat a lovit).

Uvedené OOP se nevztahuje na hospodářskou činnost vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků.  Zákaz vstupu do honitby Obora Jelenice nebude negativně ovlivňovat hospodářské činnosti jiných vlastníků honebních pozemků, protože se v oboře pozemky jiných vlastníků, kteří by vykonávali takovéto činnosti, nenacházejí.      

U všech přístupů do honitby Obora Jelenice, okres Opava, bude vhodnou formou jasně a zřetelně vyznačena informace o zákazu vstupu do této obory.

Účinností shora uvedeného opatření obecné povahy, o úplném zákazu vstupu do honitby Obora Jelenice na dobu neurčitou, budou zrušeny předchozí nařízení – opatření obecné povahy o omezení vstupu veřejnosti do honitby Obora Jelenice, jelikož svou povahou toto opatření obecné povahy de facto nahrazuje původní zákaz vstupu do části honitby v plném rozsahu.

Závěrečné vyhodnocení správního orgánu:

Honitba Obora Jelenice je honitbou předurčenou k intenzivnímu chovu zvěře. S ohledem na tuto objektivní skutečnost je nezbytné zajistit takto chované zvěři patřičnou ochranu, klid a poskytnout jí optimalizaci životních podmínek. Zákaz vstupu do obory - honitby Obora Jelenice má za účel v této honitbě zejména zabránit veřejnosti rušení gravidní spárkaté zvěře, která je zesláblá po zimním období a zabránit rušení zvěře při kladení mláďat a jejich následným odchovům (kojení a vodění mláďat), dále má zabezpečit klid v období říje zvěře, včetně zajištění nerušeného lovu zvěře.

Pohyb osob v oboře, jak při rekreační, tak při sportovní činnosti, má zpravidla za následek rušení zvěře v době březosti a následné v době péče o mláďata, což může vést ke stresovým situacím a k úhynu mláďat. V neposlední řadě je nevyhnutelné, aby bylo vlastníku uvedené obory umožněno nejen zvěř chovat, ale také i nerušeně lovit.

K dosažení zákonem stanoveného cíle, tj. vykonávat řádně „právo myslivosti“ v honitbě Obora Jelenice, zejména v době kladení a odchovu mláďat, v době říje, v době lovů, zvěře, která je předmětem chovu a lovu v této oplocené honitbě (oboře), je nutné do této honitby zakázat vstup veřejnosti celoročně, protože tyto činnosti a životní projevy zvěře se dějí v honitbě Obora Jelenice po celý rok. Zvěř je rušena a stresovaná veřejností, což má negativní vliv na její zdravotní stav a kondici, což uživatel honitby doložil listinou a prohlášením do protokolu, k ohledání věci na místě, konaném v honitbě Obora Jelenice, dne 5.5.2020, jak je již uvedeno výše, v tomto Odůvodnění OOP.

Správní orgán má za to, že ve specifickém oploceném zařízení jakým je honitba Obora Jelenice má nařízení zákazu vstupu smysluplný účel, s ohledem na nerušený intenzivní chov spárkaté zvěře mufloní, jelení, sičí, daňčí a černé zvěře. V porovnání s výkonem práva myslivosti ve volných, neoplocených, honitbách, je v honitbě Obora Jelenice relativně malý prostor pro nerušený intenzivní chov a lov zvěře spárkaté, za situace, kdy oborou prochází a projíždí turisté a cyklisté.

Veřejnost, která doposud využívá honitbu Obora Jelenice k průchodu nebo průjezdu, v rámci turistiky nebo cykloturistiky, se v oboře pohybuje po lesní cestě Moravická, která vede oborou v jejím severním – severozápadním okraji a kopíruje v podstatě pravý břeh řeky Moravice. V této části honitby Obora Jelenice se nachází většina travnatých ploch pro pastvu zvěře, zrekonstruovaný náhon a rybník, jako celoroční napajedla pro zvěř, četná myslivecká zařízení pro chov a lov zvěře v oboře chované. Právo myslivosti se zde vykonává celoročně a na tuto část honitby (obory) celoročně přichází většina populací v oboře chované spárkaté zvěře. Zvěř je ze strany veřejnosti, v honitbě Obora Jelenice, prakticky neustále vyrušována a stresována. Přítomností veřejnosti je také komplikován odlov zvěře. Nejde tedy o předjímání, že veřejnost při své rekreační a turistické činnosti zvěř v honitbě Obora Jelenice může rušit a stresovat, jakož i rušit lov zvěře, ale jde o skutečnost, která se již děje, rušivé projevy narůstají a uživatel honitby chce tuto situaci ukončit a zvěř chovanou v oboře, před těmito rušivými vlivy ochránit. Uživatel honitby má řádně vykonávat „právo myslivosti“ v honitbě Obora Jelenice. Je to jeho zákonné právo i povinnost (§2 písm. h) zákona o myslivosti).

Shora uvedeným OOP bude v honitbě Obora Jelenice zabezpečen klid mj. pro vysoce gravidní spárkatou zvěř, odchov kvalitních mláďat, klid v období říje a dále bude zajištěn nerušený klid při lovu zvěře. Zákon o myslivosti umožňuje v oborách provádění lovů zvěře celoročně.

Uvedené životní projevy (kladení mláďat, kojení a vodění mláďat, říje) spárkaté zvěře chované v honitbě Obora Jelenice (mufloní, jelení, sičí, daňčí a černé zvěře) se zákonitě opakují každým rokem a navazují na sebe i se překrývají a probíhají celoročně.

 

Období kladení, kojení a vodění mláďat u některých druhů spárkaté zvěře:

161/2020

Z hlediska územního a věcného uvedené OOP, resp. zákaz vstupu do honitby Obora Jelenice, omezuje veřejnost na průchodnosti danou lokalitou v krajině, myšleno uvedenou oborou. Obora je obklopena rozlehlými lesy a dalšími pozemky v údolí řeky Moravice, které čítají svou rozlohou mnohem více jak 5000 souvislých ha. Honitba Obora Jelenice, jako specifické oplocené zařízení – obora, nacházející se v těchto rozsáhlých komplexech lesů, má svoji výměru necelých 300 ha.

Obora Jelenice netvoří překážku mezi trvale obydleným územím „Vítkov – Jelenice“ a sousedícími lesními komplexy, takovým způsobem, aby veřejnost – obyvatelé tohoto území, neměla přímý přístup do lesů, nacházejících se vně obory. Ve věci zpřístupnění krajiny vydal jiný, věcně příslušný správní orgán (orgán státní ochrany přírody) závazné stanovisko, jež bylo podkladem pro shora uvedené OOP a  které je uvedeno výše, v Odůvodnění tohoto OOP.

Úplný zákaz vstupu do honitby Obora Jelenice odůvodnil orgán státní správy myslivosti z mysliveckého hlediska, viz výše.

Správní orgán, který je orgánem státní správy myslivosti, požadavku žadatele vyhověl v celém rozsahu. Částečný zákaz vstupu do honitby Obora Jelenice by rušení a stresování zvěře vyloučil v uvedené oboře také pouze jen částečně, protože bylo zjištěno a prokázáno, že kladení mláďat, kojení a vodění mláďat zvěře mufloní, jelení, sičí, daňčí a černé zvěře, probíhá v uvedené oboře celoročně a v neposlední řadě taktéž je žádoucí nerušené provádění odlovu zvěře, jako nedílná součást výkonu „práva myslivosti“, který je v oboře prováděn celoročně.

 

Příloha: orientační mapa s vyznačením obvodu honitby Obora Jelenice (červenou barvou)

Vypořádání připomínek a námitek podaných k Návrhu opatření obecné povahy, ve věci úplného zákazu vstupu do honitby Obora Jelenice

(je součástí Odůvodnění shora uvedeného OOP o úplném zákazu vstupu do honitby Obora Jelenice)

Dle § 172 odst. 4 správního řádu k návrhu opatření obecné povahy může kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky. Správní orgán je povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění. Městský úřad Vítkov, ovúpžp – orgán státní správy myslivosti (dále „správní orgán“) se nejprve zabýval tím, zdali doručené připomínky k návrhu opatření obecné povahy jsou uplatněny oprávněnými osobami. Dle shora citovaného ustanovení připomínky může uplatnit „kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny“, tedy k posouzení oprávněnosti podaných připomínek je nezbytné posouzení dotčenosti práv, povinností a oprávněných zájmů předmětných osob, přičemž nemusí být doloženo existující přímé dotčení práv, ale postačí pouze potencionální možnost přímého dotčení práv, povinností nebo zájmů těchto osob. Taková práva, povinnosti a oprávněné zájmy mohou být deklarovány obecně závaznými právními předpisy nebo konkrétními rozhodnutími správních orgánů. Z obsahu připomínek je zřejmé, že jejich společným jmenovatelem z pohledu možného dotčení práv je obecné užívání lesa (§ 19 lesního zákona) a přístup do krajiny (§ 63 zákona o ochraně přírody a krajiny). Jelikož se jedná o práva vyplývající z obecně závazných předpisů a nelze vyloučit možné přímé dotčení těchto práv u osob uplatňujících připomínky, správní orgán považoval obdržené připomínky za oprávněné a v souladu s citovaným ustanovením § 172 odst. 4 správního řádu se jimi zabýval jako podkladem pro vydání tohoto opatření obecné povahy (dále „OOP“) a níže uvádí jejich vypořádání.

 

Připomínky č.1

Pan J.B. 

Nesouhlas s návrhem Opatření obecné povahy – zákaz vstupu do obory Jelenice (47/2020)

Když byly převedeny do vlastnictví společnosti Opavská lesní a. s. rozhodnutím komise PF ČR č. 25 dne 11. 11. 1998 první státní pozemky: „Komise navržený převod pozemků do vlastnictví oprávněné osoby Opavská lesní a. s. schválila s tím, že vzhledem k celospolečenským zájmům doporučila respektování stávající turistické cesty a připravované cyklotrasy údolím Moravice. Nový vlastník, jak jsme byli informováni, ke zřízení cyklostezky a průchodu danou lokalitou v rámci příslušných řízení dal souhlas.“ (Ing. Karel Adámek, 2. 10. 2001, zn. 257/20001-S, PF-37445)

Když byla cyklostezka číslo 551 zřízena, usilovala Opavská lesní a. s. o její přeložení na levý, těžko sjízdný břeh. Poté co byla její snaha bohužel úspěšná, řekl pan starosta Vítkova Pavel Smolka novinářce Opavského a hlučínského deníku Zuzaně U.: „Brána musí být otevřená pro pěší, i když tam není cyklostezka. Tak je to zapsáno ve stavebním a kolaudačním povolení.“ (Zuzana Urbánková, 20. 8. 2010, O jízdě po téměř zakázané cyklostezce, jelenech v říji a ztraceném Weisshuhnově splavu, Opavský a hlučínský deník).

Kdo je garantem celospolečenských zájmů, když ani Městský úřad ve Vítkově nebude zachovávat kontinuitu svých rozhodnutí? Žádám, aby v souladu s původním souhlasem Opavské lesní a. s. Pozemkovému fondu České republiky a v souladu se stavebním a kolaudačním povolením Městského úřadu ve Vítkově tradiční lesní cesta na pravém břehu řeky Moravice zůstala veřejně přístupná bez ohledu na stupňující se požadavky společnosti Opavská lesní a. s. a návrh Opatření obecné povahy – zákaz vstupu do obory Jelenice 47/2020 (č. j. MUVI 3884/2020) byl zamítnut.

 

Vypořádání připomínek správním orgánem:

Připomínka je vznesena k otázce průchodnosti a cyklistické průjezdnosti honitbou Obora Jelenice. Tato věc byla řešena příslušným orgánem státní správy ochrany přírody, v závazném stanovisku, kdy je celá věc uvedena v Odůvodnění shora uvedeného opatření obecné povahy. Toto závazné stanovisko je pro náš orgán státní správy myslivosti závazné a je součástí tohoto opatření obecné povahy, v opatření obecné povahy vyhodnocujeme jako orgán státní správy myslivosti zájmy chráněné zákonem o myslivosti i veřejné zájmy, jež jsou dány výkonem práva myslivosti, které dovodil Ústavní soud ČR.

Ústavním soudem v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 34/03 ze dne 13. 12. 2006, který k povaze výkonu práva myslivosti uvedl následující: „V podmínkách České republiky jsou myslivost a právo myslivosti společenskými aktivitami aprobovanými státem k ochraně a rozvoji jedné ze složek životního prostředí - zvěře. Zákon o myslivosti nepředstavuje úpravu myslivosti jako zájmové aktivity, ale ve svém základu jako cílevědomé a regulované činnosti k ochraně a rozvoji přírody. Realizace myslivosti a práva myslivosti je v obecné rovině legitimním omezením vlastnického práva a jejich prostřednictvím naplňuje stát svou ústavní povinnost zakotvenou v čl. 7 Ústavy České republiky.

Je pravdou, že zajištění průchodu oborou je součástí Stavebního povolení pro stavbu „Oborní plot v Lesních Albrechticích“, č.j.: Výst.1472/99-Ko/Dr, ze dne 3.5.2000 a Kolaudační rozhodnutí k povolení užívání stavby „Oborní plot v Lesních Albrechticích“, č.j.: Výst. 9967/2000-Dr., ze dne 5.1.2001. V uvedeném stavebním povolení byly stanoveny podmínky, pro umístění a provedení stavby, jednou z podmínek byl požadavek: „Volnými vstupy ve vchodech č. 1, 4 a 5 bude zajištěna průchodnost obory širokou veřejností a průjezdnost po regionální cykloturistické trase č.551.“ Zákon o myslivosti upravuje výkon práva myslivosti a je v tomto řízení speciálním právním předpisem ke stavebnímu zákonu, přičemž se při jejich kolizi uplatní obecná právní zásada Lex specialis derogat generali, dle které platí, že zvláštní úprava má přednost před obecnější právní normou. Za použití této právní zásady lze konstatovat, že rozhodnutí o zákazu vstupu do honitby dle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti v souladu se všemi zásadami postupu správních orgánů uvedenými v § 2 - § 8 správního řádu je legitimní.

Správní orgán v řízení o zákazu vstupu do honitby se zabývá pouze tím, jsou-li dány zákonné důvody pro rozhodnutí ve věci, a to je zájem na ochraně zvěře v období kladení a odchovu mláďat a zjištění podmínek pro lov zvěře, přičemž existence blíže nespecifikovaného souhlasu vydaného pro potřeby jiného řízení popř. v rovině občanskoprávní, není v tomto řízení rozhodnou skutečností. K otázce podatele „Kdo je garantem celospolečenských zájmů, když ani Městský úřad ve Vítkově nebude zachovávat kontinuitu svých rozhodnutí?“ městský úřad dodává, že dotčeností práv a právem chráněných zájmů v důsledku rozhodnutí o uzavření vstupu do honitby se zabýval v souladu s principem proporcionality i ve vypořádání připomínky č.4 -  Ing. K.M. (uvedeno níže).

…………………………………..

Připomínky č.2

pan B.T. , pan PHDr. MgA. T.T., PhD., pan Z.J., pan MVDr. P.Š., pan A.S.

Námitky a připomínky proti 47/2020 - Opatření obecné povahy – návrh. Zákaz vstupu do obory Jelenice.

ČJ: MUVI 3884/2020, SP. ZNAČKA: ovúpžp/3894/2019/Fo.

Dne 17. 2. 2020 byla vyvěšena veřejná vyhláška ČJ: MUVI 3884/2020, SP. ZNAČKA: ovúpžp/3894/2019/Fo –

47/2020 - Opatření obecné povahy – návrh. Zákaz vstupu do obory Jelenice.

Podáváme ve lhůtě námitky a připomínky proti tomuto rozhodnutí.

Jak vyplývá z návrhu, Městský úřad Vítkov svým opatřením hodlá zakázat vstup, prakticky po celý rok.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, v ust. § 63 odst. 2 říká následující:

“Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud

tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv.

Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.”

Vydáním předmětného Opatření jsou dotčena práva volného průchodu přes pozemky vlastníka.

Omezení vstupu je nepřiměřené stavu věci. V odůvodnění Opatření je Městský úřad Vítkov velmi obecný a uvádí důvody, které jsou v podstatě platné pro každý les. Není pravdou, že zvěř nenajde útočiště před návštěvníky, neboť obora je velmi rozsáhlá (cca 276 ha). Uvádět jako důvod zákazu vstupu stresování zvěře návštěvníky, a zároveň uvádět jako další důvod zákazu provádění celoročního lovu, si mírně řečeno odporuje. Lov v oboře lze snadno oznamovat přístupových branách.

Opatření obecné povahy č.j. MUIV 17646/2013 z 18.6.2013 není potřeba měnit a ani rozšiřovat. Nezměnily se žádné podmínky, pro které bylo v roce 2013 vydáno. Vstup do obory byl tolerován.

1. Není pravda, že se jedná se o oblast, kde je problém s vodou - té je v lesích dostatek viz téměř stále mokrá dolní cesta. Zvěř dolů hromadně nechodí.

2. Ojedinělá nehoda cyklisty se může stát kdekoli na jakékoli cestě, ale proto se tyto cesty veřejnosti neuzavírají.

3. Do obory žádné davy nevstupují, nejezdí? Žadatelé uzavírky to nijak nespecifikují a své odůvodnění nemají nijak podloženo. Turisty nedochází na tak malém prostoru a tak úzké oblasti, jako je stávající průchozí cesta k žádnému rušení zvěře. Nechť je doložena studie, jaké množství "veřejnosti" má vliv na rušení zvěře a jak. Turisté se při průchodu v oboře zdržují minimální dobu.

4. Od přeložení turistické i cyklistické cesty na druhou stranu řeky nebyly známé žádné mimořádné události v oboře. Není tedy důvod měnit nic na stávajícím stavu.

5. Městský úřad Vítkov se nijak nevypořádal s průkazností tvrzení žadatelů, jen je přijal jako hotovou věc.

Zpochybňujeme proto všechna tvrzení žadatelů, jimiž odůvodňují svou žádost. Bez zkoumání a skutečného zhodnocení stavu není návrh opatření obecné povahy dostatečně odůvodněn. V oboře probíhá stejná činnost jako v roce 2013 a změna či rozšíření zákazu vstupu do obory není proto důvodné.

6. Majitel a provozovatel může místo zákazu usilovat o vytvoření zabezpečeného průjezdu oborou nebo o vytvoření alternativního průjezdu oborou.

7. Uzavření průchodu oborou Jelenice je nebezpečné i z bezpečnostního hlediska. Např. při požáru ať uvnitř obory nebo vnějšího lesa není zajištěna úniková cesta. Obora je oplocena vysokým plotem, který končí v řece a brány nelze překonat.

8. Cesta přes oboru je využívána jak pěšími, tak cykloturisty a slouží jako vhodná a nenáročná spojnice mezi Vítkovem-Podhradí a Hradcem nad Moravicí-Žimrovicemi.

Paralelní cesta na druhé straně řeky Moravice je náročná, obsahuje velká převýšení a pro cykloturisty je místy nesjízdná, tím nebezpečná. Zákaz vstupu do obory je tak zásadním omezením práv podle zákona o ochraně přírody a krajiny.

Nabádáme vlastníky Honební společenstvo Březová Obora, Opavskou lesní a.s k daleko vstřícnějšímu a přátelskému přístupu k veřejnosti.

Požadujeme, aby návrh – Zákaz vstupu do obory Jelenice byl přezkoumán a zrušen a do doby než se správní orgán vypořádá s námitkami a připomínkami bylo uplatnění návrhu, tj. Zákaz vstupu do obory Jelenice odložen.

 

Vypořádání připomínek správním orgánem:

Shora uvedené podání bylo označeno jako „Námitky a připomínky proti……“. Dle § 172 odst. 5 správního řádu písemné odůvodněné námitky mohou podat vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. Z veřejně dostupných dat katastru nemovitostí je zřejmé, že pan B.T. , pan PHDr. MgA. T.T., PhD., pan Z.J., pan MVDr. P.Š., pan A.S. není vlastníkem nemovitostí v oboře a nemovitostí přiléhajících k oboře, pro které by mohl být výkon jeho vlastnických práv vydaným OOP přímo dotčen a takovou skutečnost sám nedoložil. Jelikož nebylo zjištěno přímé dotčení vlastnických práv vydaným OOP a správní orgán v souladu s § 172 odst. 5 správního řádu neurčil jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy by mohly být dotčeny, považoval městský úřad obdržené podání jako připomínky k návrhu OOP, které vypořádal v souladu s § 172 odst. 4 správního řádu.

Právem vstupu do krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny, právem obecného užívání lesa podle lesního zákona se správní orgán v souladu s principem proporcionality zabýval ve vypořádání připomínek č.4 - Ing. K.M. (uvedeno dále). Nutno podotknout, že ve věci zpřístupnění krajiny vydal jiný, věcně příslušný správní orgán (orgán státní ochrany přírody) závazné stanovisko, jež bylo podkladem pro shora uvedené OOP a  které je uvedeno výše, v Odůvodnění tohoto OOP.

 

K připomínce podatele uvedené v bodě 1.:

Lze konstatovat z veřejně dostupných dat Českého hydrometeorologického ústavu, že cca od roku 2015 jsou pozorovány vyšší odchylky teplot od normálu (např. v roce 2018 o více jak 2°C), úbytek srážek a jejich nevyrovnaná distribuce v průběhu roku, přičemž jako jedním z důsledků těchto změn klimatu jsou nízké stavy podzemní vody, deficit půdní vláhy a zvyšující se intenzita sucha zejména v období letních měsíců. Každoroční sucho je limitující pro množství potravní nabídky zvěře na ploše celé obory, která potom přirozeně využívá k pastvě atraktivních lokalit nivních luk podél řeky Moravice, přičemž v zájmu ochrany a chovu zvěře zejména v období kladení a odchovu mláďat je nezbytné zajištění dostatku přirozené potravy a klidu zvěře při pastvě.

K připomínce podatele uvedené v bodě 2.:

Lze přisvědčit podateli, že nehoda cyklisty se může stát na jakékoli lesní cestě. Předcházení těmto nehodám na cestě v oboře bylo mimo jiné uvedeno uživatelem honitby v odůvodnění žádosti o vydání OOP ve věci zákazu vstupu do honitby. Z ustanovení § 9 odst. 3 zákona o myslivosti je zřejmé, že zákazem vstupu do honitby jsou sledovány především zájmy zvěře, tudíž výše uvedená skutečnost nebyla městským úřadem považována za zákonný důvod k zákazu v stupu do obory.

K připomínce podatele uvedené v bodě 3.:

Obora je zvláštním druhem honitby s intenzivním chovem vybraných druhů zvěře. Obora je trvale oplocena tak, že chovaná zvěř nemůže z obory vybíhat, tedy její potravní a krytové podmínky jsou do jisté míry limitovány velikostí obory a je zcela jejím přirozeným biologickým projevem, že za potravou schází do nejatraktivnějších lokalit nivních luk podél řeky Moravice. Lze přisvědčit uživateli honitby, že každodenní pohyb lidí v oboře působí rušivě na zvěř, což má negativní vliv na vlastní chov zvěře, odchov mláďat a působení škod na lesních porostech v oboře. Přitom rušení zvěře není podmíněno hromadným výskytem návštěvníků v oboře, neboť zvěř je přirozeně velmi plachá a k jejímu vyrušení postačí nahodilý průchod oborou jednotlivci, přičemž samotný návštěvník nemusí zpozorovat, že zvěř vyrušil, protože její přirozenou reakcí na každý takový podnět je úprk do krytu.

K připomínce podatele uvedené v bodě 4.:

Existenci či četnost mimořádných událostí v oboře (např. nehody cyklistů, střet návštěvníků se zvěří) nejsou relevantními důvody k zákazu vstupu do obory dle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti.

K připomínce podatele uvedené v bodě 5.:

Důvody žadatelů uvedenými v žádosti o vydání OOP k zákazu vstupu do obory se správní orgán zabýval podrobně v odůvodnění tohoto OOP a ve vypořádání obdržených připomínek, které je součástí odůvodnění OOP, přitom vycházel z etologie a biologie chované zvěře a specifických podmínek chovu zvěře v oboře. Více viz vypořádání připomínek č.4 - Ing. K.M. (uvedeno dále).

K připomínce podatele uvedené v bodě 6.:

Je-li předmětem tohoto řízení vydání opatření o zákazu vstupu do obory, není důvodné zabývat se hledáním jiného bezpečného průjezdu (průchodu) oborou, když zákaz vstupu má platit na celé ploše obory.

K připomínce podatele uvedené v bodě 7.:

Správní orgán (státní správy myslivosti) v rámci tohoto řízení není oprávněn hodnotit podmínky protipožární ochrany. Danou problematiku řeší zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některý zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru)

K připomínce podatele uvedené v bodě 8.:

K průchodu dotčeného území z Vítkova-Podhradí do Hradce nad Moravicí-Žimrovice lze využít značenou cyklostezku č. 551 na protilehlém břehu řeky Moravice.

………………………………..

Připomínky č.3

Pan L.H. a 292 občanů

Nesouhlas s úplným zákazem vstupu do honitby obora Jelenice

My občané ČR se cítíme dotčeni / naše práva budou silně omezena/ uzavřením Moravické cesty, a to v důsledku upřednostňování osobních finančních výhod úzké skupiny osob. Těm se přes odpor a špatné zkušenosti bývalého ministra Jurečky s převody pozemků a nemovitostí České republiky na soukromé subjekty podařilo 4.7.2018 převést všechny nemovitosti v oboře Jelenice na soukromé subjekty.

V oblasti Moravické cesty se pohybujeme minimálně 25 let (jako turisté a běžní cykloturisté) a cítíme, že celá obora byla již od svého založení plánovaná jako honitby pro úzkou skupinu osob. Této skupině se již během let podařilo přesunout cyklotrasu na druhý břeh a tím se tato cyklotrasa stala pro běžné cykloturisty, vzhledem k charakteru a profilu terénu, nepouživatelnou.

V době celkového přemnožení černé a spárkaté zvěře v ČR může být jediným hlavním cílem vyprodukovat v oboře Jelenice více lovné zvěře, jejichž placený odstřel se dle vlastních slov žadatelů uvedených v žádosti „intenzivně realizuje“, K udržení normovaných stavů zvěře se v celé oboře Jelenice provádí celoroční intenzivní odlov zvěře“. Dle našich vlastních zkušeností i osobami jiných států.

Máme za to, že v ČR se v poslední době věnuje zvýšená pozornost sportovním aktivitám, především mládeže, a aktivitám na poli cestovního ruchu a že uzavření Moravické cesty je v přímém rozporu s těmito trendy. Zvláště pro rodiny s dětmi je je doporučovaná cyklostezka na protějším břehu naprosto nesjízdná a objetí obory Jelenice by vyžadovalo opakované překonání několikasetmetrového stoupání. Tím se rozvoj turistického ruchu běžnými cyklisty stává nemožným. Jistě je možno počítat s negativními reakcemi vodácké a jiné veřejnosti, která se v době vypouštění přehrady Kružberk pohybuje po obou březích řeky Moravice. Nedovedeme si představit, jak by obora Jelenice zabezpečila informování všech těchto osob. Oznámení vyvěšená na všech vstupech do obory je donutí minimálně k několikakilometrovému návratu do výchozího místa. Doufáme, že naše připomínky budou zohledněny a že čistě ekonomické zájmy úzké skupiny osob nebudou upřednostňovány před obecnými a společenskými zájmy.

 

Vypořádání připomínek správním orgánem:

Připomínka je vznesena k omezení veřejnosti, které spočívá v zákazu průchodu, nebo průjezdu na cyklistickém kole, honitbou Obora Jelenice. Tato věc byla řešena příslušným orgánem státní ochrany přírody, v závazném stanovisku, kdy je celá věc, včetně odůvodnění tohoto závazného stanoviska, uvedena v odůvodnění tohoto shora uvedeného opatření obecné povahy. Toto závazné stanovisko je pro náš orgán státní správy myslivosti závazné, je součástí předmětného opatření obecné povahy; opatření obecné povahy vyhodnocuje náš orgán státní správy myslivosti veřejné zájmy podle zákona o myslivosti.

Ústavní soud (zejména nálezy ÚS vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 49/2007 Sb. a č. 149/2007 Sb.), kterými nezrušil ustanovení tohoto zákona, nýbrž dovodil existenci veřejných zájmů, například na ochraně zvěře a ochraně myslivosti jako národního kulturního dědictví, které legitimně omezují jiné zájmy, například soukromé zájmy vlastníků. Myslivost podle toho mimo jiné není výrobní činností či podnikáním, je to vztah k volně žijící zvěři jako součástí ekosystému.

Dle § 2 písm. h) zákona o myslivosti se právem myslivosti rozumí souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Z účelu zákona o myslivosti, jímž je zejména stanovení podmínek pro ochranu a chov zvěře je zřejmé, že výkon práva myslivosti je činností realizovanou ve veřejném zájmu při hospodaření se zvěří jakožto obnovitelným přírodním bohatstvím, tudíž nelze přisvědčit podatelům, že výkonem práva myslivosti v oboře je primárně sledován ekonomický prospěch uzavřené skupiny lidí. Povahou výkonu práva myslivosti jako činnosti prováděné veřejném zájmu se mimo jiné také zabýval Ústavní soud ve svém nálezu, jehož závěry správní orgán citoval ve vypořádání připomínky č.4 – Ing. K.M., (uvedeno dále).

Právě podateli uváděný nárůst turistiky a cykloturistiky a obecně využívání lesa a volné krajiny veřejností k relaxaci a odpočinku je důvodem pro úplné uzavření obory tak, aby byl chované zvěři zajištěn dostatek klidu a potravní nabídky zejména v období kladení a odchovu mláďat.

Ve věci zpřístupnění krajiny vydal jiný, věcně příslušný správní orgán (orgán státní ochrany přírody) závazné stanovisko, jež bylo podkladem pro shora uvedené OOP a  které je uvedeno výše, v Odůvodnění tohoto OOP.

……………………………………………………………….

Připomínky č.4

Pan Ing. K.M. a v rámci elektronické podpisové akce 1198 občanů (k 18.3.2020)

 „Navrhované opatření, kterým by měl být de facto trvale zakázán vstup veřejnosti do obory Jelenice, je vydáváno orgánem státní správy myslivosti (správní orgán) na základě § 9 odst. 3 zákona o myslivosti, který stanovuje zákonné předpoklady pro takové opatření.

Prvním zákonným předpokladem je existence zákonného důvodu, druhým je přiměřenost opatření. Je na správním orgánu, aby prokazatelně zjistil, zda zákonné důvody objektivně existují, a aby opatření řádně zdůvodnil v souladu s principem přiměřenosti, a to pod sankcí nepřezkoumatelnosti a nezákonnosti vydaného opatření obecné povahy.

Přiměřenost omezení nebo zákazu vstupu do obory dle § 9 odst. 3 je správní orgán povinen vážit nejen ve vztahu k chráněnému zájmu dle zákona o myslivosti, ale i k jiným veřejným zájmům chráněným dalšími zákony. V tomto případě se jedná zejména o veřejný zájem na obecném užívání lesa, přírody a krajiny a právo průchodu přes lesní pozemky a nelesní pozemky právnických osob.

Je nutné odmítnout závěr správního orgánu, že uváděné důvody splňují zákonem stanovené předpoklady pro vydání absolutního zákazu vstupu do honitby, a to především z následujících důvodů.

  1. Správní orgán v odůvodnění opominul vyjmenovat nebo aspoň nastínit konkrétní vlivy, které způsobují údajné celoroční rušení zvěře. Běžný pohyb lidí v lesích není zákonným důvodem pro jejich vykázání. Správní orgán cituje pouze zákonné důvody (kladení mláďat, doba říje, zimní období) a zkratkovitě přebírá tvrzení žadatele.
  2. Správní orgán opominul posoudit, nakolik je absolutní zákaz vstupu do obory, přes kterou vede veřejná pozemní komunikace, přiměřený vzhledem k jiným zákonem chráněným veřejným zájmům (obecné užívání lesa, přírody a krajiny, právo průchodu) i k alternativním opatřením, která by docílila stejného účinku (omezení vstupu v nočních hodinách, omezení rychlé jízdy, zabránění vstupu mimo cestu). Domnívá-li se správní orgán, že pohyb veřejnosti po pozemní komunikaci oborou zásadně narušuje fungování obory, chybí zdůvodnění, co se změnilo, resp. jak mohla být obora za týchž podmínek vyhlášena a přes dvacet let provozována.
  3. Správním orgánem uvedený důvod „ochrany života a zdraví veřejnosti při kontaktu se zvěří" není zákonným důvodem pro omezení nebo zákaz vstupu do obory dle zákona o myslivosti, neboť jej nelze podřadit pod žádný dílčí předmět nebo účel stanovený v § 2 zákona a odporuje jak jeho smyslu, tak účelu. Dle lesního zákona každý vstupuje do lesa na vlastní nebezpečí. Veřejná pozemní komunikace existovala (dokonce jako značená cyklotrasa) na tomto místě před vyhlášením obory a přes dvacet let byla používána po jejím vyhlášení. Existuje-li skutečné riziko napadení zvěří, správní orgán by připuštěním současného stavu a následnou nečinností pochybil.
  4. Nezbytnost zákazu vstupu je nutno odmítnout i z „důvodu bezpečnosti při provádění odstřelu prostřednictvím kulových zbraní" a „zamezení rizika ohrožení veřejnosti v oboře loveckými zbraněmi, při celoročním lovu [zvěře], který se v oboře intenzivně realizuje." Veřejná pozemní komunikace existovala po mnoho let existence obory. Chybí zdůvodnění, co vede správní orgán ke změně stanoviska, že od volného pohybu po komunikaci přistupuje rovnou k jeho absolutnímu zákazu. Popírá tím veřejný zájem na obecném užívání lesa, přírody a krajiny, právo průchodu a užívání veřejné komunikace. Omezení postrádá přiměřenost, neboť křižování honiteb a obor veřejnými cestami a silnicemi je běžný jev.
  5. Rovněž je nutné odmítnout absolutní zákaz vstupu z důvodu „zajištění klidu a vytvoření optimálních podmínek pro dobrý zdravotní stav chované zvěře", který je fakticky totožný se základním předpokladem uznání honitby. Již při uznání honitby muselo být známo a jako fakt přijato, že jí vede veřejná komunikace. Je nanejvýš sporné, zda pouhá přítomnost turistů a cyklistů ohrožuje klid a dobrý zdravotní stav zvěře, jestliže současně probíhá celoroční lov (včetně období kladení mláďat) tak intenzivní, že si vyžaduje trvalé vyloučení přítomnosti veřejnosti. Je nutné připomenout, že § 8 odst. 2 zákona o myslivosti stanovuje obecnou povinnost vyvarovat se jednání, které by mohlo zvěř ohrožovat nebo zraňovat. Z účelu a smyslu zákona vyplývá, že uživatel honitby má a může dbát na dodržování předpisů, nikoliv z preventivních a zákonem nepodložených důvodů honitbu uzavřít nadobro.

Opavská lesní dlouhodobě usiluje o dokončení faktické privatizace dotčeného území. V zájmu své obchodní strategie předkládá neplatné, zástupné nebo neprokazatelné argumenty, které správní orgán bez dalšího přejímá.

Vzhledem k tomu,

  1. že zákonnost uváděných důvodů pro uzavření obory co do účelu a předmětu zákona o myslivosti je pochybná,
  1. že důvody ani zvlášť, ani jako celek neopodstatňují absolutní zákaz vstupu do obory podle principu přiměřenosti,
  2. že správní orgán nezdůvodnil návrh opatření řádným a zákonem předpokládaným způsobem',
  3. takže opatření obecné povahy není přezkoumatelné a jako takové je zřejmě v rozporu se zákonem, žádám o zrušení návrhu opatření.

 

K uvedeným připomínkám městský úřad uvádí následující:

Dle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti na žádost uživatele honitby může orgán státní správy myslivosti, zejména v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů, nařídit přiměřené omezení nebo i zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí, omezení jízdy koňmi a tažnými psy a omezení jiných sportovních nebo zájmových činností. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že zákonné důvody pro nařízení omezení nebo zákazu vstupu do honitby jsou uvedeny demonstrativně, a to obdobími, v nichž zvěř vyžaduje zajištění klidu pro kladení a odchov mláďat a v době lovu tak, aby zvěř nebyla před lovem rušena a bylo možné provést řádný průběrný odlov v souladu s chovatelskými zásadami a mimo jiné také s ohledem zajištění bezpečnosti při lovu. Z těchto zákonných důvodů požaduje uživatel honitby úplný zákaz vstupu, přičemž existenci těchto důvodů podrobně popisuje bionomií chovaných druhů zvěře a organizací lovu. Dle odborné myslivecké literatury (Myslivost, Josef Hromas a kolektiv, 2008) obecně platí, že období říje, v němž je zpravidla prováděn lov spárkaté zvěře začíná u zvěře jelení cca v polovině září do poloviny října, následuje dančí říje od října do listopadu, říje jelena siky od poloviny října do poloviny listopadu, mufloní říje od listopadu do prosince a říje černé zvěře je od listopadu do ledna. Potom v měsíci dubnu dochází ke kladení mláďat zvěře černé, v měsíci květnu zvěře mufloní, ke konci května a v měsíci červnu jsou kladena mláďata zvěře jelení, dančí a jelena siky. Nutno říci, že uživatelem honitby vysledované období říje a kladení mláďat druhů zvěře chovaných v oboře se mírně liší, což lze přijmout, neboť vychází z konkrétních specifických podmínek intenzivního chovu zvěře v oboře, ke kterým je také nezbytné přihlédnout. Po období kladení mláďat následuje období, jejich odchovu, které trvá de facto po zbytek roku, neboť mláďata těchto druhů zvěře jsou s matkou zpravidla až do dalšího roku. Tedy s ohledem na výše uvedenou obecně známou a uživatelem honitby vysledovanou biologii zvěře, má městský úřad za to, že v souladu se zásadou materiální pravdy uvedenou v § 3 správního řádu byly zjištěny skutečnosti, o kterých není pochyb, splňující zákonné důvody pro úplný zákaz vstupu do honitby, neboť období říje, kladení mláďat a jejich odchovu je de facto obdobím celého roku. Období říje a kladení mláďat nelze očekávat každoročně v přesně stanovenou dobu, může být např. zpožděno, s ohledem na počasí, věk samic vstupujících do říje apod.

Nedodržení zásady přiměřenost, na kterou upozorňuje podatel, neboli princip proporcionality lze chápat jako právní princip využívaný při kolizi dvou či více zákonem chráněných práv. Dojde-li ke konfliktu mezi konkurujícími si zákonem chráněnými právy, mělo by právo tento spor řešit takovým způsobem, aby hodnotnější z nich bylo chráněno s minimálním omezením méně hodnotného. V daném případě je v kolizi právem chráněný veřejný zájem na ochraně a chovu zvěře s obecně deklarovaným právem obecného užívání lesa a přístupu do krajiny. Skutečnost, že výkon práva myslivosti je činností realizovanou ve veřejném zájmu vychází z účelu zákona o myslivosti a současně bylo toto vnímání myslivosti potvrzeno Ústavním soudem v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 34/03 ze dne 13. 12. 2006, který k povaze výkonu práva myslivosti uvedl následující: „V podmínkách České republiky jsou myslivost a právo myslivosti společenskými aktivitami aprobovanými státem k ochraně a rozvoji jedné ze složek životního prostředí - zvěře. Zákon o myslivosti nepředstavuje úpravu myslivosti jako zájmové aktivity, ale ve svém základu jako cílevědomé a regulované činnosti k ochraně a rozvoji přírody. Realizace myslivosti a práva myslivosti je v obecné rovině legitimním omezením vlastnického práva a jejich prostřednictvím naplňuje stát svou ústavní povinnost zakotvenou v čl. 7 Ústavy České republiky.“  Právo obecného užívání lesa je uvedeno v § 19 odst. 1 lesního zákona, dle kterého každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.  Právo přístupu do krajiny je zakotveno v § 63 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, dle kterého každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy. Lze říci, že se jedná o subjektivní práva každého návštěvníka lesa či volné krajiny upravená výše uvedenými speciálními zákony, přičemž samotné právní předpisy (lesní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny) připouští možnost omezení těchto práv v souvislosti s omezením vyplývajících z jiných právních předpisů. Konkrétně dle § 63 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny platí, že zvláštní předpisy (tedy i zákon o myslivosti) nebo tento zákon (zákon o ochraně přírody a krajiny) mohou oprávnění podle výše citovaného § 63 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny omezit nebo upravit odchylně. Dle § 32 odst. 8 lesního zákona je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa (§ 19 odst. 1); to se netýká lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor nebo farmových chovů zvěře. Tímto ustanovením lesní zákon výslovně zakazuje oplocování lesa, jímž by bylo sledováno omezení práva obecného užívání lesa, ale současně taxativně uvádí případy, v nichž jiný veřejný zájem (na ochraně lesa, produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin, chovu zvěře v oborách) převažuje nad subjektivním právem obecného užívání lesa, tedy mimo jiné připouští omezení práva obecného užívání lesa v důsledku oplocení obory. V této souvislosti je nutno dodat, že v rámci obecného užívání lesa je dle § 20 odst. 1 písm. h) lesního zákona zakázáno vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu.

Omezením vstupu do obory dojde prakticky k tomu, že bude znemožněn průchod či průjezd pro cyklisty po cestě, která vede oborou podél řeky Moravice, přičemž toto dotčené území je možné obejít či objet např. po druhé straně řeky, po vyznačené cyklostezce. Při hodnocení přiměřenosti vydávaného opatření městský úřad přihlédl ke skutečnosti, že výkon práva myslivosti je činností realizovanou ve veřejném zájmu, přičemž obora je zvláštním druhem honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat (§ 2 písm. j) zákona o myslivosti). Dále městský úřad zohlednil skutečnost, že uvedené speciální zákony (lesní zákon a zákon o ochraně přírody a krajiny) připouští omezení výše uvedených subjektivních práv obecného užívání lesa a přístupu do krajiny a současně přihlédl k náhradnímu vedení trasy v dotčeném území podél řeky Moravice po vyznačené cyklostezce. S ohledem na vše výše uvedené v souladu s principem proporcionality městský úřad dospěl k závěru, že omezení práva na obecné užívání lesa a práva na přístup do krajiny je v důsledku veřejného zájmu na zajištění řádného chovu a ochrany zvěře v oboře Jelenice úměrné.

Ve věci zpřístupnění krajiny vydal jiný, věcně příslušný správní orgán (orgán státní ochrany přírody) závazné stanovisko, jež bylo podkladem pro shora uvedené OOP a  které je uvedeno výše, v Odůvodnění tohoto OOP.

Vypořádání připomínky v bodě 1.:

Obora je zvláštním druhem honitby s intenzivním chovem vybraných druhů zvěře. Obora je trvale ohrazena tak, že chovaná zvěř nemůže z obory vybíhat, tedy její potravní a krytové podmínky jsou do jisté míry limitovány velikostí obory a je zcela jejím přirozeným biologickým projevem, že za potravou schází do nejatraktivnějších lokalit nivních luk podél řeky Moravice. Lze přisvědčit uživateli honitby, že každodenní pohyb lidí v oboře působí rušivě na zvěř, což má negativní vliv na vlastní chov zvěře, odchov mláďat a působení škod na lesních porostech v Oboře Jelenice.

Vypořádání připomínky v bodě 2.:

Posouzením úměrnosti přijatého opatření se městský úřad zabýval výše ve vypořádání této připomínky. Co se týká podatelem navrhovaných alternativních řešení (omezení vstupu v nočních hodinách, omezení rychlé jízdy, zabránění vstupu mimo cestu), nelze souhlasit s tím, že by jimi bylo dosaženo stejného účinku. S ohledem na již výše uvedená specifika obory, je zvěř v takové honitbě zvyklá využívat její celou výměru v průběhu celého dne a za tím účelem byla také rozhodnutím orgánu státní správy vyhlášena a oplocena. Tedy pouze částečným omezením vstupu, by nebylo dosaženo sledovaného účelu, a to zajištění podmínek pro ochranu a řádných chov zvěře na území celé obory. K otázce podatele „jak mohla být obora za týchž podmínek vyhlášena a přes dvacet let provozována“ lze konstatovat, že za toto období nepochybně došlo k výraznému rozvoji turistiky, cykloturistiky a obecně využívání širokou veřejností volné krajiny a lesů k relaxaci a odpočinku. Tyto změny ve společnosti s sebou přináší také zvýšenou návštěvnost obory prakticky v kteroukoli denní dobu, tudíž se zvyšuje také četnost rušení zvěře v oboře jejími návštěvníky, což mimo jiné vyvolalo u uživatele honitby potřebu takovou situaci řešit omezením vstupu do obory dle příslušného ustanovení § 9 odst. 3 zákona o myslivosti. 

Vypořádání připomínky v bodě 3.:

Lze přisvědčit podateli, že ochrana života a zdraví veřejnosti při kontaktu se zvěří není zákonným důvodem pro omezení nebo zákaz vstupu do obory. V § 9 odst. 3 zákona o myslivosti je demonstrativně uveden výčet důvodů k omezení či zákazu vstupu do honitby, a to zejména v období kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů a z těchto zákonných důvodů je primárně o zákazu vstupu do obory rozhodováno. Ochrana života a zdraví veřejnosti při kontaktu se zvěří byla uvedena pouze podpůrně v odůvodnění OOP, jako prevenční důvod plynoucí ze zákazu vstupu do obory, a to i s ohledem na skutečnost, že zákonný výčet důvodů uvedený v § 9 odst. 3 zákona o myslivosti je toliko demonstrativní.

Vypořádání připomínky v bodě 4.:

K zákazu v stupu do honitby z důvodu bezpečnosti při provádění odstřelu zvěře prostřednictvím kulových zbraní je nezbytné předně uvést, že každý držitel zbrojního průkazu je povinen dodržovat povinnosti držení a nošení loveckých zbraní stanovených zákonem č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních) a současně je povinen plnit prevenční povinnost a postupovat v souladu s § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Tedy při lovu zvěře loveckou palnou zbraní obecně platí dodržování výše uvedených obecně platných povinností, nicméně je-li jedním ze zákonných důvodů pro zákaz vstupu do honitby provádění lovu, lze mít za to, že zákonodárce tímto sledoval dva cíle, a to zajištění klidu zvěře před lovem z důvodu možnosti provedení cíleného průběrného odlovu, neboť neustále rušená zvěř mění svá stávaniště, což komplikuje provedení správného průběrného odlovu, ale především má takové opatření přispět k bezpečnosti osob, které by se jinak volně pohybovali po honitbě a úzce souvisí s naplňováním shora uvedené prevenční povinnosti. Tedy v kontextu všeho výše uvedeného lze mít za to, že zajištění bezpečnosti osob při provádění lovu je jedním ze zákonných důvodů k zákazu v stupu do honitby, a to tím spíše, jedná-li se o honitby, kde je v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky 245/2002 sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, možný celoroční lov druhů zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.

K povaze práva obecného užívání lesa a volného přístupu do krajiny a k uplatnění zásady přiměřenosti se správní orgán vyjádřil výše ve vypořádání této připomínky.

Vypořádání připomínky v bodě 5.:

Jeden z uvedených důvodů k zákazu vstupu do honitby, zajištění klidu a vytvoření optimálních podmínek pro dobrý zdravotní stav chované zvěře je právě vztažen k zákonem předpokládanému důvodu zákazu vstupu do honitby, a to k období kladení a odchovu mláďat, přičemž s ohledem na nárůst rekreace, turistiky a cykloturistiky v lesích (více viz vypořádání této připomínky v bodě 2) nelze souhlasit s tvrzením podatele, že se jedná o podmínky fakticky totožné s podmínkami v době uznání obory. Podatel v této připomínce dále uvádí, že již při uznání honitby muselo být známo a jako fakt přijato, že jí vede veřejná komunikace. Jedná se o komunikaci umístěnou uvnitř obory, která na svém počátku je zpevněna živičným povrchem a dále přechází v šotolinovou lesní cestu, která slouží primárně k obhospodařování přilehlých lesních pozemků a k potřebám uživatele honitby v souvislosti s výkonem práva myslivosti v oboře.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 a 2 lesního zákona jsou lesní cesty zahrnuty mezi pozemky určené k plnění funkcí lesa. Lesní cesta Moravická je vedena na pozemcích se způsobem ochrany – pozemky určené k plnění funkcí lesa.  Na lesních cestách (a vyznačených trasách) je v rámci obecného užívání lesa dovoleno jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních.  K užívání Moravické cesty cyklisty a turisty tedy docházelo na základě obecného užívání lesa, nikoliv na základě existence veřejné účelové komunikace.  Přes Moravickou cestu je umístěno oplocení s uzamykatelnými branami, které bylo řádně povoleno stavebním úřadem. Podmínka průchodu, uvedená v povolení stavby oplocení zachovává pouze obecné užívání lesa, které však není definitivní a lze jej omezit, např. podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti.

Je pravdou jak uvádí podatel, že v souladu s § 8 odst. 2 zákona o myslivosti každý, kdo vstupuje se svou činností do přírody, si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a k poškozování jejích životních podmínek. Nicméně již shora uvedený zvýšený pohyb veřejnosti v oboře v souladu s obecně platnými zásadami chování veřejnosti v honitbě a v lese působí na zvěř rušivě. Zde je nezbytné zohlednit již výše zmíněná specifika obory jako zvláštního druhu honitby s intenzivním chovem zvěře a potom s ohledem na vše výše uvedené (bionomii, biologii zvěře, relevantní důvody uživatele honitby) nelze přisvědčit podateli, že se jedná o nedůvodné uzavření vstupu do obory.

Orgán státní správy myslivosti vyhodnotil žádost o vydání předmětného opatření obecné povahy z hlediska státní správy myslivosti, příslušné orgány státní správy ochrany přírody vyhodnotily žádost z hlediska ochrany přírody a z hlediska zpřístupnění krajiny veřejnosti (v závazném stanovisku), jak je uvedeno výše v Odůvodnění.

Ke všem těmto připomínkám Ing. K.M. městský úřad souhrnně uvádí, že se jimi zabýval jako podkladem pro vydání OOP, řádně je vypořádal, čímž současně odstranil pochybnost o důvodnosti, zákonnosti, přiměřenosti a přezkoumatelnosti tohoto OOP, neboť veškeré důvody jsou věcně a argumentačně doloženy. Přílohou těchto připomínek byl komentář podatele k jednotlivým ustanovení návrhu OOP (dále jen „komentář“), ke kterým správní orgán postupně uvádí následující vypořádání:

 

  1. komentář podatele:

Zákon o ochraně přírody a krajiny i zákon o lesích hájí vstup do lesa a mimo les, jedná-li se o pozemky právnických osob.

Podle § 19 odst. 3 zákona o lesích lze vstup do lesa omezit nebo vyloučit na dobu max. 3 měsíců, a to z důvodů jeho ochrany a v zájmu zdraví nebo bezpečnosti fyzických osob. Rozumí se tím bezpečnost před konkrétním a časově omezeným ohrožením, jakým je např. větrná kalamita nebo těžební

Podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti lze vstup do honitby omezit nebo zakázat zejména v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů, tj. zjevně nikoliv na dobu neurčitou. Celoroční umělý chov, celoroční odstřel, ochrana cyklistů před spatřením zvěře a další argumenty žadatele nejsou zjevně těmi, které měl zákonodárce na mysli.

Každý vstupuje do lesa na vlastní nebezpečí. Není povinností vlastníka lesa chránit návštěvníka před nespecifikovaným nebezpečím, nejméně pak všeobecným zákazem vstupu do lesa.

Za bezpečnost při lovu odpovídá lovec. Jeho odpovědnost nelze přenést na třetí osoby.

Soukromá obora založená v centru přírodního parku Moravice, který byl vyhlášen na ochranu mj. rekreační hodnoty území, už nyní rekreační využití velmi ztěžuje. Vysoká koncentrace osob na jediné průchozí cestě oborou je mj. důsledkem likvidace alternativních procházkových tras.

Úplným uzavřením pravobřežní cesty by došlo k praktickému zablokování údolí Moravice a pravobřežní části přírodního parku pro méně zdatné cyklisty, starší lidi a rodiny s dětmi, protože levobřežní cyklostezka je výrazně delší a fyzicky náročnější. Nad ústím Melčského potoka je téměř nesjízdná.

Riziko ohrožení zdraví kontaktem se zvěří není doloženo. Mělo by být nízké, jestliže se zvěř dle argumentů žadatele frekventované stezce vyhýbá. Řešení rizika střetu se zvěří přísluší státním orgánům s působností v dopravě, ne myslivosti.

Neexistuje veřejný zájem na intenzivním umělém chovu dílem nepůvodní zvěře za účelem komerčního odstřelu a prodeje masa, tím méně na intenzivním chovu černé zvěře v podmínkách jejího extrémního přemnožení.

Přínos opatření je sporný i pro samotnou zvěř. Zvěř uzavřená v oboře zřejmě není stresována pouze turisty, koncentrovanými na průchozí cestě v denní době, volných dnech a určitých částech roku, ale i (či především) celoročním, resp. celodenním pohybem, resp. pobytem oprávněných osob na území obory, pohybem motorových vozidel se světelnými rampami, hlukem a exhalacemi a v neposlední řadě střelbou.

Obora je zřízena na pozemcích právnické osoby, nemůže tudíž být vyloučeným privátním polygonem k uspokojování zájmů vlastníka.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

V tomto komentáři se podatel opakovaně zabývá právem obecného užívání lesa, právem přístupu do krajiny, zajištěním bezpečnosti při lovu, povahou alternativní cesty (cyklostezky) v případě úplného uzavření obory, možným rizikem střetu se zvěří, neexistencí veřejného zájmu na chovu zvěře a rušením zvěře. Všemi těmito otázkami se městský úřad zabýval podrobně ve výše uvedeném vypořádání připomínek Ing. K.M. Nad rámec výše uvedeného městský úřad dodává, že posouzení zákonnosti omezení práva volného přístupu do krajiny náleží do kompetence orgánu ochranu přírody, kterým se v rámci tohoto řízení zabýval Krajský úřad Moravskoslezského, odbor životní prostředí a zemědělství, a z pohledu zájmu chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny pro potřeby tohoto řízení vydal k úplnému zákazu vstupu do obory souhlas rozhodnutím pod č. j. MSK 180860/2019 ze dne 27. 1. 2020 (v přezkumném řízení).

K rušení zvěře uváděnému podatelem způsobené celodenním pohybem, resp. pobytem oprávněných osob na území obory, pohybem motorových vozidel se světelnými rampami, hlukem a exhalacemi a v neposlední řadě střelbou, správní orgán dodává, že se nejedná o rušení zvěře, ale o soustavnou činnost uživatele honitby prováděnou při ochraně, chovu a lovu zvěře se zřetelem na potřeby zvěře a se znalostí etologie zvěře v průběhu jednotlivých měsíců celého roku. Takovou činnost nelze srovnávat s nahodilým nekoordinovaným vstupem široké veřejnosti do obory.

  1.  komentář podatele:

Povolení celoročního lovu je nadřazením zájmů lovců nad proklamovanou ochranou zvěře (srv. standardní doby lovu a hájení). Je nevhodné argumentovat potřebami zvěře, je-li uzavřena v oboře za účelem komerčního odstřelu, prodeje masa apod. Na celoročním odstřelu není dohledatelný veřejný zájem, nemůže být proto nadřazen zájmům dalších subjektů. Typickým narušitelem říje není cyklista na cyklostezce, ale lovec s kulovnicí v terénu.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

Dle § 2 písm. h) zákona o myslivosti se právem myslivosti rozumí souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Z citované definice je zřejmé, že také lov je součástí výkonu práva myslivosti, nikoli ale jako forma zábavy, nýbrž jako jeden z neoddiskutovatelných chovatelských nástrojů při odstraňování z populace jedinců nevhodných do chovu na základě posouzení fyziologických a morfologických znaků. Skutečností, že realizace myslivosti je veřejným zájmem a rušením zvěře se městský úřad zabýval ve vypořádání připomínek Ing. K.M. tohoto OOP.

  1. komentář podatele:

Omezení by bylo přípustné, kdyby bylo přiměřené. Argumenty žadatele váznou, a správní orgán je nerozporuje.

Ochranou práva myslivosti nelze potlačit práva jiných subjektů.

Chov velkého množství zvěře na omezené ploše a její lov i v době kladení mláďat nelze vážně považovat za dobré podmínky.

Ochrana zdraví nebo života občanů během lovů musí být zajištěna přiměřenými a obvyklými prostředky.

Ochrana zdraví a života návštěvníků lesa před samotnou zvěří je bezpředmětný argument.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

Přiměřeností vydávaného OOP a posouzením dotčenosti zákonem chráněných práv a jejich střetu v souladu s principem proporcionality, chovem zvěře v oboře a možným ohrožením návštěvníků při střetu se zvěří se městský úřad zabýval ve vypořádání připomínek podatele výše.

  1. komentář podatele:

Nenahraditelný význam pravobřežní cesty trvá. Je to veřejná cesta. Obora leží v přírodním parku s vysokou rekreační hodnotou, kterou jeho vyhlášení potvrzuje. Rekreační využití parku nelze omezit na pohyb po jediné cestě.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

Povahou této účelové komunikace se městský úřad zabýval výše ve vypořádání připomínek Ing. K.M. Skutečnost, že dotčené území je rekreační oblastí není relevantní při rozhodování o zákazu vstupu do honitby.

  1. komentář podatele:

Přístupu zvěře k vodě brání především plot obory.

Přístup k náhonu a tůním u Rozsochackého mlýna provoz na stezce komplikuje především v době dopolední a odpolední pastvy během víkendů a prázdnin. Nedostatek klidu je všeobecný problém a zvěř ho řeší tak, že vyhledává klidnější místa. Tady tomu brání obora.

Přednost potřebám zvířat nad rekreačními a hospodářskými potřebami lidí se těžce vymáhá i s relevantním zájmem na ochraně přírody (srv. národní parky). Zde jsou údajné potřeby dílem nepůvodní, neohrožené a nechráněné, ba přemnožené zvěře uměle chované pro účely soukromého lovu a prodeje masa, nadřazovány dalším oprávněným zájmům v nevídané míře.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

Z výše uvedené definice obory je zřejmé, že plot je jednou ze zákonných náležitostí obory, jehož negativním důsledkem může být omezení přístupu zvěře k vodě a právě proto je pro zachování životních potřeb zvěře nezbytně nutná možnost klidného využívání nivních luk, náhonů a tůní u Rozsochačského mlýna. K povaze chovu zvěře v oboře se městský úřad vyjádřil při vypořádání připomínek výše.

  1. komentář podatele:

Rušivý vliv velmi rychle se pohybujících cyklistů na obvodu obory bude min. srovnatelný s dopadem provozu džípů se střílejícími lovci v celé rozloze obory. Většina stezky oborou má špatný povrch a příliš vysoké rychlosti nedovoluje. I rychlá jízda se děje s minimálním hlukem a nulovými emisemi. Pokud žadatel argumentuje rizikem střetu cyklisty se zvěří, dokládá, že zvěř o přítomnosti cyklistů mnoho neví.

Žadatel až dosud neprovedl žádné opatření ke snížení rychlosti jízdy cyklistů např. osvětou, neformálním značením nebo zpomalovacími překážkami. Kvůli cyklistům není důvod bránit vstupu pěším turistům.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

K rušení a lovu zvěře a ke střetům veřejnosti se zvěří se správní orgán vyjádřil ve vypořádání připomínek a komentářů výše. Správnímu orgánu není takováto činnost „provoz džípů se střílejícími lovci“ známa, žádný takovýto podnět náš orgán státní správy myslivosti neobdržel.

  1. komentář podatele:

Vynikajícím příkladem nepřirozeného soužití divoké zvěře s člověkem je její chov a odstřel na území, z něhož není úniku.

Argument cyklistů padajících z kol v důsledku zjevení lesní zvěře je nedoložený a absurdní. Bezpečnost cyklistů před zvěří není tématem, které spadá do působnosti státního orgánu správy myslivosti.

Není doloženo, že by jelen na Opavsku někoho ubodal. Opavsko ani není přirozenou jelení oblastí. Riziko napadení jelenem nebo kancem není vázáno na území obory, přitom jinde ho správní orgán neřeší. Dle médií bývá napadeným častěji lovec než turista, který obvykle jelena nešoulá.

Zájem na bezpečnosti cyklistů může žadatel prokázat ohleduplností řidičů svých vozidel na příjezdové cestě k oboře.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

K lovu zvěře, povaze výkonu práva myslivosti a ke střetům veřejnosti se zvěří se správní orgán vyjádřil ve vypořádání připomínek a komentářů výše.

  1. komentář podatele:

Tradiční rekreační oblast bez ochranného statusu s jedinou průchozí trasou zjevně neplní své rekreační funkce. Levobřežní turistická cesta není srovnatelnou náhradou kratší a pohodlnější trasy vhodné i pro starší lidi nebo malé děti.

Přenesená cyklotrasa je delší a výrazně náročnější než tradiční trasa oborou. Kus nové trasy je prakticky nesjízdný a pro děti nebezpečný.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

Variantním řešením průchodu dotčeného území v případě uzavření obory se správní orgán zabýval výše při vypořádání připomínek Ing. K.M. 

  1. komentář podatele:

Právo volného pohybu osob lesem mimo chráněná území není vázáno na značkované turistické cesty.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

V tomto komentáři lze přisvědčit tvrzení podatele, avšak není relevantní k předmětu řízení. K otázkám zpřístupnění krajiny je příslušný orgán státní správy ochrany přírody, vyhodnoceno výše v Odůvodnění, v rámci závazného stanoviska.

  1. komentář podatele:

Nepravdivé tvrzení. Cesta má všechny znaky veřejně přístupné účelové komunikace podle zákona o pozemních komunikacích. Jde o trvale znatelnou, částečně i zpevněnou cestu, která se užívá dlouhodobě a spojuje nemovitosti jak mezi sebou, tak s ostatními pozemními komunikacemi. K veřejnému užívání cesty existuje dřívější souhlas současného vlastníka a min. konkludentní souhlas předchozího vlastníka, závazný i pro právní nástupce.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

K povaze cesty a možnosti jejího užívání v oboře se správní orgán vyjádřil výše ve vypořádání připomínek Ing. K.M..

  1. komentář podatele:

Cesta není definována existencí vlastní parcely.

Veřejnou přístupnost účelové komunikace nezakládá územní plán.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

V tomto komentáři lze přisvědčit tvrzení podatele, avšak není relevantní k předmětu řízení.

  1. komentář podatele:

Zmatečný odkaz na § 32 odst. 7. lesního zákona. Právo na oplocení obory není právem na uzavření obory.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

Ustanovením § 32 odst. 7 lesního zákona (po novele lesního zákona odst. 8) ve vztahu k obecnému užívání lesa se správní orgán podrobně zabýval při vypořádání připomínek podatele už výše. V Odůvodnění tohoto OOP jsou uvedeny důvody pro vydání předmětného OOP.

  1. komentář podatele:

Neplatný výklad. Zákon o ochraně přírody obecně umožňuje průchod fyzických osob přes pozemky ve vlastnictví právnických osob (Opavská lesní a. s.), nikoliv jen státu. Obecný vstup do lesů garantuje i lesní zákon.

Zákon o ochraně přírody a krajiny právo umožňuje průchod fyzických osob přes pozemky s trvalým travním porostem (590/5), pokud jsou ve vlastnictví právnických osob (Opavská lesní a. s.). Práva vyplývající z LZPS samozřejmě omezují speciální normy. Strpění provozu na veřejné cestě není mimořádným, ale typickým omezením vlastnických práv, s nimiž se vyrovnávají tisíce vlastníků.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

Obecným užíváním lesů a přístupem do krajiny se správní orgán podrobně zabýval při vypořádání připomínek podatele výše v OOP a současně omezení práva vstupu do krajiny bylo posouzeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, orgánem ochrany přírody a krajiny v rozhodnutí č. j. MSK 180860/2019 ze dne 27. 1. 2020. K povaze komunikace se správní orgán vyjádřil výše ve vypořádání připomínek Ing. K.M.

  1. komentář podatele:

Pokud něco z hlediska veřejného zájmu vyžaduje šetření, je to způsob vyhlášení obory, soulad staveb v ní se stavebním povolením a způsob výkonu práva myslivosti na jejím území.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

Má-li podatel za to, že činnost uživatele honitby či vlastníka pozemků je v rozporu s právními předpisy, je oprávněn učinit podnět u příslušných orgánů státní správy k prošetření konkrétní porušení právních předpisů.

  1. komentář podatele:

Irelevantní. Lidé se mohou dostat do kontaktu se zvěří kdekoliv. Závisí-li obživa zvěře v oboře na loukách u Rozsochackého mlýna (další, stejně velké louky u Weisshuhnova splavu blokuje sám žadatel), jde mj. o důsledek oplocení obory a znemožnění volného pohybu zvěře k jiným zdrojům potravy, u nichž by nebyla tak rušena.

Šest pastevních cykluje dnes bohužel dopřáno jen zvěři v nejodlehlejších a zvlášť chráněných územích.

Podle údajů České televize se v oboře chová cca 150 kusů vysoké a černé zvěře (v přepočtu cca 540 ks na 1000 ha). To by byl stav jednak překračující normované stavy dle § 1 vyhlášky 491/2002 Sb., jednak stav vysoce překračující potravní potenciál území. Přezvěření vede k hladovění zvěře, zvýšené zimní mortalitě, poškozování lesních i zemědělských porostů.

Přesto je stresovaná zvěř trpící nedostatkem klidu a nedostatkem potravy přemnožená. Neexistuje věrohodný důvod, proč by stát na jedné straně čelící nebývalým škodám způsobené zejména černou zvěří měl na druhé straně podporovat její intenzivní chov pro účel odlovu.

Argument, že škody v lesích podporuje přítomnost turistů, je v daném kontextu absurdní.

Majitel honitby má v době potravní nouze povinnost zvěř přikrmovat.

Paragraf 11 odst. 1 mu ukládá zakládání políček pro zvěř, což se zřejmě děje. Zákon mu nedává možnost omezit třetí osoby v užívání pozemků, které sám označí za vhodné k pastvě.

Pravidla vedení psů upravuje myslivecký zákon, mohou a mají být vymáhána bez zásahu do práv třetích osob.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

Existencí zákonných důvodů pro uzavření obory se správní orgán podrobně zabýval výše ve vypořádání připomínek Ing. K.M. Normované stavy chovaných druhů zvěře byly stanoveny v rozhodnutí o uznání obory v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd, a to ve výši ks dle jednotlivých druhů zvěře jelení 12, dančí 35, mufloní 44, sičí 25 a černé 10, přičemž tyto normované stavy jsou uživatelem honitby dodržovány, což je správnímu orgánu známo z každoročního sčítání zvěře.

  1. komentář podatele:

Stezka kolem Moravice, tč. oborou, je lidmi využívána od nepaměti. Zvěř u Rozsochackého mlýna byla přes den vyrušována vždy, přes léto možná i víc dnes z údolí vyhnanými tábory.

Konflikt zájmů přírody a lidí je všeobecný fenomén, málokdy se ale řeší v tak nápadný neprospěch lidí (veřejnosti), jak zde navrhuje žadatel a akceptuje správní orgán. Zvěř s lidmi dokáže koexistovat, má-li dostatek zdrojů (zde zřejmě vysoké stavy) a volnosti (zde plot).

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

Existencí zákonných důvodů pro uzavření obory se správní orgán podrobně zabýval výše ve vypořádání připomínek Ing. K.M. a současně také v Odůvodnění tohoto OOP.

  1. komentář podatele:

Zvěř klade mláďata všude i bez vyloučení vstupu do krajiny.

Kladení mláďat vysoké zvěře probíhá od května do července. Únorový termín se týká katastrofálně přemnožené černé zvěře. Stát by si měl ujasnit, zda chce její stavy snižovat, nebo chránit.

Zájem žadatele na ochraně mláďat je v očividném rozporu s celoročním pohybem lovců v terénu a celoroční střelbou.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

Bionomií chované zvěře při posuzování důvodů pro zákaz vstupu do obory se správní orgán podrobně zabýval výše ve vypořádání připomínek Ing. K.M.

komentář podatele:

Jestliže oborou prochází veřejná cesta starší než obora a prospěšná většímu počtu osob než obnáší zájmová skupina žadatele, bylo by přirozenější omezit na několika procentech rozlohy obory lov než bránit tradičnímu průchodu rekreační oblastí.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

Posouzením přiměřenosti přijatého opatření v souladu s principem proporcionality se správní orgán zabýval při vypořádání připomínek podatele, uvedeno výše.

  1. komentář podatele:

Občan pohybující se po oboře porušuje předpisy, sotva ale výrazně zvyšuje stres zvěře čelící vysoké koncentraci na omezené ploše, permanentní přítomnosti motorových vozidel, pohybu oprávněných osob a střelbě.

Zajistit bezpečnost osob při lovu je povinností lovce.

Navrhovatel má a může postihovat konkrétní osoby nerespektující režim obory. Přestupkovému konání je nutno bránit přiměřenými prostředky, nikoliv paušálním zákazem vstupu, který lze rovněž porušovat.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

Důvody rušení zvěře, zajištěním bezpečnosti při lovu se správní orgán podrobně zabýval výše při vypořádání připomínek Ing. K.M. Dále k tomuto komentáři správní orgán dodává, že zákazem vstupu není sledováno předcházení porušení právních předpisů návštěvníky obory, ale hlavním účelem je zajištění klidu zvěře v oboře.

  1. komentář podatele:

Je-li nivní louka u Rozsachackého mlýna o ploše cca 3 % výměry obory klíčovým zdrojem potravy pro zvěř (na obdobně velkých loukách u Weisshuhnova splavu ruší pastvu trvalá přítomnost žadatele), lze se obávat, že intenzivně chovanou (černou) zvěří bude spíše zdevastována než obohacena. Kvalitu květnatých luk na Moravici v minulosti zajišťovalo kosení a umírněná pastva dobytka, nikoliv rytí černé zvěře.

  • Vypořádání komentáře správním orgánem:

Relevantní důvody pro uzavření obory jsou uvedeny výš ve vypořádání připomínek Ing. K.M. a v odůvodnění tohoto OOP. Ze stanovených normovaných a sčítaných stavů zvěře, je patrné, že obora je zřízena primárně z důvodu kvalitního chovu mufloní zvěře, přičemž stavy černé zvěře ve výši 10 ks  jsou vzhledem k výměře obory a chovaným ostatním druhů zvěře nižší, tudíž lze předpokládat, že škody způsobené černou zvěří nebudou likvidační pro stávající ekosystém v oboře.

Vyhodnocení žádosti a veřejný zájem podle zákona o myslivosti byl naším orgánem státní správy myslivosti zkoumán a prověřován a výsledky jsou uvedeny v Odůvodnění tohoto opatření obecné povahy. K vyhodnocení žádosti přispělo i provedení ohledání věci na místě, kde si přímo v terénu některé důvody žádosti žadatelů náš správní orgán prověřil.

…………………………………………………………..

Připomínky č.5

Hnutí DUHA Ostrava

- připomínky k návrhu opatření obecné povahy k zákazu vstupu do obory Jelenice

Dne 14.2.2020 byl zveřejněn návrh vydání opatření obecné povahy zakazující vstup do obory Jelenice. Jelikož by vydání opatření obecné povahy v navrženém znění znamenalo výrazné omezení práv a zájmů našich členů, příznivců a veřejnosti, nesouhlasíme s jeho vydáním a žádáme o jeho zrušení či zásadní zkrácení období zákazu vstupu. S vydáním opatření obecné povahy obsahující celoroční zákaz vstupu do obory nesouhlasíme a zasíláme k němu tyto námitky a připomínky:

1. Nepřezkoumatelnost

a. Jedním z důvodů pro celoroční a časově neomezený zákaz vstupu do obory je zamezení rušení zvěře při kladení mláďat, v době říje nebo např. v době oslabení zvěře nepříznivými podmínkami. V odůvodnění není konkrétně uvedeno, jakým způsobem doposud v oboře k těmto jevům dochází a v jaké míře. Současně nejsou popsané způsoby rušení zvěře řešeny v kontextu celé turisticky atraktivní oblasti podél toku řeky Moravice. Okolní nezaplocené lesy hostí hustou populaci různých druhů spárkaté zvěře. A ačkoliv j e lidská činnost na tomto nezaploceném území velmi intenzivní, nejsou evidovány případy negativního vlivu těchto činností na zvěř. 

Vzhledem k absenci jakýchkoliv podkladů, na jejichž základě by bylo možné posoudit nutnost časově neomezeného zákazu vstupu, považujeme tento argument za nepřezkoumatelný.

b. Jako další argument pro časově neomezený zákaz vstupu do obory je uvedeno potenciální ohrožení veřejnosti loveckými zbraněmi a zvěří v době říje. Tato tvrzení opět nejsou podpořena žádnými relevantními statistikami. Z důvodu absence podkladů, které by jednoznačně dokazovaly míru rizika ohrožení pro veřejnost považujeme tento argument za nepřezkoumatelný.

2. Nepřiměřenost

a. Je neakceptovatelné, aby byl zákaz vstupu do obory vydán na časově neomezené období, když smlouva mezi držitelem a uživatelem honitby j e platná pouze na omezené období. Vydání opatření obecné povahy musí respektovat délku smluv mezi subjekty, které toto opatření požadují vydat. 

b. Navržený časově neomezený zákaz vstupu je v celorepublikovém kontextu ojedinělý. V jiných oborách s podobně intenzivním odlovem spárkaté zvěře je zákaz vstupu vydáván jen na časově omezené období, na určitou denní dobu či na území mimo zpevněné cesty.

c. Intenzivní zájmový chov nepůvodních druhů spárkaté zvěře nemůže být důvodem pro omezení práva svobodného pohybu. Ani v nejpřísněji chráněných 1. zónách národních parků či v národních přírodních rezervacích, tedy v lokalitách poskytujících domov kriticky ohroženým druhům organismů, nepanuje tak přísný režim s vyloučením veřejnosti, jako má být zaveden v oboře Jelenice kvůli chovu nepůvodních druhů spárkaté zvěře.

d. Hnutí DUHA provádí v lokalitě terénní monitoring velkých šelem se zaměřením na vlka obecného (Canis lupus). V případě vydání celoročního zákazu vstupu do obory Jelenice nebude možné provádět tento monitoring kriticky ohroženého druhu a s tím vzrůstá riziko jeho nelegálního lovu .

3. Kolize s jinými legislativními předpisy

a. Důvodem pro vydání časově neomezeného zákazu vstupu do obory nemůže být potenciální ohrožení veřejnosti loveckými zbraněmi. Dle legislativních předpisů musí každý lovec střílet pouze na zcela jasný cíl. Není tak možné, aby střílel na nejasně obeznaný objekt. Není možné možnosti porušení legislativních předpisů ze strany lovce předcházet tím, že bude veřejnosti upřeno právo volného pohybu.

b. Potenciální ohrožení osob pohybujících se v oboře v době říje zvěří je rizikem, které podstupuje každý návštěvník lesů. Lesní zákon jednoznačně stanovuje, že pohyb v lese každý vykonává na vlastní nebezpečí. Osoba vstoupivší do lesa si tak musí být vědoma všech možných rizik - od pádu stromu až po útok jelena. Není proto nutné z tohoto důvodu vydávat časově neomezený zákaz vstupu.

c. Komentářová literatura k zákonu o myslivosti výslovně uvádí, že zákaz vstupu lze udělit pouze dočasně.

d. Celý text odůvodnění působí dojmem prosté kopie textu žádosti bez vlastní správní úvahy o jiných uspokojivých řešeních. V odůvodnění není brána v potaz možnost jiného uspokojivého řešení žádosti.

Žádáme Vás o zohlednění našich připomínek v odůvodnění konečné podoby opatření obecné povahy. Nebudou-li naše připomínky zohledněny, jsme připraveni činit další nutné kroky.

 

Vypořádání připomínek správním orgánem:

V úvodu shora uvedeného podání Hnutí Duha mimo jiné uvádí, že „S vydáním opatřeni obecné povahy obsahující celoroční zákaz vstupu do obory nesouhlasíme a zasíláme k němu tyto námitky a připomínky“. Dle § 172 odst. 5 správního řádu písemné odůvodněné námitky mohou podat vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. Z veřejně dostupných dat katastru nemovitostí je zřejmé, že Hnutí Duha není vlastníkem nemovitostí v oboře a nemovitostí přiléhajících k oboře, pro které by mohl být výkon jeho vlastnických práv vydaným OOP přímo dotčen a takovou skutečnost sám nedoložil. Jelikož nebylo zjištěno přímé dotčení vlastnických práv vydaným OOP a správní orgán v souladu s § 172 odst. 5 správního řádu neurčil jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy by mohly být dotčeny, považoval městský úřad obdržené podání jako připomínky k návrhu OOP, které vypořádal v souladu s § 172 odst. 4 správního řádu.

 

K bodu 1.

Přezkoumatelné důvody k zákazu vstupu do obory vycházejí z etologie a biologie chované zvěře a chovu zvěře v oboře, přičemž správní orgán se jimi podrobně zabýval ve vypořádání připomínek č. 4 – Ing K.M. (uvedeno výše), kde se mimo jiné správní orgán věnoval také problematice možného ohrožení veřejnosti loveckými zbraněmi a zvěří.

K bodu 2.

Přiměřeností přijatého opatření se městský úřad podrobně zabýval ve vypořádání připomínek Ing. K.M výše. K připomínce podatele, že vydané OOP musí být pouze na dobu určitou, a to na dobu trvání smlouvy o nájmu honitby městský úřad uvádí, že opatření vydané podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti je vydáno v zájmu ochrany, chovu a lovu zvěře, nikoli v zájmu uživatele či držitele honitby, přičemž není rozhodnou skutečností, zdali je honitba za účelem výkonu práva myslivosti pronajata nebo držitel honitby vykonává právo myslivosti sám de facto na dobu neurčitou resp. po dobu platnosti rozhodnutí o uznání honitby. Jelikož jsou vydaným OOP přednostně sledovány zájmy zvěře bez ohledu na to, kdo je uživatelem honitby a je-li či není honitba pronajata, lze takové opatření v odůvodněných případech vydat i na dobu neurčitou. Nutno dodat, že správní orgán, který je zmocněn k vydání tohoto opatření, je rovněž také oprávněn takové opatření v odůvodněných případech (např. změna podmínek chovu, změna chovaných druhů zvěře) zrušit či změnit. Nutno dodat, že navrhovaný, časově neomezený zákaz vstupu do obory není ojedinělý. Již v současné době existují obory s úplným zákazem vstupu, např. obora Prosíčka, obora Guntramovice.

Městský úřad má za to, že nelze srovnávat chov zvěře v oboře s pestrostí a rozmanitostí životních podmínek kriticky ohrožených druhů organismů na rozsáhlém území v 1. zónách národních parků. Obora je zvláštním druhem honitby s intenzivním chovem zvěře, která je trvale ohrazena, čímž je de facto limitován životní prostor zvěře, její krytové a trofické podmínky, proto eliminace rušivých vlivů v oboře a možnost využívání celého území obory zvěří je jedním ze základních předpokladů úspěšné ochrany a chovu zvěře.

Z úřední činnosti (např. z řízení vedených s uživatelem honitby nebo z výkazu sčítání zvěře) není městskému úřadu znám výskyt vlka obecného na území obory, tudíž není relevantní připomínkou nemožnost provádění monitoringu výskytu vlka v oboře. Rovněž nelze přisvědčit argumentaci podatele založené na pouhém předjímání nárůstu rizika nelegálního lovu vlka obecného po vydaném zákazu vstupu do obory. Obecně platí, že lovit lze jen zvěř obhospodařovatelnou lovem uvedenou v § 2 písm. d) zákona o myslivosti a tuto zákonnou povinnost musí plnit bez rozdílu každý držitel loveckého lístku. Nelze předjímané selhání jednotlivců dávat do přímé souvislosti s úpravou podmínek vstupu do honitby (obory).

K bodu 3.

Bezpečnostními podmínkami lovu a potencionálním ohrožením osob zvěří se správní orgán podrobně zabýval ve vypořádání připomínek č.4 – Ing. K.M. (uvedeno výše). Odkaz na komentářovou literaturu s tím, že zákaz vstupu do honitby lze udělit pouze dočasně je nepřezkoumatelný, neboť podatel neuvedl název a autora zmiňovaného komentáře k zákonu o myslivosti. Nutno dodat, že komentáře k zákonům nejsou právně závazným výkladem, ale především vysvětlují a usnadňují pochopení významu a účelu jednotlivých zákonných ustanovení. Činit výklady právních předpisů je oprávněn toliko soud.

Oboru jako trvale oplocenou honitbu, ze které nemůže zvěř vybíhat, nelze srovnávat s honitbami ve volné a rozsáhlé krajině. Do oplocených míst v lesích je při obecném užívání lesa vstup zakázán. Zákon o myslivosti, který je právním předpisem mladším, nežli lesní zákon je v této věci odlišný. Nelze srovnávat pohyb veřejnosti ve volné krajině s pohybem veřejnosti v oboře, pro relativně malou výměru obory, kdy obora je oplocenou honitbou, ze které zvěř nemůže vybíhat do okolní krajiny mimo oboru.

Vyhodnocení žádosti a zájmů chráněných zákonem o myslivosti byl naším orgánem státní správy myslivosti zkoumán a prověřován a výsledky jsou uvedeny i výše, v Odůvodnění tohoto opatření obecné povahy. K vyhodnocení žádosti přispělo i provedení ohledání věci na místě, kde přímo v terénu některé důvody žádosti žadatelů náš správní orgán prověřil.

………………………………………………………..

Námitky - č.6

Pan J.B. - Námitky k návrhu opatření obecné povahy k zákazu vstupu do obory Jelenice

K návrhu na celoročního zákazu vstupu do obory Jelenice Vám jakožto osoba toto území navštěvující za účelem rekreace sděluji, že s navrženým zákazem zásadně nesouhlasím. Níže proto k návrhu na neprodyšné uzavření obory Jelenice uvádím své námitky.

Ačkoliv je areál obory řadu let přístupný veřejnosti, nedochází v něm k žádnému v odůvodnění uvedenému rizikovému jevu (rušení zvěře, riziko poranění). Jelikož pro tato tvrzení o negativních vlivech chybí dokumentace dokazující, že tyto jevy probíhají, není možné tento výrok považovat za přezkoumatelný.

Naprostý zákaz vstupu do obory Jelení je soukromým zájmem uživatele honitby, který omezuje zájmy a práva veřejnosti. V odůvodnění není dostatečně vysvětleno, jakým způsobem převažuje soukromý zájem uživatele honitby na jinými veřejnými zájmy, které budou vydáním neomezeného zákazu dotčené.

Kolaudační rozhodnutí ke stavbě obory ukládalo povinnost zpřístupnit v oboře Jelenice turistické a cyklistické stezky. Není proto možné vydat celoroční zákaz vstupu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.

Oblast kolem řeky Moravice jižně od Hradce nad Moravicí je turisticky exponovaná oblast. Je proto nepřípustné významnou část jejího území navíc vklíněnou mezi tři chráněná území nadobro znepřístupnit veřejnosti. Pro takový výrazný zásah do legislativně deklarovaného práva svobodného pohybu je neobhajitelný. Zvlášť když je i v rozporu s výkladovou literaturou zákona o myslivosti, kde se výslovně píše, že zákaz vstupu je možné uložit pouze na omezenou dobu. Je běžné, že v lesních oborách je vydáván zákaz vstupu v době říje, v nočních hodinách či se omezení vstupu vztahuje pouze na část území obory.

Žádám Vás o zohlednění těchto mých námitek k vydání časově neomezeného zákazu vstupu do obory Jelenice.

 

Vypořádání námitek správním orgánem:

Podatel své shora uvedené podání označil „Věc: Námitky k návrhu opatření obecné povahy k zákazu vstupu do obory Jelenice“. Dle § 172 odst. 5 správního řádu písemné odůvodněné námitky mohou podat vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. Z veřejně dostupných dat katastru nemovitostí je zřejmé, že Jiří Beneš není vlastníkem nemovitostí v oboře a nemovitostí přiléhajících k oboře, pro které by mohl být výkon jeho vlastnických práv vydaným OOP přímo dotčen a takovou skutečnost sám nedoložil. Jelikož nebylo zjištěno přímé dotčení vlastnických práv vydaným OOP a správní orgán v souladu s § 172 odst. 5 správního řádu neurčil jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy by mohly být dotčeny, považoval městský úřad obdržené podání jako připomínky k návrhu OOP, které vypořádal v souladu s § 172 odst. 4 správního řádu.

Důvody zákazu vstupu do obory, rušením zvěře, bezpečností při lovu, na okraj rizikem poranění při střetu se zvěří a dále pak přiměřeností vydávaného opatření a dotčeností práv chráněných jinými právními předpisy se správní orgán podrobně zabýval při vypořádání připomínek č.4 – Ing. K.M., (uvedeno výše).

Dle § 2 písm. h) zákona o myslivosti se právem myslivosti rozumí souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Z účelu zákona o myslivosti, jímž je zejména stanovení podmínek pro ochranu a chov zvěře je zřejmé, že výkon práva myslivosti je činností realizovanou ve veřejném zájmu při hospodaření se zvěří jakožto obnovitelným přírodním bohatstvím, tudíž nelze přisvědčit podatelům, že výkonem práva myslivosti v oboře je primárně sledován soukromý zájem uzavřené skupiny lidí. Povahou výkonu práva myslivosti jako činnosti prováděné ve veřejném zájmu se mimo jiné také zabýval Ústavní soud ve svém nálezu, jehož závěry správní orgán citoval ve vypořádání připomínky č.4 – Ing. K.M., (uvedeno výše).

Je pravdou, že zajištění průchodu oborou je součástí stavebního povolení oborního plotu, které je rozhodnutím stavebního úřadu vydaném podle zákona č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zákon o myslivosti upravuje výkon práva myslivosti a je v tomto řízení speciálním právním předpisem ke stavebnímu zákonu, přičemž se při jejich kolizi uplatní obecná právní zásada Lex specialis derogat generali, dle které platí, že zvláštní úprava má přednost před obecnější právní normou. Z použití této právní zásady lze konstatovat, že rozhodnutí o zákazu vstupu do honitby dle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti v souladu se všemi zásadami postupu správních orgánů uvedenými v § 2 - § 8 správního řádu je legitimní.

Odkaz na komentářovou literaturu s tím, že zákaz vstupu do honitby lze udělit pouze dočasně je nepřezkoumatelný, neboť podatel neuvedl název a autora zmiňovaného komentáře k zákonu o myslivosti. Nutno dodat, že komentáře k zákonům nejsou právně závazným výkladem, ale především vysvětlují a usnadňují pochopení významu a účelu jednotlivých zákonných ustanovení. Činit výklady právních předpisů je oprávněn pouze soud.

…………………………………………………………..

Připomínka a námitky č.7

Pan R.K. - Námitky a připomínky proti 47/2020 - Opatření obecné povahy – návrh. Zákaz vstupu do obory Jelenice. ČJ: MUVI 3884/2020, SP. ZNAČKA: ovúpžp/3894/2019/Fo. – doplněné podání z 3. 3. 2020

Dne 17. 2. 2020 byla vyvěšena veřejná vyhláška ČJ: MUVI 3884/2020, SP. ZNAČKA: ovúpžp/3894/2019/Fo – 47/2020 - Opatření obecné povahy – návrh. Zákaz vstupu do obory Jelenice.
Podáváme ve lhůtě námitky a připomínky proti tomuto rozhodnutí.
Jak vyplývá z návrhu, Městský úřad Vítkov svým opatřením hodlá zakázat vstup, prakticky po celý rok.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, v ust. § 63 odst. 2 říká následující:

“Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv.

Námitky:

-jestliže od roku 2013 platí v oboře opatření o zákazu vstupu do honitby vyjma lesní cesty „Moravická“, pak již z popisu hojné zvěře, která v oboře nyní žije, je zjevné, že se jedná o opatření dostačující a že chování veřejnosti nemá na prostředí v oboře devastující vliv a je zjevné, že zvěři se i za těchto podmínek daří velmi dobře,

- není pravda, že by pohyb veřejnosti v oboře byl neomezený a je třeba ho omezit, neboť je od roku 2013 již omezen,

- ze samotné žádosti je zjevné, že v oboře je velmi pestrá skladba zvěře, což svědčí o tom, že není turisty omezována v přístupu k pití v řece,

-  žadatelé by měli upřesnit pastevní cyklus chované spárkaté zvěře, který je zhruba dvouhodinový a od poloviny dubna do poloviny října probíhá pouze v brzkých ranních a v pozdních večerních hodinách, v jehož průběhu by v krajním případě mohl být vstup do obory omezen,

- pastevní cyklus černé zvěře, která má noční aktivitu, probíhá výhradně v noci, tedy mimo běžnou dobu vstupu veřejnosti do obory,

- rovněž pitný režim zvěře probíhá převážně v ranních a v pozdních večerních hodinách, kdy pohyb lidí po lesní cestě není tak častý,

- období říje u daňčí a jelena, u muflona již méně, probíhá skrytě a je absurdní, aby pohyb lidí po lesní cestě zvěř v tomto období rušil, když tomu tak nebylo do současné doby,

- omezení pohybu osob z důvodu kladení mláďat má racionální důvod maximálně od poloviny dubna do konce května, maximálně půlky června; jen s těží lze z tohoto důvodu akceptovat omezení celoročního vstupu do obory

- obava z napadení turistů zvěří je nesmyslná, k takové mimořádné situaci může dojít kdykoliv při kontaktu člověka a jakéhokoliv zvířete v přírodě i v obydlených oblastech

- pokud je žádost zdůvodňována obavou ze zastřelení člověka, pak za bezpečnost lovu odpovídá vždy střelec, není to chyba turisty.

- pokud žádost uvádí, že lesní cesta není oficiální a cyklostezka vede po druhém břehu Moravice, pak toto je výsledkem dlouhodobé snahy žadatelů o omezení vstupu veřejnosti do obory a nikoliv přirozeného chování veřejnosti, která se snaží využívat lesní cestu alespoň v omezeném rozsahu oproti dlouholetému běžnému využívání veřejností. Účelově zřízená cyklostezka na druhém břehu Moravice je pro svou obtížnost v terénu veřejností využívána minimálně a je pro náročný kopcovitý terén naprosto nevhodná pro cykloturistiku rodin s malými dětmi.

 

V V souladu s judikátem Nejvyššího soudu ČR č.j. 2 As 112/2017-43, který k opatření obecné povahy podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti uvádí: „Nejvyšší správní soud na okraj připomíná, že vydání takového aktu by muselo splňovat zákonem stanovené přísné podmínky (zákon hovoří o „přiměřených“ omezeních), tedy zejména by muselo jít o opatření odpovídající objektivně existujícím poměrům a potřebám dané lokality a zasahující do práv veřejnosti nejmírnějším rozumně dostupným způsobem vedoucím k dosažení zákonem stanoveného, a jen takového, účelu“, požaduji, aby návrh – Zákaz vstupu do obory Jelenice byl přezkoumán a zrušen a do doby než se správní orgán vypořádá s námitkami a připomínkami bylo uplatnění návrhu, tj. Zákaz vstupu do obory Jelenice odložen.

 

Vypořádání připomínek a námitek správním orgánem:

Podatel v úvodu shora uvedeného podání mimo jiné uvádí „Podáváme ve lhůtě námitky a připomínky proti tomuto rozhodnutí“. Dle § 172 odst. 5 správního řádu písemné odůvodněné námitky mohou podat vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. Z veřejně dostupných dat katastru nemovitostí je zřejmé, že pan R. K. není vlastníkem nemovitostí v oboře a nemovitostí přiléhajících k oboře, pro které by mohl být výkon jeho vlastnických práv vydaným OOP přímo dotčen a takovou skutečnost sám nedoložil. Jelikož nebylo zjištěno přímé dotčení vlastnických práv vydaným OOP a správní orgán v souladu s § 172 odst. 5 správního řádu neurčil jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy by mohly být dotčeny, považoval městský úřad obdržené podání jako připomínky k návrhu OOP, které vypořádal v souladu s § 172 odst. 4 správního řádu.

Důvody zákazu vstupu do obory, které vychází z etologie a biologie zvěře a specifických podmínek obory, rušením zvěře, rizikem poranění při střetu se zvěří, bezpečností při lovu, přiměřeností vydávaného opatření a dotčeností práv chráněných jinými právními předpisy jakož i práva na přístup do krajiny dle § 63 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny se správní orgán podrobně zabýval při vypořádání připomínek č.4 – Ing. K.M., (uvedeno výše).

Ve věci zpřístupnění krajiny vydal jiný, věcně příslušný správní orgán (orgán státní ochrany přírody) závazné stanovisko, jež bylo podkladem pro shora uvedené OOP a  které je uvedeno výše, v Odůvodnění tohoto OOP.

Podatel odkazuje na relevantní rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 112/2017 – 46 ze dne 27. 9. 2018, v němž se Nejvyšší správní soud předně zabýval skutečností, že v právně neexistující honitbě nelze uložit opatření obecné povahy k omezení vstupu do honitby a v této souvislosti dospěl k následujícím závěrům shrnutých v právní větě dostupné na internetových stránkách (www.nssoud.cz): „Zákaz vstupu do honitby (§ 9 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti) lze vydat jen v případě, že určitá honitba existuje, přičemž obsah tohoto zákazu musí být v souladu s konkrétními právními vlastnostmi dané honitby (zde údajně honitba v podobě obory).“  V závěru uvedeného rozsudku se k postupu vydání opatření obecné povahy Nejvyšší správní soud uvedl následující: „Pokud by Obora Radějov nyní existovala jako honitba, příp. pokud by byla jako honitba nově vytvořena, připadalo by v úvahu vydání opatření obecné povahy podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti. Nejvyšší správní soud na okraj připomíná, že vydání takového aktu by muselo splňovat zákonem stanovené přísné podmínky (zákon hovoří o „přiměřených“ omezeních), tedy zejména by muselo jít o opatření odpovídající objektivně existujícím poměrům a potřebám dané lokality a zasahující do práv veřejnosti nejmírnějším rozumně dostupným způsobem vedoucím k dosažení zákonem stanoveného, a jen takového, účelu.“

Z odůvodnění tohoto OOP a vypořádání jednotlivých připomínek není pochyb o tom, že toto opatření vydané podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti plně respektuje výše uvedené závěry učiněné Nejvyšším správním soudem, neboť byly zohledněny konkrétní právní vlastnosti dané honitby, v tomto případě Obory Jelenice, je jím sledován jen zákonem stanovený účel a to: ochrana zvěře v období kladení a odchovu mláďat a zajištění podmínek pro lov zvěře. Dále OOP odpovídá objektivně existujícím poměrům a potřebám dané lokality, když naplnění zákonných důvodů pro zákaz vstupu do obory je podloženo etologií a biologií chovaných druhů zvěře se zřetelem na specifické podmínky, které jsou důsledkem přírodních podmínek obory a jejího nezbytného trvalého oplocení, jež je limitujícím faktorem při dostupnosti zvěře k vodě, potravě a krytu. Ve věci zpřístupnění krajiny vydal jiný, věcně příslušný správní orgán (orgán státní ochrany přírody) závazné stanovisko, jež bylo podkladem pro shora uvedené OOP a  které je uvedeno výše, v Odůvodnění tohoto OOP.

Opatření obecné povahy předcházelo vydání závazného stanoviska příslušného orgánu státní správy ochrany přírody, který se zabýval také zpřístupněním krajiny a souhlasí s úplným uzavřením honitby Obora Jelenice, což je uvedeno v Odůvodnění tohoto OOP.

…………………………………………………..

Připomínky č.8

Pan R.Š. - Vyjádření k návrhu na zákaz průchodu oborou Jelenice pro veřejnost podanou obchodní korporací Opavská lesní a.s.

Návrh na úplný zákaz vstupu do honitby Obora Jelenice a tím zabránění běžným občanům v průchodu oborou po tzv. Moravické cestě obsahuje několik účelových polopravd. V návrhu najdeme např. větu „ Jsme přesvědčení, že rozšířením zákazu vstupu do obory nedojde k omezení pohybu turistů v dané lokalitě, když existují jiné rovnocenné trasy… „ Ano tyto jiné trasy a cesty jistě existují, ale určitě nejsou rovnocenné. Trasy, které zmiňuje návrh, jako rovnocenné vedou po druhé straně řeky Moravice, je tam značné převýšení a velmi náročný profil vhodný pouze pro zdatné turisty. Na rozdíl od cesty Moravické, která je výjimečná a jedinečná protože vede údolím podél řeky, má minimální převýšení a je tedy vhodná i pro méně zdatné výletníky, rodiny s dětmi, postižené občany a důchodce. Případná realizace zákazu tak znemožní těmto občanům projít údolím a způsobí omezení pohybu turistů v dané lokalitě.

Přeložení cyklotrasy č. 551 v r. 2009 z původní lokality tzv. Moravické cesty na druhou stranu řeky bylo z hlediska veřejného zájmu rozhodnutím špatným a trestuhodným. Kompenzace v podobě povolení průchodu oborou Jelenice se ukazuje jako nedostatečná, protože obchodní korporace OP lesní a.s. našla způsob jak tomuto léta fungujícímu stavu zabránit pokusem o jeho zrušení. V návrhu se dokonce odvolává na čl. 11 Listiny základních práv a svobod na ochranu jejich majetku. A co práva a svoboda občanská, máme jen trpně přihlížet jak obchodní korporace OP lesní a.s. případně obchodní korporace GroCredit (současní majitelé pozemků) upírají lidem průchod jedním z nejhezčích přírodních koutů na Opavsku a své sobecké zájmy úzké skupiny povyšují nad zájem široké veřejnosti?

Je zcela evidentní, že případný zákaz průchodu oborou Jelenice po tzv. Moravické cestě je v rozporu se zájmy veřejnosti. Z toho důvodu žádám, aby byl zachován současný stav a návrh zákazu nebyl akceptován. Dále navrhuji přehodnocení rozhodnutí Krajského úřadu pro Moravskoslezský kraj z roku 2009 o přesunu cyklotrasy č. 551 na druhou stranu řeky a vrátit její trasu do původní lokality tedy na Moravickou cestu, aby takto byly ochráněny zájmy veřejnosti před krvelačnými obchodními korporacemi.

Dále navrhuji provést vyhodnocení takřka třicetileté působnosti obchodní korporace Op lesní a.s. v lokalitě Obora Jelenice z hlediska ochrany přírody. Zda nedošlo v důsledku činnosti korporace k devastaci přírody. Krajinu a přírodu této lokality znám velmi dobře ještě z dob před zřízením obory. Obávám se, že na loukách v údolí budeme dnes těžko hledat bleduli jarní nebo mečík střechovitý, případně v podrostu bukového lesa lilii zlatohlavou, zástupce flory v dané lokalitě kdysi běžné.

 

Vypořádání připomínek správním orgánem:

Připomínka je vznesena k otázce průchodnosti a cyklistické průjezdnosti honitbou Obora Jelenice. Tato věc byla řešena příslušným orgánem státní ochrany přírody, v závazném stanovisku, kdy je celá věc uvedena v odůvodnění shora uvedeného opatření obecné povahy. Toto závazné stanovisko je pro náš orgán státní správy myslivosti závazné a je součástí tohoto opatření obecné povahy.

Předně je nutno říci, že zákaz vstupu do obory není primárně veden snahou znemožnit veřejnosti průchod a průjezd oborou na kole z pouhé libovůle uživatele honitby popř. z důvodu vlastnických, ale je důsledkem realizace výkonu práva myslivosti jako veřejného zájmu, a to za předpokladu zákonem stanových důvodů, jimiž jsou ochrana zvěře v období kladení mláďat a jejich odchovu a zjištění podmínek pro lov zvěře. Povahou výkonu práva myslivosti jako činnosti prováděné ve veřejném zájmu a hodnocením alternativního řešení průchodu dotčeného území po cyklostezce na protilehlém břehu řeky Moravice se správní orgán v souladu s principem proporcionality zabýval ve vypořádání připomínek č.4 -  Ing. K.M. (uvedeno výše).

Rozhodnutí o přeložení cyklostezky na protilehlý břeh řeky Moravice a důsledky tohoto rozhodnutí není správní orgán v rámci vedeného řízení příslušný posuzovat a rovněž není kompetentní rozhodovat o navrácení cyklostezky zpět do původní lokality v oboře. Předmětem řízení vedeného podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti je rozhodnutí o zákazu vstupu do honitby (obory), kdy je posuzováno zejména splnění zákonných předpokladů pro takové rozhodnutí a úměrnost takového opatření při dotčenosti práv chráněných jinými právními předpisy, přičemž hodnocení vlivu chovu zvěře na flóru po dobu existence obory není s ohledem na jeho výše uvedený předmět (zákaz vstupu) relevantní skutečností.

……………………………………………….

Připomínka č.9

Městys Březová, okres Opava, zastoupený paní Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou

Podáváme tímto nesouhlasné připomínky za městys k vydanému Opatření obecné povahy, a to následujícího obsahu:

Městys Březová má na věci naléhavý právní zájem, když obora Jelenice o výměře cca 276 ha se nachází na území městyse Březová v k. ú. Lesní Albrechtice mezi Národní přírodní rezervací Kaluža a Přírodní rezervací Valach v malebném údolí řeky Moravice. V těsné blízkosti obory se nachází také technická památka Weisshuhnův jez s Weisshuhnovým papírenským splavem a kanálem (papírenským náhonem), který zásoboval Žimrovickou papírnu tehdejšího továrníka Carla Weisshuhna vodou, splaveným dřevem a také vyráběl elektrickou energii. Je tedy zřejmé, že zásah danou Veřejnou vyhláškou výrazně ovlivňuje zájmy městyse, a zasahuje nedůvodně do jeho oprávněných zájmů v mnoha směrech. Tedy daná vyhláška zasahuje do oblastí, které městys jako jednotka územní samosprávy sleduje, protože právní režim daného území je pro život městyse velmi podstatný.

Ještě před vznikem obory zde vedla značená cyklotrasa č. 551. K záměru postavit oboru a oborní plot se v minulosti závazně vyjadřoval orgán ochrany přírody, který výstavbu povolil za určitých podmínek, a to zajištěním průchodnosti oborou otevřenými vstupy opatřenými protiúnikovými rošty. Tím jasně konstatoval, že zachování průchodnosti nemá negativní dopad na zvěř v oboře. Později došlo k přeložení cykloturistické trasy č. 551 mimo oboru na druhý břeh řeky Moravice. Taje teď velmi náročná, obsahuje velká převýšení a pro cykloturisty je místy nesjízdná, tím pádem nebezpečná, tedy není způsobilá k obecnému užívání všem třetím osobám, ale jen osobám vybraným. Proto současný zákaz vstupu do obory je tak zásadním omezením práv podle zákona o ochraně přírody a krajiny, protože většině lidí do ní závažným způsobem v nedůvodném rozsahu znemožňuje přístup.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, v ust. § 63 odst. 2 přitom jasně zakotvuje, že “Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby (Opavská lesní a.s. - uživatel obory a vlastník pozemků), pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv.

Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy. ”

Přeložením cykloturistické trasy mimo oboru sice došlo ke zlepšení situace pro zvěř, protože se snížil počet cyklistů, kteří oborou dál projíždějí, ale pokud by došlo k faktickému uzavření dvou bran, kterými se veřejnost dostává do obory, došlo k by současně k porušení platného stavebního i kolaudačního rozhodnutí, s jejichž podmínkami také souhlasili účastnici řízení, mimo jiné sousední obce. Lze tedy říci, že Opatření obecné povahy je v jasném rozporu s dříve vydanými rozhodnutími, s nimiž mimo jiné okolní obce souhlasily jen za jasně daných podmínek.

Je obecně známo, že uživatel obory se již v minulosti několikrát pokusil dosáhnout jejího uzavření veřejnosti. Jedním z důvodů, které uváděl, bylo to, že po oboře se pohybují lidé na čtyřkolkách a motocyklech a ruší a plaší v ní zvěř. Tento důvod však není pravdivý, protože po oboře se na čtyřkolkách pohybuje pouze sám její personál. Jedno z řešení, které bylo také navrhováno, bylo uzavření oplocení v místě otevřených bran k průchodu a umístění tzv. “áček” tedy vlezu a slezu žebříkovitého typu. S tím městys nesouhlasil, a navrhl namísto toho umístění točitého turniketu s protiúnikovým roštem tak, aby mohli do obory pohodlně vstoupit turisté a také cyklisté. Byly zde totiž obavy, že v momentě nainstalování áček budou uživatelé obory tvrdit, že tato jsou ničena vandaly a dojde k jejich úplnému odstranění a následnému úplnému uzavření obory, tedy že umístění tzv. áček je pouze přípravou na úplné uzavření obory, k němuž dnes dochází.

Svá tvrzení opíráme o důkazní listiny, které jsou vydavateli opatření obecné povahy známy, nebo by známy měly být, a to

o stavební povolení ze dne 03. 05. 2000, kde je na str. 2 v podmínkách pro umístění a provedení stavby v bodě 3 “Volnými vstupy ve vchodech č. 1, 4 a 5 bude zajištěna průchodnost obory širokou veřejností a průjezdnost po regionální cykloturistické trase č. 551”

o kolaudační rozhodnutí ze dne 05. 01. 2001, kde stavba obsahuje na str. 1 “V oplocení je situováno celkem vstupních bran, ve vstupu č. 1 a 5 (regionální cykloturistická trasa č. 551) je vedle brány umístěn volných průchod šíře 1,5 m, opatřený protiúnikovým roštem ...” o územní plán Městy se Březová, který byl vydán jako opatření obecné povahy č. 01/2019 dne 09. 04. 2019 a nabyl účinnosti dnem 10. 04. 2019 v textové části na str. 5, bod 4.2 Veřejná prostranství, položka (17) uvedeno: Uzemní plán vymezuje následující plochy s rozdílným způsobem využití a stanovuje zásady pro jejich využívání a v položce (18) Veřejná prostranství (PV), Veřejná prostranství - veřejná zeleň (ZV) uvádí:

chránit a rozvíjet prostorotvorný aspekt veřejných prostranství/veřejné zeleně umožnit na veřejných prostranstvích/ ve veřejné zeleni realizaci staveb a zařízení slučitelných s jejich účelem, zejména zvyšujících jejich využitelnost pro veřejnou nepobytovou rekreaci a dopravní a technickou infrastrukturu, zpřístupnit veřejná prostranství obecnému užívání, bez ohledu na jejich vlastnictví, vymezovat plochy veřejných prostranství zejména v zastavitelných plochách bydlení.

V předmětné oboře se nachází dle platného územního plánu městyse (hlavní výkres turistická trasa v zóně PV (veřejná prostranství).

Postrádáme rovněž jakékoli objektivní odůvodnění toho významného zákazu, tedy obecně přijatelné důvody této výrazné změny, tedy vnímáme absenci jakéhokoli veřejného zájmu, který je podmínkou podobného kroku. Z toho jednoznačně vyplývá, že bylo vyhověno pouze vysoce subjektivním zájmům uživatelů obory bez ohledu na jiné subjekty, a bez ohledu na jiné osoby, kteří se snaží již delší dobu na základě zákona o myslivosti docílit úplnému zákazu vstupu do obory Jelenice.

Je otázkou, zda tzv. tvrzená ochrana přírody a krajiny může být v rozporu s podmínkami stanovenými ve stavebním a také kolaudačním rozhodnutí pro stavbu a povolení užívání předmětné obory; tvrdíme, že nikoli beze změn v těchto rozhodnutích.

Uzavření je pak nebezpečné z bezpečnostního hlediska, a ani k tomu nebylo přihlíženo.

Rovněž tak zásah do obecného užívání krajiny širokou veřejností je narušeno, a to do té míry, že zcela mění dosavadní způsob jejího užívání, a to zcela bez jakéhokoli důvodu, neboť v průběhu minulých let nedošlo, pokud jde o užívání obory, k žádným změnám. Tím se narušuje bezdůvodně pokojný a zákonný stav, a navíc za situace, kdy do obory nechodí žádné velké počty lidí, ale stálý, minimální počet, když právě pro ně by bylo uzavření změnou zcela zásadní.

Příroda je tu od toho, aby sloužila mj. i veřejnosti, a neodůvodněný zájem úzké skupiny lidí nemůže mít přednost před zájmem veřejným. To se však nyní opatřením obecné povahy stalo.

Navrhujeme proto zrušení opatření obecné povahy, a to z těchto důvodů (shrnutí):

  1. nedostatečné odůvodnění tak významného zásahu do krajiny
  2. preference úzké skupiny uživatelů před veřejným zájmem
  3. rozpor opatření obecné povahy z dříve vydaným stavebním povolením v právní moci
  4. rozpor opatření obecné povahy s dříve vydaným kolaudačním rozhodnutím v právní moci
  5. rozpor opatření s platným územním plánem městyse
  6. vydání opaření obecné povahy za situace, kdy nedošlo k žádné změně v užívání obory
  7. omezení bezpečnosti v dané lokalitě
  8. vytlačení třetích osob do nebezpečnější trasy, pro většinu nevyužitelné

Z našeho hlediska nemůže proto opatření obecné povahy obstát, protože bylo obsahově zneužito k prosazení soukromých zájmů, a nebude-li zrušeno, bude podrobeno soudnímu přezkumu pro svou protizákonnost.

 

Vypořádání připomínek správním orgánem:

Městys Březová zaslala odůvodněné připomínky, ke kterým správní orgán dle jejich jednotlivých bodů uvedených v závěru výše uvedeného podání uvádí následující:

Vypořádání připomínky v bodě a):

Zákonnými důvody zákazu vstupu do obory, jimiž je sledován zájem na ochraně zvěře v době kladení mláďat, jejich odchovu a zajištění podmínek pro lov zvěře, se zřetelem na etologii a biologii chované zvěře, se správní orgán podrobně zabýval při vypořádání připomínek č.4 - Ing. K.M., (uvedeno výše).

Vypořádání připomínky v bodě b):

Dle § 2 písm. h) zákona o myslivosti se právem myslivosti rozumí souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Z účelu zákona o myslivosti, jímž je zejména stanovení podmínek pro ochranu a chov zvěře je zřejmé, že výkon práva myslivosti je činností realizovanou ve veřejném zájmu při hospodaření se zvěří jakožto obnovitelným přírodním bohatstvím, tudíž nelze přisvědčit podatelům, že výkonem práva myslivosti v oboře je primárně sledován zájem úzké skupiny uživatelů před veřejným zájmem. Povahou výkonu práva myslivosti jako činnosti prováděné ve veřejném zájmu se mimo jiné také zabýval Ústavní soud ve svém nálezu, jehož závěry správní orgán citoval ve vypořádání připomínky Ing. K.M. (uvedeno výše). Vydaným OOP dojde ke střetu právem chráněných veřejných zájmů, a to zájmu na výkonu práva myslivosti na straně jedné a veřejných zájmů na volném přístupu do krajiny a obecném užívání lesa na straně druhé, přičemž omezení těchto práv městský úřad posoudil v souladu s principem proporcionality jako úměrné, a to i s ohledem na skutečnost, že přístup do krajiny v dotčeném území je možný i vně obory, a to po značené cyklostezce na protilehlém břehu řeky Moravice. Touto problematikou se správní orgán podrobně zabýval ve vypořádání připomínek Ing. K.M., (uvedeno výše).

Vypořádání připomínky v bodě c) a d):

Je pravdou, že zajištění průchodu oborou je součástí stavebního povolení oborního plotu a kolaudačního rozhodnutí, které jsou rozhodnutími stavebního úřadu vydanými podle zákona č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zákon o myslivosti upravuje výkon práva myslivosti a je v tomto řízení speciálním právním předpisem ke stavebnímu zákonu, přičemž se při jejich kolizi uplatní obecná právní zásada Lex specialis derogat generali, dle které platí, že zvláštní úprava má přednost před obecnější právní normou. Za použití této právní zásady lze konstatovat, že rozhodnutí o zákazu vstupu do honitby dle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti v souladu se všemi zásadami postupu správních orgánů uvedenými v § 2 - § 8 správního řádu je legitimní ve vztahu k výše uvedeným rozhodnutím stavebního úřadu.

 

Vypořádání připomínky v bodě e):

Předmětem tohoto řízení je úprava vstupu do honitby (obory) respektive rozhodnutí o zákazu vstupu, čímž jsou de facto upravovány poměry v již existující honitbě, tedy není zasahováno do výše uvedených zájmů upravených územním plánem, tudíž územní plán není v tomto řízení vedeném podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti relevantním podkladem.

Ve vyhodnocení vlivů ÚP Březová na životní prostředí – SEA se uvádí: (citace)

„V řešeném území Březové nevedou žádné cyklotrasy a koncepce v něm žádné cyklotrasy, ani cyklostezky nenavrhuje. Jednou ze strategických regionálních cyklotras v blízkém okolí je trasa č. 551 Opava – Kružberk, která prochází po levém břehu Moravice kopírující v SZ části k. ú. Lesní Albrechtice hranice katastrálního území (viz Obr. 1.4). V přístupu na tuto cyklostezku z území Březové brání ohrazení obory Jelenice.“

Správní orgán státní správy myslivosti není věcně příslušný zabývati se otázkou územního plánování.

 

Vypořádání připomínky v bodě f):

S ohledem na již výše uvedená specifika obory, je zvěř v takové honitbě zvyklá využívat její celou výměru v průběhu celého dne a za tím účelem byla také rozhodnutím orgánu státní správy vyhlášena a oplocena. Tedy pouze částečným omezením vstupu, by nebylo dosaženo sledovaného účelu, a to zajištění podmínek pro ochranu a řádných chov zvěře na území celé obory. Ke konstatování podatele, že nedošlo k žádné změně v užívání obory, je nezbytné uvést, že za období od vzniku obory až do současnosti nepochybně došlo k výraznému rozvoji turistiky, cykloturistiky a obecně využívání širokou veřejností volné krajiny a lesů k relaxaci. Tyto změny ve společnosti s sebou přináší také zvýšenou návštěvnost obory prakticky v kteroukoli denní dobu, tudíž se zvyšuje také četnost rušení zvěře v oboře jejími návštěvníky, což mimo jiné vyvolalo u uživatele honitby potřebu takovou situaci řešit omezením vstupu do obory dle příslušného ustanovení § 9 odst. 3 zákona o myslivosti. 

Vypořádání připomínky v bodě g):

Připomínka podatele směřující k omezení bezpečnosti v oboře je nepřezkoumatelná, neboť není uvedeno, v čem konkrétně spočívá ono uváděné omezení bezpečnosti. Nutno dodat, že otázka bezpečnosti byla také projednávána v rámci kolaudačního rozhodnutí, kdy součástí povolení užívání stavby bylo také předání univerzálního klíče od všech přístupových bran Policii ČR, obvodní oddělení Hradec nad Moravicí, Hasičskému záchrannému sboru okresu Opava a Povodí Odry s. p.. Otázkou přístupu do uzavřených objektů příslušníky hasičského záchranného sboru se městský úřad mimo jiné také zabýval ve vypořádání připomínky č.2 - pana B.T., pana PHDr. MgA. T.T., PhD., pana Z.J., pana MVDr. P.Š., pana A.S., (vypořádání jejich připomínky uvedeno výše).

Vypořádání připomínky v bodě h):

Při hodnocení úměrnosti tohoto OOP odkazujeme na vyhodnocení této záležitosti příslušným orgánem státní ochrany přírody, ve výše uvedeném závazném stanovisku jak je uvedeno výše, v Odůvodnění shora uvedeného OOP.

Správní orgán tak dále odkazuje na závazné stanovisko příslušného orgánu státní správy ochrany přírody, které řeší také zpřístupnění krajiny veřejnosti a které souhlasí s úplným uzavřením honitby Obora Jelenice.

…………………………………………………….

Připomínka č.10

Podatel: Agentura ochrany přírody a krajiny, regionální pracoviště Správa CHKO Poodří

Zákaz vstupu do obory Jelenice - vyjádření k návrhu opatření obecné povahy

Agentura ochrany přírody a krajiny, regionální pracoviště Správa CHKO Poodří, jako orgán ochrany přírody a krajiny příslušný podle ust. § 78 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále Zákon), na základě veřejné vyhlášky Městského úřadu ve Vítkově č. j. MUVI 3884/2020 ze dne 14. 2. 2020 k návrhu opatření obecné povahy – zákazu vstupu do obory Jelenice sděluje:

V sousedství Moravické cesty loukami podél Moravice prochází náhon bývalého Rozsochackého mlýna. Na jeho obnovu byly v r. 2013 poskytnuty prostředky z Operačního program ochrana přírody (akce 1754190 Obnova náhonu Rozsocháčského mlýna). Jednou z podmínek pro přidělení podpory je zachování veřejného přístup do prostoru akce, plnění podmínek je vyžadováno po dobu 10 let. Přijetí navrhovaného zákazu vstupu je s podmínkami v přímém rozporu, vedlo by k zahájení řízení o odnětí dotace.

Cesta má vynutý dřevinný doprovod, vzrostlá zeleň je v segmentech přítomná i v ploše travních porostů, je tedy přítomen alespoň základní kryt. Intenzita využívání cesty veřejností je nízká, s větší frekvencí jen v době pracovního volna a příznivého počasí, navíc nikdy celodenně. Dlouhodobě obvyklé chování návštěvníků, často dokonce jen projíždějících, je dle zkušeností z jiných lokalit pro zvířata převážně nekonfliktní. Význam rušení je za takové situace možno považovat velmi pravděpodobně za okrajový, jen ztěží způsobující skutečné strádání zvěře. Celoročně probíhající odlov musí mít v tomto směru vliv nepoměrně významnější. Z uvedených důvodů považujeme danou část zdůvodnění návrhu uzavření vstupu do obory za neopodstatněnou.

Dle § 63, odst. (2) Zákona má každý právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Zachování možnosti vstupu na území nově zřizované obory byla jedna ze skutečností, které byly deklarovány v rámci procesu projednávání r. 2001. Už následné přeložení turistické trasy a zejména později omezení vstupu bylo s původně uvažovanými podmínkami provozu v přímém rozporu. Současný návrh úplného vyloučení možnosti průchodu pro veřejnost původní příslib i zákonné právo popírá zcela.

Na základě výše uvedeného navrhujeme projednávaný návrh opatření obecné povahy zamítnout.

 

Vypořádání připomínek správním orgánem:

V řízení o zákazu vstupu do honitby podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti městský úřad zkoumá naplnění zákonných důvodů pro vydání takového opatření, přičemž není kompetentním orgánem k hodnocení důsledků takového opatření na plnění podmínek poskytnuté dotace na obnovu náhonu Rozsocháčského mlýna. Obecně lze říci, že dojde-li v důsledku tohoto OOP ke změně možnosti plnění podmínek poskytnuté dotace, je povinností příjemce dotace takovou skutečnost oznámit poskytovateli a projednat úpravu těchto podmínek, ale omezení plnění podmínek poskytnuté dotace nemůže být překážkou pro rozhodnutí ve věci, jímž je sledován veřejný zájem na ochraně zvěře v době kladení a následném odchovu mláďat a zajištění podmínek pro lov zvěře. Správní orgán státní správy myslivosti není příslušný hodnotit okolnosti poskytnuté dotace na obnovu náhonu Rozsocháčského mlýna. Je to věcí poskytovatele a příjemce příslušné dotace.

Obora je zvláštním druhem honitby s intenzivním chovem zvěře a trvalým ohrazením tak, aby zvěř z obory nemohla vybíhat ven, tedy její potravní a krytové podmínky jsou do jisté míry limitovány velikostí obory a je zcela jejím přirozeným biologickým projevem, že za potravou schází do nejatraktivnějších lokalit nivních luk podél řeky Moravice. Proto ani není možné srovnávat chování zvěře a živočichů v jiných lokalitách např. ve volné krajině, kde jsou zcela jiné prostorové, potravní a krytové podmínky a zvěř má podstatně větší možnosti se rušivým vlivům veřejnosti v krajině přizpůsobit. K otázce intenzity využívání Moravické cesty v oboře veřejností, je nezbytné uvést, že za období od vzniku obory až do současnosti, tedy za 19 let její existence, nepochybně došlo k výraznému rozvoji turistiky, cykloturistiky a obecně využívání širokou veřejností volné krajiny a lesů k relaxaci a odpočinku. Uvedené změny ve společnosti a intenzivní využívání Moravické cesty veřejností s sebou přináší také zvýšenou návštěvnost obory prakticky v kteroukoli denní dobu, tudíž se zvyšuje také četnost rušení zvěře v oboře jejími návštěvníky, což mimo jiné vyvolalo u uživatele honitby potřebu takovou situaci řešit omezením vstupu do obory dle příslušného ustanovení § 9 odst. 3 zákona o myslivosti. 

Střetem veřejného zájmu na ochraně zvěře v období kladení a odchovu mláďat a zajištění podmínek pro lov zvěře jakožto součásti výkonu práva myslivosti v souvislosti se zákazem vstupu do obory a veřejného zájmu na volném přístupu do krajiny a obecném užívání lesa se správní orgán v souladu s principem proporcionality podrobně zabýval ve vypořádání připomínky č.4 - Ing. K.M. (uvedeno výše).. Nutno dodat, že samotné posouzení zákonnosti omezení práva volného přístupu do krajiny náleží do kompetence orgánu ochranu přírody, kterým se v rámci tohoto řízení při přezkumu závazného stanoviska městského úřadu Vítkov, orgánu ochrany přírody (č. j. MUVI 31210/2019 ze dne 4. 12. 2019) zabýval Krajský úřad Moravskoslezského, odbor životní prostředí a zemědělství, a z pohledu zájmu chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny pro potřeby tohoto řízení vydal k úplnému zákazu vstupu do obory souhlas rozhodnutím pod č. j. MSK 180860/2019 ze dne 27. 1. 2020.

…………………………………………………….

Připomínky č. 11

Podatel: pan Ing. M.L. PhD., MBA

Věc: Připomínky k návrhu opatření obecné povahy k zákazu vstupu do obory Jelenice

Podávám připomínky k návrhu opatření obecné povahy č.j. MUVI 3884/2020 s.z. ovúpžp/3894/2019/Fo a to z pozice občana žijícího v blízkosti předmětného území, konkrétně v obci Skřipov. Vydání opatření obecné povahy v navrženém znění by znamenalo výrazný zásah do mých práv průchodu a užívání krajiny. Úplné a neomezené uzavření obory Jelenice by znamenalo nemožnost průchodu okolo pravého břehu řeky Moravice v úseku o délce téměř tři kilometry. V uzavřené oblasti by se také ocitly pozůstatky Rozsochatského mlýna, které lze z cesty vedoucí oborou vidět. Domnívám se, že v navrhovaném znění není možno opatření obecné povahy vyhlásit především z těchto důvodů:

Správní orgán je povinen přihlížet také k ostatním právním normám, nejen k zákonu o myslivosti. V tomto znění opatření obecné povahy by došlo k rozporu dle zákona o ochraně přírody a krajiny, který garantuje volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu či právnických osob. Dále dle lesního zákona, který veřejnosti zajišťuje volný vstup do lesů. Také ve smyslu zákona o pozemních komunikacích, kdy existoval souhlas vlastníka s využíváním

• komunikace přes oboru veřejností a z judikatury Nejvyššího soudu ČR, č.j. 22 Cdo 1173/2005 ze dne 21.2.2006 plyne, že byla-li účelová komunikace (stezka či silnice) zřízena nepochybně za souhlasu předchozího majitele pozemku není její existence vázána na souhlas současného majitele. Další rozpor nastává z pohledu zákona stavebního, protože zachování volného průchodu bylo nedílnou součástí stavebního povolení oplocení obory Jelenice.

• Bylo by v rozporu s jiným opatřením obecné povahy, což je územní plán obce Březová, který jako jednu z priorit uspořádání krajiny pod bodem f) uvádí: “podpořit rekreačně-nepobytový potenciál lesů mezi Březovou a Hradcem nad Moravicí, mimo jiné zachovat propustnost obory Jelenice stanovenou ve stavebním povolení, kterým byla tato obora povolena.”

• Bylo by nepřiměřené jak z hlediska délky smluv mezi držitelem a uživatelem obory, tak z hlediska kontextu režimu v jiných oborách s podobně intenzivním chovem a odlovem spárkaté zvěře, kdy je zákaz vydáván jen na časově omezené období, určitou denní dobu, případně na pohyb mimo vyznačené stezky.

• Návrh opatření vychází z žádosti vlastníka pozemků a uživatele obory, kde se odkazuje na tvrzení, která však nejsou nijak doložena statisticky, fakticky či pomocí posudků a není tak zajištěna jejich přezkoumatelnost.

• Návrh opatření popírá samotnou logiku a princip fungování demokratického státu, kdy soukromý zájem jednotlivce je nadřazen obecnému zájmu společnosti.

 

Vypořádání připomínek správním orgánem:

Střetem veřejného zájmu na ochraně zvěře v období kladení a odchovu mláďat a zajištění podmínek pro lov zvěře jakožto součásti výkonu práva myslivosti v souvislosti se zákazem vstupu do obory a veřejného zájmu na volném přístupu do krajiny a obecném užívání lesa se správní orgán v souladu s principem proporcionality podrobně zabýval ve vypořádání připomínky č.4 - Ing. K.M. (uvedeno výše). Nutno dodat, že samotné posouzení zákonnosti omezení práva volného přístupu do krajiny náleží do kompetence orgánu ochranu přírody, kterým se v rámci tohoto řízení při přezkumu závazného stanoviska městského úřadu, orgánu ochrany přírody (č. j. MUVI 31210/2019 ze dne 4. 12. 2019) zabýval Krajský úřad Moravskoslezského, odbor životní prostředí a zemědělství, a z pohledu zájmu chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny pro potřeby tohoto řízení vydal k úplnému zákazu vstupu do obory souhlas rozhodnutím pod č. j. MSK 180860/2019 ze dne 27. 1. 2020. Odkaz na uváděnou judikaturu Nejvyššího soudu není pro toto řízení relevantní, neboť předmětem tohoto soudního řízení byl občanskoprávní spor o užívání účelové komunikace, tedy jedná se o řízení o úplně jiné věci, a tudíž závěry z této judikatury nelze využít v tomto správním řízení vedeném podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti, jehož předmětem není posouzení povahy komunikace (Moravické cesty) a stanovit způsob jejího užívání, ale je rozhodováno o zákazu vstupu do obory ze zákonem stanovených důvodů.

Je pravdou, že zajištění průchodu oborou je součástí stavebního povolení oborního plotu a kolaudačního rozhodnutí, které jsou rozhodnutími stavebního úřadu vydanými podle zákona č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Podmíněním průchodu oborou v podmínkách povolení stavby oplocení obory bylo pouze zachováno obecné užívání lesa. Obecné užívání lesa nelze zaměňovat s obecným užíváním pozemních komunikací.  Zákon o myslivosti upravuje výkon práva myslivosti a je v tomto řízení speciálním právním předpisem ke stavebnímu zákonu, přičemž se při jejich kolizi uplatní obecná právní zásada Lex specialis derogat generali, dle které platí, že zvláštní úprava má přednost před obecnější právní normou. Za použití této právní zásady lze konstatovat, že rozhodnutí o zákazu vstupu do honitby dle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti v souladu se všemi zásadami postupu správních orgánů uvedenými v § 2 - § 8 správního řádu je legitimní ve vztahu k výše uvedeným rozhodnutím stavebního úřadu.

Dle § 43 odst. 1 stavebního zákona územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy, plochy změn v krajině a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.

Správní orgán státní správy myslivosti není věcně příslušný zabývat se otázkou územního plánování.

K této problematice se správní orgán vypořádával již v připomínce  č. 9, písm. e), viz výše.

K připomínce podatele, ve věci přiměřenosti OOP s ohledem na dobu trvání smlouvy o nájmu honitby městský úřad uvádí, že opatření vydané podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti je vydáno v zájmu ochrany, chovu a lovu zvěře, nikoli v zájmu uživatele či držitele honitby, přičemž není rozhodnou skutečností, zdali je honitba za účelem výkonu práva myslivosti pronajata, a nebo držitel honitby vykonává právo myslivosti sám de facto na dobu neurčitou resp. po dobu platnosti rozhodnutí o uznání honitby. Jelikož jsou vydaným OOP přednostně sledovány zájmy zvěře bez ohledu na to, kdo je uživatelem honitby a je-li či není honitba pronajata, lze takové opatření v odůvodněných případech vydat i na dobu neurčitou. Nutno dodat, že správní orgán, který je zmocněn k vydání tohoto opatření, je rovněž také oprávněn takové opatření v odůvodněných případech (např. změna podmínek chovu, změna chovaných druhů zvěře) zrušit či změnit.

Co se týká podatelem navrhovaných alternativních řešení (zákaz vstupu na časově omezené období, určitou denní dobu, případně na pohyb mimo vyznačené stezky), nelze mít za to, že by jimi bylo dosaženo stejného účinku. S ohledem na již výše uvedená specifika obory, je zvěř v takové honitbě zvyklá využívat její celou výměru v průběhu celého dne a za tím účelem byla také rozhodnutím orgánu státní správy vyhlášena a oplocena. Tedy pouze částečným omezením vstupu, by nebylo dosaženo sledovaného účelu, a to zajištění podmínek pro ochranu a řádných chov zvěře na území celé obory. K otázce intenzity využívání Moravické cesty v oboře veřejností, je nezbytné uvést, že za období od vzniku obory až do současnosti, tedy za 19 let její existence, nepochybně došlo k výraznému rozvoji turistiky, cykloturistiky a obecně využívání širokou veřejností volné krajiny a lesů k relaxaci a odpočinku. Neustálé rušení a stresování oborní zvěře vyvolalo u uživatele honitby Obora Jelenicepotřebu takovou situaci řešit omezením vstupu do obory dle příslušného ustanovení § 9 odst. 3 zákona o myslivosti.

Přezkoumatelné důvody k zákazu vstupu do obory vycházejí z etologie a biologie chované zvěře a chovu zvěře v oboře, přičemž správní orgán se jimi podrobně zabýval ve vypořádání připomínek č. 4 - Ing. K.M. (uvedeno výše).

Výkon práva myslivosti je činností realizovanou ve veřejném zájmu (viz vypořádání připomínky Ing. K.M. (uvedeno výše)., a tudíž nelze přisvědčit podateli v tvrzení, že se jedná o nadřazení soukromých zájmů nad zájmy obecnými. Ve skutečnosti vydaným OOP dojde v souladu s principem proporcionality v důsledku veřejného zájmu na výkonu práva myslivosti k úměrnému omezení veřejného zájmu na volném přístupu do krajiny a obecném užívání lesa, čímž se správní orgán podrobně zabýval ve vypořádání připomínky č.4 - Ing. K.M. (uvedeno výše)..

 

Upozornění:

Doposud je v platnosti Stavební povolení pro stavbu „Oborní plot v Lesních Albrechticích“, č.j.: Výst.1472/99-Ko/Dr, ze dne 3.5.2000 a Kolaudační rozhodnutí k povolení užívání stavby „Oborní plot v Lesních Albrechticích“, č.j.: Výst. 9967/2000-Dr., ze dne 5.1.2001.

V uvedeném stavebním povolení byly stanoveny podmínky, pro umístění a provedení stavby, jednou z podmínek byl požadavek: „Volnými vstupy ve vchodech č. 1, 4 a 5 bude zajištěna průchodnost obory širokou veřejností a průjezdnost po regionální cykloturistické trase č.551.“

    

Poučení:    

Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. Proti opatření obecné povahy nelze v souladu s § 173 odst. 2 správního řádu podat opravný prostředek. Dle § 174 odst. 2 správního řádu soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze posoudit v přezkumném řízení.

 

 otisk úředního razítka

 

                                                                                                                Petr Foltis, v.r.

                                                                                                             referent odboru

 

 

Příloha:

 

Toto opatření obecné povahy musí být vyvěšeno, v nezkrácené verzi textu,  po dobu 15 dnů (po dni jeho vyvěšení).

 

Rozdělovník: (doporučeně – do vlastních rukou)

  •  Honební společenstvo Březová Obora (IČ:02071860), Masarykova třída 28, 746 01 Opava
  •  Opavská lesní a.s. (IČ: 45193177)   IDDS: i4kfhsh
  •  GroCredit, a.s. (IČ: 28170318)   IDDS: tryebyf

 

 K vyvěšení na úřední desce:

 -  Městský úřad Vítkov,  odd. kultury, nám. J. Zajíce 7, 749 01 Vítkov

-  Obecní úřad Březová, Březová 106, 747 44 Březová     ID DS:  qw2bfak

Úřady se žádají o vyvěšení tohoto opatření obecné povahy na úřední desce po dobu 15 dnů a po uplynutí této lhůty o sejmutí, vyznačení údajů o vyvěšení a neprodlené vrácení opatření obecné povahy zpět Městskému úřadu Vítkov – ovúpžp (státní správa myslivosti). Úřady rovněž zveřejní shora uvedené opatření obecné povahy způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

Vyvěšeno dne: 19. 5. 2020

Sejmuto dne: 5.6.2020

 


Vytvořeno: 9. 6. 2020
Poslední aktualizace: 9. 6. 2020 09:44