Památky

Stavba hřbitovního kostela Nanebevzetí Panny Marie, jako jednolodní kamenné budovy s vysokou cibulovou věží, se datuje k roku 1625 na popud Viléma Alexandra Oderského.

Ohradní hřbitovní zeď je zhotovena z lomového kamene, krytá velkými pláty břidlice a spolu s kamenným křížem před vstupní bránou do kostela, který je kvalitní kamenickou prací datovanou nápisem roku 1827, jsou součástí areálu kostela. Vstupní brána je z omítaného kamene a je doplněna a vyspravena cihlami.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je dominantou města Vítkova. Tento novogotický chrám je nejkrásnější a největší stavbou ve Vítkově a širokém okolí. Jeho vybudování se datuje do let 1910 – 1914 a je nazýván „Vítkovou katedrálou“.

Kamenný kříž je umístěn u vstupní brány před hřbitovním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a je kvalitní kamenickou prací datovanou nápisem roku 1827. Na nízkém soklu je umístěn hranolový podstavec a na jeho čelní straně reliéf postavy p. Marie Bolestné s mečem v hrudi. Směrem nahoru je další podstavec jehlancového tvaru s reliéfem Kristova umučení zakončený křížem s rameny v podobě trojlístku.

Socha svatého Floriána je umístěna naproti katolické fary, v blízkosti starého hřbitovního kostela. Pravděpodobný vznik této sochy se datuje někdy v 19. nebo 20. století. Její vznik možná souvisí se založením organizace hasičů.

Pomník významného švýcarského pedagoga je umístěn na kamenném podstavci před základní školou v Opavské ulici. Je dílem sochaře Josefa Obetha a v roce 1929 o Svatodušních svátcích byl slavnostně odhalen.

5 km od Vítkova - Úpravna vody byla postavena v místní části Vítkova – Podhradí. Je to jeden z příkladů průmyslové technické architektury z let 1954-1962 od architekta Kainara.
Na průčelí budovy úpravny vody je umístěno poslední monumentální dílo nár. umělce Vincence Makovského z let 1961-1964, které patřilo do umělcova cyklu „Voda v našem životě“.

Socha svatého Marka byla vytvořena v 19. století a nachází se vpravo, před vchodem do novogotického kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Vítkově. Je vytesána z bílého kamene a znázorňuje vousatého muže středních let, držícího v pravé ruce psací brk a v levé ruce knihu. Na sobě má středověké roucho a u nohou mu leží okřídlený lev. Na podstavci je vytesáno jméno „Marcus“ a ze zlatého nápisu je čitelný pouze rok 1861. Původně byla socha umístěna na náměstí na paměť cholery a tyfu.

Pseudogotický kříž na vysokém soklu z bílého vápence je z přelomu 19. a 20.stol. a stojí před novogotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Vítkově po levé straně.

Stavba kina Panorama ve Vítkově byla zahájena v srpnu roku 1930 podle projektu Richarda Bronche z Ústí nad Labem. Do té doby se filmová představení ve Vítkově konala v sále hostince U veselého Tyroláka. „Bílá smrt na Piz Palü“ byl první němý film promítaný při slavnostním otevření 22. ledna 1931. Aby bylo možno promítat i filmy mluvené, bylo ještě téhož roku v kině nainstalováno moderní zařízení.

Klokočov v dávné minulosti patřil nejprve pod vítkovskou faru, roku 1640 byl přifařen do Radkova. Roku 1784 byla v Klokočově zřízena kurácie, která byla roku 1858 povýšena na samostatnou faru. V roce 1807 byl v obci postaven kamenný kostel zasvěcený apoštolu sv. Ondřeji. Kostel je postaven v areálu hřbitova, ve střední části obce, a je místními farníky dobře udržován.

Kaple Povýšení svatého Kříže z roku 1782.

Hrob místního rodáka Jana Zajíce, který se 25. února 1969 v Praze upálil na protest proti tehdejší sovětské okupaci, naleznete na městském hřbitově. Autorem Janova náhrobku je akademický sochař Olbram Zoubek a od ostatních náhrobků se odlišuje svým provedením. Na čtyřech masivních koulích je umístěn sarkofág a jeho víko tvoří polozapuštěna silueta ohněm poznamenaného těla. Obličej nese rysy Jana Zajíce. Jeho jméno a datum narození a úmrtí je umístěno na přední straně sarkofágu.

Socha Ježíše Krista je dominantou vítkovského hřbitova. Má na tom podíl jak umístění sochy, tak výrazný talent autora. V roce 1905 ji vytvořil vítkovský rodák Josef Mühr. Tato socha je odlita z bronzu, v současné době celá pokryta nazelenalým povlakem a měla by být restaurována. Socha znázorňuje vysokého a štíhlého muže, jednoduše oděného ve splývavém oděvu, bez jakýchkoliv ozdob. Obličej sochy má laskavý výraz se smutkem v očích. Mírně skloněná hlava a roztažené ruce znázorňují, jakoby Ježíš něco sděloval lidu.

V městském parku se od roku 1926 nachází busta hudebního skladatele Eduarda Schöna – Engelsberga, umístěna na kamenném podstavci, který původně nesl císařskou korunu, avšak v roce 1918 byla odstraněna.