Přírodní zajímavosti

Přírodní poměry

Příroda v okolí Vítkova je stále ještě zachovalá. Město Vítkov leží v členitém terénu Vítkovské vrchoviny, která geomorfologicky náleží k celku Nízkého Jeseníku (nejvyšší vrchol Červená hora – 749 m – u Budišova). Průměrná nadmořská výška Vítkova je 480 m, nejvyšší kopec v okolí se nazývá Horka (603 m) a nachází se nad obcí Klokočov.

Zajímavá okolní krajina, tvořená stupňovitými, mírně zvlněnými plošinami a širokými hřbety, je výrazně rozčleněna údolími dvou významných řek. Hluboce zaříznutým údolím Moravice (s největšími přítoky Meleček a Melečský potok) a údolím Odry se stupňovitými říčními terasami. Přítok Odry - Čermná - vytváří osu malebného údolíčka mezi Vítkovem a Klokočůvkem. V blízkosti Vítkova jsou i umělé vodní nádrže, např. rybníky Paveláky a Bělidla, rekreační hráz Balaton a na řece Moravici největší z nádrží - Kružberská přehrada, která slouží jako rezervoár pitné vody pro Opavsko a Ostravsko. Přehrada a přilehlá chatoviště výrazně poznamenala přirozený původní charakter krajiny.

Dominantou krajiny je však údolí Moravice. Zaklesnuté meandry, říční terasy, místy až kaňonovité svahy s výchozy spodnokarbonských kulmských útvarů, představují významný geomorfologický fenomén krajiny.

Geologické podloží oblasti je tvořeno většinou kulmskými drobami a břidlicemi, z nichž za zmínku obzvláště stojí výskyt šedých moravických břidlic, v minulosti i dnes těžených na mnoha místech. Důkazem těžby jsou mohutné haldy u Zálužné, Starých Oldřůvek, Lhotky, Čermné apod. Lokálně, převážně na plošinách, se nahromadily mladší písky, štěrky nebo sprašové hlíny. Ojediněle nalézáme i třetihorní čediče sopečného původu, jakým je například výlev u Zlaté lípy nedaleko Červené hory za Budišovem. Půdy Vítkovska jsou podzolové, kamenité a málo úrodné, vhodné k pěstování brambor.

Klimaticky náleží Vítkovsko převážně k oblasti mírně teplé, mírně vlhké, s převládající izotermou 7°C a průměrným ročním srážkovým úhrnem 700 mm. Oblast je oproti sousednímu Opavsku výrazně drsnější, chladnější, s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou.

Rovněž po stránce flory a fauny je oblast nesmírně zajímavá. Specifické mikroklima údolí Moravice podmiňuje výskyt botanicky zajímavých prvků. Mísí se zde druhy teplomilné (např. tolita lékařská, růže galská apod.), pronikající od Hradce ze Slezské nížiny, s druhy horskými (např. růže alpská, kýchavice zelenokvětá, udatna lesní, kokořík přeslenatý apod.), sestupujícími podhůřím z Hrubého Jeseníku až k údolnímu dnu. Z dalších zajímavých a pozoruhodných druhů zde nalézáme souvislé porosty bledulí jarních (od Annina Údolí k Albrechtickému mlýnu), ve svazích skupiny modře kvetoucího jaterníku podléšky, ojediněle lilii zlatohlavou, měsíčnici vytrvalou aj.

S výjimkou osídlených částí nebo zemědělsky využívaných vrcholových náhorních plošin je značná část území hustě zalesněna. Původní pralesní porosty bučiny byly vymýceny a vystřídány těženou smrkovou monokulturou. Dnes se zbytky klimaxových bukových lesů vzácně zachovaly jako enklávy květnatých bučin na svazích údolí (v nižších polohách s příměsí dubu, habru a lípy). Spolu s maloplošnými luhy kolem vodních toků a suťovými i roklinnými lesy tvoří ve svazích poslední původní přirozené biotipy v krajině. Významnou příměsí stromového patra je jedle, která však v poslední době z různých příčin často odumírá. Zbytky uvedených původních porostů jsou chráněny v přírodních rezervacích Nové Těchanovice, Valach a národní přírodní rezervaci a Kaluža.

Kromě obvyklých druhů zastupujících středoevropskou faunu se zde občas vyskytnou i vzácné a chráněné druhy živočichů, jako jsou např. rak říční, rosnička zelená, mlok skvrnitý, zmije obecná, rejsek alpský, plch moskevský apod. Z avifauny byl v oblasti zaznamenán výskyt čápa černého, orla křiklavého, krkavce velkého, volavky popelavé a holuba doupňáka. Na základní škole v Opavské ulici a na kostelní věži hnízdí poštolky, pod střechami domů rorýsi. Ve vytěžených štolách bývalých dolů v okolí Vítkova (např. Černý důl u Čermné) nalezneme významná zimoviště chráněných netopýrů.

Vzhledem k ojedinělým krajinářským hodnotám a vzácné floře a fauně (doposud ne zcela probádané) je oblast Vítkovska trvalým předmětem zájmu přírodovědců. Obzvláště významnou ekologickou osou oblasti je již zmíněné údolí Moravice, které bylo v roce 1992 vyhlášeno přírodním parkem s názvem Moravice.

Významné krajinné prvky

Významné krajinné prvky /§3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů/ jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability

dělí se na dvě skupiny:

• ze zákona: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy
• které zaregistruje orgán ochrany přírody: jiné cenné části krajiny např. druhově bohaté mokřady, břehové porosty rybníků a potoků, remízky, meze porostlé křovinami, skupiny stromů nebo jednotlivé stromy v bezlesé krajině, parky, aleje, skalní útvary aj.

Ochrana /§ 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb./

Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Vydávání závazných stanovisek k zásahům do registrovaných významných prvků je v působnosti pověřených obecních úřadů, závazná stanoviska k zásahům do významných krajinných prvků definovaných zákonem vydávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Sankce za škodlivý zásah do významného krajinného prvku

fyzické osobě uloží orgán ochrany přírody pokutu do výše 20 000,-Kč /§87 odst. 2 písm. f)/ právnické osobě a fyzické osobě podnikající lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč /§88 odst. 1 písm. i)/

Registrace

Způsob registrace byl nově upraven novelizací zák. 168/2004 Sb. Na registraci významných krajinných prvků se vztahují obecné předpisy o správním řízení, v této věci vydává orgán ochrany přírody rozhodnutí. Účastníkem řízení je vlastník dotčeného pozemku a obec, jejíhož územního obvodu se rozhodování týká. Za určitých podmínek může být účastníkem i občanské sdružení. Rozhodnutí o registraci se oznamuje rovněž nájemci dotčeného pozemku a územně příslušnému stavebnímu úřadu. Zrušit registraci lze pouze v případě veřejného zájmu.

Rozhodování o registraci významných krajinných prvků a případné rušení registrace je v působnosti pověřených obecních úřadů.