Město Vítkov
náměstí Jana Zajíce 7
74901 Vítkov
město Vítkov
MĚSTO V PŘÍRODĚ
Město Vítkov se nachází ve Slezsku v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji. Leží v terénu Vítkovské vrchoviny na úpatí Nízkého Jeseníku. Žije zde přibližně 5 670 obyvatel. Vítkov je pro jižní Opavsko obec s rozšířenou působností; její správní obvod zahrnuje 12 obcí. Městem protéká potok Čermná.
Rychlé odkazy
Snadno dostupné informace z našich stránek, které by vás mohly zajímat!
Dvě z nich žijí přímo v našem městě, třetí je obyvatelkou Čermné. Právě tyto tři osobnosti
byly v pondělí 23. června u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války pozvány na vítkovskou radnici, kde se setkaly nejen se zástupci vedení města.
Výjimečné setkání
„Nesmírně si vážím toho, že jsem se mohl s těmito výjimečnými ženami, pamětnicemi, a především aktivními účastnicemi boje proti fašismu osobně setkat a poděkovat jim za nás všechny. Za jejich statečnost, za vše, co ony a jejich rodiny udělaly, abychom mohli žít tak, jak žijeme. V míru. Cením si toho, že si po válce za svůj domov vybraly právě Vítkov a Čermnou a považuji za čest, že jde o naše spoluobčanky,“ vyjádřil svůj nezměrný obdiv a úctu starosta Vítkova Jakub Cihlář, jenž zároveň zdůraznil, jak důležité je si v kontextu se současným děním v Evropě připomínat zrůdnost a nesmyslnost válečných konfliktů. „To, že nás vzdálenou historií mohou provést lidé, kteří ji na vlastní kůži zažili, je neocenitelné,“ akcentoval starosta, který přítomným veteránkám předal spolu s místostarostou Martinem Šrubařem květiny a dárky, k nimž patřily také momenty naplněné vážnou i lidovou hudbou v podání Radima Vedry a Jana Leśniczaka.
„Všechny tři byly vlastně ještě dětmi,když pomáhaly podporovat partyzány ve valašských vrších, odkud pocházejí. Myslím, že nikdo z nás si ani nedokáže představit, co všechno prožily, v jakém nebezpečí byly,“ pokračoval Jakub Cihlář a dodal: „Poděkování patří Václavu Krejčímu, krajskému koordinátorovi Československé obce legionářské pro Moravskoslezský kraj, za iniciování tohoto výjimečného setkání,“ obrátil pozornost k muži, jenž v životech zmíněných veteránek – a nejen v jejich – hraje významnou roli. Tu zdůraznila také vnučka Jarmily Rubeyové Hana Grigierová, která ocenila jak sílu slavnostních okamžiků v důstojném prostředí i atmosféře, tak obrovský přínos Václava Krejčího pro válečné veterány a poděkovala mu za upřímný zájem o ně a jejich blízké.
Mezi těmi, kteří přišli vzdát válečným veteránkám hold, byli i zástupci Ministerstva obrany ČR. Ti přítomným hrdinkám tlumočili dopis ministryně obrany, v němž kromě jiného zaznělo, že jsou vzorem pro dnešní ženy a dívky.
Válečné veteránky
O naplněných životech vítkovských veteránek by se dalo hovořit opravdu dlouho. Díky Václavu Hýžovi, předsedovi oblastního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu a členovi výboru Historické skupiny 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky, který detailně zaznamenává vzpomínky pamětníků, je vše, co tyto ženy prožily ve válce i po ní, podrobně
zaznamenáno. A právě Václav Hýža v pondělí 23. června všechny tři hrdinky představil přítomným.
Připomněl, že Jarmila Rubeyová, jež v červnu letošního roku oslavila 95. narozeniny,
žila s rodiči v pasekářské osadě Požařiska, která patří pod obec Kateřinice na Vsetínsku. „Na této samotě rodina od roku 1944 všemožně podporovala partyzánský oddíl, Jarmila a její otec dokonce občas fungovali jako spojky,“ vrátil se Václav Hýža k dění za druhé
světové války a popsal, jak Vaculovi – tak znělo příjmení Jarmily Rubeyové za svobodna – žili v obrovském nebezpečí.
Vždyť několik chalup z okolních osad bylo za podporu partyzánů vypáleno a jejich obyvatelé buď uvězněni, nebo popraveni. Stejně tak se zaměřil na vyprávění o Boženě Juroškové, za svobodna Baletkové, jež se narodila v únoru 1929 v Hošťálkové. „Rodina bydlela na pasekách zvaných Maruška, kde bylo šest chalup,“ nastínil Václav Hýža a připomněl, že partyzánům, kteří se na pasekách poprvé objevili v červnu 1944, Božena vyřizovala vzkazy od jejich pomocníků. „Pochůzky dělala hlavně přes den, kdy partyzáni nemohli chodit po chalupách nebo přecházet z jednoho úkrytu do druhého. Někdy je vodila i v noci na místa v okolí, kam sami netrefili,“ líčil autor bezmála dvou stovek článků zaměřených na téma války a připomněl, že právě pomoc Boženy Juroškové partyzánům představuje informační panel stezky Zapomenuté osudy, který byl na Marušce slavnostně odhalen v roce 2023.
Statečná byla také Amálie Fojtíková, dívčím příjmením Rafajová, jež se narodila v srpnu 1929 v pasekářské osadě Koliby. Také její rodina partyzány všemožně podporovala. Koliby byl začátkem roku 1945 vypáleny, mezi zatčenými byla i Amálie. Také ona se po válce přestěhovala do Vítkova, kde prožila většinu svého života. Druhý domov Božena Jurošková, Jarmila Rubeyová a Amálie Fojtíková se na půdě vítkovské radnice svorně shodly na tom, že kdyby
se měly rozhodnout opětovně, neváhaly by a do obrany vlasti by se i přes veškeré nebezpečí zapojily znovu. Zajedno byly i v tom, že se Vítkovsko stalo jejich druhým domovem, kde našly klid a zázemí. Zapustily tu kořeny, prožily desítky let a dnes zde v záviděníhodné fyzické i psychické kondici žijí obklopeny milujícími a pečujícími rodinami. A právě pevné a láskyplné vazby se svými nejbližšími považují za to nejcennější, co jim život přinesl.
Na to, co prožily za války, tyto ženy nikdy nezapomněly. Ale naplno přitom žily přítomností,
kterou si s radostí umějí užívat i dnes. I v tom jsou inspirující a hodné následování.
Návštěvnost:
ONLINE:5
DNES:504
TÝDEN:5289
CELKEM:3893321
Ostatní informace
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
28
|
29
|
30 | 31 |
1
|
2 | 3 |
4
|
5
|
6 |
7
|
8
|
9 | 10 |
11
|
12
|
13 | 14 |
15
|
16 | 17 |
18
|
19
|
20 |
21
|
22
|
23 | 24 |
25
|
26
|
27 | 28 |
29
|
30 | 31 |
28.8.2025 06:32
Aktuální teplota:
14.3 °C
Vlhkost:
76.3 %
Rosný bod:
10.2 °C