Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Město Vítkov

město Vítkov

MĚSTO V PŘÍRODĚ

Město Vítkov se nachází ve Slezsku v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji. Leží v terénu Vítkovské vrchoviny na úpatí Nízkého Jeseníku. Žije zde přibližně 5 670 obyvatel. Vítkov je pro jižní Opavsko obec s rozšířenou působností; její správní obvod zahrnuje 12 obcí. Městem protéká potok Čermná.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je dominantou města Vítkova. Tento novogotický chrám je nejkrásnější a největší stavbou ve Vítkově a širokém okolí. Jeho vybudování se datuje do let 1910 – 1914 a je nazýván „Vítkovou katedrálou“.

Historické souvislosti

Záměr výstavby tzv. „vítkovské katedrály“ na vyvýšeném místě na východní straně města se zrodil v roce 1905, kdy byl přičiněním starosty Antonína Onderscheky ustanoven spolek pro ochranu a stavbu kostela, jehož předsedou se stal sám starosta Onderschek a členy byli hornoveský starosta František Domes a tehdejší farář P. Hans Hermet. Koncem tohoto roku vykazoval spolek jmění 107 531 korun. . Ke stavbě kostela byl zakoupen pozemek Julia Hanala o výměře 11 580 m2, severně od hřbitova.

Když v roce 1909 dosáhl fond na výstavbu nového farního kostela určitý finanční obnos, byla stavba zadána staviteli Wenzelu Mattuschovi z Vejprt , jehož projekt byl vybrán jako nejlepší z 60-ti návrhů. S vlastní stavbou kostela bylo započato 27. září 1909. Jelikož ještě chybělo značné množství peněz, byla uspořádána sbírka, která vynesla 34 841 korun. Hrabě Camillo Razumovsky daroval dřevo potřebné ke stavbě a sedláci se zavázali zdarma přivážet a odvážet veškerý materiál. Koncem roku 1912 byl kostel pod střechou a následujícího roku zcela dokončen.
V důsledku vypuknutí 1. světové války však nastaly velké obtíže s vnitřním vybavením kostela, takže k jeho vysvědcení došlo až 15. října 1918.

Charakteristické pro tento kostel je, že byl zbudován z místního materiálu – kamene, který byl podle zdejší ústní tradice vytěžen při kopání základů. Přestože kostel stojí na kopci, při kopání základů vytryskl z tohoto kopce silný pramen. Voda posloužila pro celou stavbu a pramen je dodnes činný. Pod sakristií musela být proto zbudována šachta a voda je odváděna do kanalizace.
Ještě jedou zvláštností se může tento chrám pochlubit a tou je unikátní klenba, konstruovaná jako kašírovaná rubová skořepina s vyložením kápí jutovým materiálem máčeným v sádře, zavěšenou na v krovu upevněné železné nosníky a roznášecí nosné pruty z pružných silných větví stromů. Mezi klenbou a krovem jsou dřevěné lavice, po kterých je možno přejít tak, aby se na lehkou klenbu nevstoupilo.


Vzhled kostela

Jak zde již bylo zmíněno, stojí kostel na vyvýšeném místě na východní straně města, je zdaleka viditelný a dodává celému městu pěkný vzhled. V kronice města však bylo toto místo označeno jako nevhodné. Vyplývalo to zřejmě z toho, že v té době bylo město malé a kostel byl vlastně na jeho okraji. Léty se město rozrostlo a kostel je v současné době součástí městské zástavby.

Kostel je stavěn ve tvaru kříže, což je typické pro starou i novou gotiku. Má jednu hlavní loď s vysoko žebrovanou klenbou. Vedle hlavní lodi jsou dvě boční, které jsou podstatně nižší a každá má boční oltář.

Novogotika krášlí i vnitřek chrámu. Klenutí, malovaná okna, oltáře, zpovědnice, křížová cesta, umístěná ve výklencích silných zdí i každý další předmět dodržuje daný sloh. Zvláště vyniká nádherný hlavní oltář, zhotovený firmou Ferdinanda Stufflesera z Grodner Thalou, údajně z vítkovského lípového dřeva.
Chrám je prostorný, světlý, příjemný, pojme až 2 000 osob. Krásné malby oken v presbytáři zajišťovala firma Richarda Schleina z Grottau.

V předsálí kostela byl pro upomínku na válečnou tragedií umístěn Památník padlým z 1. světové války, původně s deskou a jmény padlých. Autorem je významný slezský sochař Josef Obeth. Památník se dochoval ve značně redukované podobě, byly odstraněny německé texty a vyměněny nápisové desky.

Na konci druhé světové války byl dělostřeleckou palbou gotický chrám poškozen. Jeden granát urazil rameno kamenného kříže nad střechou, jiný rozbil okna, přičemž tlak vzduchu vyrazil mnoho tabulí malovaných oken, tím vznikla škoda asi půl milionu korun. Chrám však byl opraven ze sbírek a státního příspěvku.

20. června 1946 se v opraveném kostele slavilo první Boží tělo a 28. září v den svátku národního světce sv. Václava byl tento chrám znovu vysvěcen, neboť byl znesvěcen ruskými vojáky, kteří zde měli ustájeny koně.

V době komunistické éry byl kostel terčem pro vandaly, kteří postupně vytloukli malovaná okna. Opět zasáhli věřící, konají sbírky, ale náklady jsou příliš vysoké. Postupně se tedy okna opravují, kamenné rámy zpevňují a skla jsou chráněná drátěnou mříží.

U vchodu do chrámu je instalována socha sv. Marka, která byla původně umístěna na náměstí na paměť cholery a tyfu.. Za války byla nacisty odstraněna, ležela v kamenictví a nyní našla opět své důstojné místo. Od 27.12.1987 je chráněna památkovou péči.

28.4.1994 byl novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, socha sv. Marka a přilehlý městský park prohlášen za kulturní památku.

V současné době se v chrámu konají půlnoční mše v době vánočních svátků a koncerty vážné a duchovní hudby.


Zvony

Kostelní zvony jsou velmi cennou historickou památkou. Jejich přesný popis pořídil v roce 1978 zejména dr. Šrámek z opavského archívu. Dostaly se k nám těsně po válce, kdy byly původní čtyři zvony zničeny. Dva z nich visí v současné době ve věži velkého kostela. Největší zvon, sv. Josef o průměru 110 a výšce 103 cm, byl ulit v roce 1630 zvonařem Hansem Knauffem. Dostal se k nám složitou cestou ze zvonice ve Fulneku. Druhý z nich, sv. Markéta (průměr 88, výška 80 cm), je dílem slavného opavského zvonaře Christiana Hofmana a pochází z roku 1666. Původně visel ve farním kostele v Čermné. Nejmenší a také nejmladší ze zvonů nese značku firmy Hiller z Brna a letopočet 1926. Jako jediný nebyl za války rekvírován a spolu se zvonkem ze sanktusové věže byl před lety transportován na věž starého kostela. Zde ovšem neplní své poslání, neboť instalovaný elektrický pohon je prakticky od začátku nefunkční. Přestože každý zvon pochází z jiné dílny i doby, tvoří jejich zvuk dohromady majestátní akord.

Zvony z velkého kostela jsou ovládány, stejně jako kdysi, lidskou silou a dávají se do pohybu nejen o církevních svátcích, ale také při významných občanských událostech, např. na začátku nového roku. Zatímco velký sv. Josef bývá rozhoupán jen několikrát do roka, sv. Markétu je možno slyšet každou neděli.

 

Adresa

Bezručova
74901 Vítkov
GPS: 49° 46′ 26.676″N  17° 45′ 21.657″E

Kategorie

kostely, kaple

Ostatní informace

Odstávky elektřiny

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Svoz odpadů

Květen 2024
Po Út St Čt So Ne
29
30
1 2
3
4 5
6
7
8 9 10
11 12
13
14
15 16
17
18 19
20
21
22 23 24
25 26
27
28
29 30
31
1 2

Aktuální teplota

25.5.2024 13:05

Aktuální teplota:

20.1 °C

Vlhkost:

62.6 %

Rosný bod:

12.7 °C

Mobilní Rozhlas

Mobilní Rozhlas


Město Vítkov