Jaká byla Noc kostelů 2025?

Účastníci Noci kostelů měli možnost putovat a nahlédnout do otevřených dveří kostelů a kaplí. Vydali se na cestu po stopách, jež nám tady naši předkové zanechali. Naděje je také hlavním poselstvím letošního Svatého roku, který papež podle starobylé tradice vyhlašuje každých
pětadvacet let. 

Návštěvníci vítkovské Noci kostelů měli možnost připomenout si v rámci programu nejedno významné výročí. 

1945 – V koncentrační táboře Dachau umírá kněz Řádu německých rytířů P. Heribert Eduard Kluger, který se narodil roku 1881 v Nových Těchanovicích. Téměř celý svůj kněžský život prožil v Bruntále, kde třicet let působil jako profesor náboženství v místním gymnáziu. Kromě
pedagogické práce se angažoval v pastorační a sociální práci. Jeho odmítavý postoj k nacistické ideologii byl všeobecně znám. V roce 1944 byl zatčen a deportován do  koncentračního tábora Dachau, kde 19. ledna 1945 zemřel.

Věnovali jsme mu vzpomínku v kostele sv. Mikuláše v Nových Těchanovicích, který byl v rámci programu Noci kostelů zpřístupněn. 

1905 – Byl ustaven spolek pro stavbu nového kostela. Součástí prohlídky farního kostela Nanebevzetí Panny Marie bylo také zpřístupnění věže kostela (zvonice, kůr, hodinový stroj). Děti si mohly vyzvednout pracovní listy a vydat se na „Cestu městem“ a seznámit se s  významnými památkami.

1905 – Na vítkovském hřbitově byla instalována socha Krista, která je jeho dominantou. Má na tom podíl jak umístění sochy, tak výrazný talent autora. V roce 1905 ji vytvořil sochař Josef Mühr, který žil a zemřel ve Vítkově. Socha je odlita z bronzu. Kristova tvář má laskavý výraz se smutkem v očích. Mírně skloněná hlava a roztažené ruce znázorňují, jako by Ježíš něco
sděloval lidu. Na soše je vyryto jméno autora a na podstavci vzadu jména manželů Josefa
a Franzisky Drößlerových, kteří uhradili náklady za toto dílo.

1825 – Socha sv. Floriána, která původně stála v Budišovské ulici v místě dnešní panelové zástavby a dnes se nachází u katolické fary. Socha pochází z druhé poloviny 18. století, podstavec je patrně mladšího data. Je zhotovena z jemnozrnného pískovce a tvoří současně s podstavcem cca 4 m vysoký sloup. Tehdejší němečtí obyvatelé Vítkova k ní měli zřejmě blízký vztah. Možná, že její zhotovení nějak souviselo se vznikem organizace hasičů.

1765 – Kostel sv. Mikuláše v Nových Těchanovicích. Dřevěné kostelíky v obojích
Těchanovicích se připomínají již ve vikštejnském urbáři z roku 1640. Zdejší farní kronika zaznamenává ústní podání, že oba kostelíky byly v době reformace v rukou evangelíků, i když se o tom nezmiňuje žádná písemná zpráva. Nové Těchanovice byly původně místní
kurácií neboli místním kaplanstvím, které bylo zřízeno v r. 1785. Vyfařeno z Vítkova, kam patřily výše uvedené vesnice asi od r. 1640. Předtím patřily do Radkova. Od 17. listopadu 1858 jsou Nové Těchanovice farností při kostele sv. Mikuláše. Původní dřevěný kostel zasvěcený sv. Mikuláši stál na jiném místě až do r. 1763. Roku 1764 se začal stavět nynější zděný kostel.
Dostavěn byl již příštího roku, kdy vítkovský farář Karel Matzner žádal konzistoř 27. 7. 1765 o povolení, aby směl tento kostel sám posvětit, protože je velmi chudý. 

1625 – Zděný hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie s vysokou cibulovou věží nechal roku 1625 na místě starého dřevěného kostela vystavět pan Oderský. Velkému požáru 9. října 1860 padl za oběť také kostel, který chtěli vítkovští občané původně nahradit novým, ale vzhledem k nedostatku finančních prostředků přistoupili k opravě vyhořelého kostela.  Z vybavení byla zachráněna jen Křížová cesta malíře Ignáce Güntera. Kostel byl znovu vysvěcen v červnu 1861. 

V osmdesátých letech 20. století farář František Pevný přestavěl interiér v duchu závěrů druhého vatikánského koncilu do dnešní podoby. Nový oltář byl v roce 1985 vysvěcen biskupem Vranou. Za povšimnutí stojí sochy sv. Barbory a sv. Kateřiny.

1555 – Kostel sv. Ondřeje v Klokočově. V rámci prohlídky byla zpřístupněna také hrobka rodu Badenfeldů.