MALOVÁNÍ, JÍMŽ PROSTUPUJE ŽIVOT

Řeč je o klokočovské malířce Lucii Kovarčíkové, jejíž díla můžete spatřit také v salonu Art Beauty, který ve Vítkově vede.

Lucie, vaše cesta k umění nebyla úplně přímočará. Mohla byste ji ve zkratce nastínit?

Malovala jsem odmalička. Ve Valašském Meziříčí, ze kterého pocházím, jsem se účastnila různých výtvarných soutěží, většinou jsem se umísťovala na medailových pozicích. Ve Vítkově žiju od svých 13 let, kdy jsme se sem přistěhovali. 

Po základní škole jsem se hlásila na umělecký obor zaměřený na zlatnictví, ale nebylo to úplně ono.

Vždycky jsem chtěla být kadeřnicí, takže jsem šla za svým cílem. Vdala jsem se, narodily se mi
děti, začala jsem podnikat a otevřela si ve Vítkově kadeřnictví. A s krátkými přestávkami jsem se vracela k tvorbě a malovala jsem. Zásadní zlom přišel v období covidu, kdy musely být služby zavřeny. Zůstala jsem doma, emoce jen sršely. A já je začala dávat do obrazů. Malování pro mě v té době bylo obrovsky motivační, díky němu jsem se v nedobrovolné izolaci nehroutila.

Na co se ve své tvorbě zaměřujete?

Odráží se v ní život kolem mě. Už delší dobu se například zabývám tématikou AI, tedy umělé inteligence. První obraz s tímto tématem jsem namalovala v roce 2023. Nakonec byl vystaven v Praze na Open Art Festu, kde měl velký ohlas. Prý je jako z Matrixu, samá čísla, kódy…
Na Instagramu a Facebooku jsem se začala lidí ptát, jak se na AI dívají, zda z ní mají obavy. To, co jsem zjistila, jsem se snažila dát do dalších obrazů, ale vždy s určitým zamyšlením, s vizí do budoucna. V této sérii pokračuji, v dohlednu bych chtěla udělat výstavu inspirovanou pouze umělou inteligencí. Ráda maluju i přírodu, třeba okolí Klokočova a Vítkova. Jen jde spíš o detailní pohledy než o klasické krajinky. Moje tvorba je prostě různorodá, možná se ještě trochu hledám. Ale každý můj obraz má svůj příběh, o který se dělím i se sledujícími na sociálních sítích.

A jaký příběh je spojen s vaším obrazem Muza Chausu, který bude v květnu vystaven
v Londýně?

Je na něm žena obtažená bílou linkou, která ji jakoby uzavírá v bublině. Je v ní schovaná, ale zároveň chce být viděna, vyslyšena. Jsou tam křídla jako symboly volnosti, kolem chaos… Pointou je, aby se lidé zamýšleli nad tím, kdo žije vedle nich, aby naslouchali příběhům druhých. Lidé totiž spolu obecně velmi málo mluví. 

Jak se tento obraz dostal až na výstavu v Británii?

Po loňské mezinárodní výstavě Open Art Fest jsem začala spolupracovat s Bid4auction Gallery na Smíchově a začali mě oslovovat i galeristé ze zahraničí. Mezi nimi byla se svým projektem Woman’s Essence také Musa Internationala, která má galerie po celé Evropě. Do zmíněného projektu jsou zapojeny pouze ženy, na ně a jejich rozvoj a podnikání je zaměřen. Můj obraz Muza Chausu organizátory oslovil, zamlouval se jim i příběh s tímto dílem spojený. Díky tomu budu jednou ze dvou českých autorek, jejichž díla budou letos v Londýně vystavena. 

Musí být velice motivující a naplňující, dočkat se takového uznání. Navíc máte být v rámci projektu Book With Art, který vzniká na Slovensku, představena v publikaci zaměřené na současné autory.

Ještě si to všechno ani pořádně neuvědomuju, pořád si říkám, že to snad ani není možné. Nechápu, čím to je. Všechno se začalo propojovat. Jsem za to vděčná, šťastná. Splnil se mi dětský sen. A vaše kariéra malířky se začala rozjíždět…  Nebylo to v plánu, všechno přišlo tak nějak samo. Vždycky jsem malovala jen pro radost a také proto, že se při malování hezky zklidním. I díky svému povolání jsem totiž pořád mezi lidmi, ale při malování jsem v tichu pouze se svými myšlenkami. 

Kde tvoříte?

Mám místnost v salonu, ale tam maluju málokdy. Nejčastěji tvořím doma v obýváku. A nejraději večer, když nemůžu spát, nebo mám nějakou myšlenku, kterou chci zpracovat.

Jak takový námět vzniká?

Mám nápad, začnu o něm přemýšlet. Inspirují mě i příběhy jiných lidí. Někdy si námět načrtnu na papír. Občas začnu malovat, pak první verzi zamaluju, a udělám ji jinak. Myšlenka přebije myšlenku. Mívám rozpracované i tři obrazy, opakovaně se k nim vracím.

Kde všude lze vaše díla spatřit?

Na webových stránkách mujsvetartlucy.eu, nebo na sociálních sítích – Instagram a Facebook Artluciatelier. A v každé místnosti našeho salonu Art Beauty ve Vítkově. Zájemci si mohou koupit buď originály, nebo reprodukce, které vydávám v omezeném počtu.

Jak na vaše úspěchy reagují vaši nejbližší?

Jsou na mě pyšní a podporují mě. Je to krásný pocit.