Vítkov

Město Vítkov bylo založeno spolu s hradem Vikštejnem patrně ve 2. polovině 13. století Vítkem z Kravař. První písemná zmínka je z roku 1301. Obyvatelé Vítkova se zabývali ponejvíce zemědělstvím, řemeslem a obchodem. Nejvíce se rozrůstalo řemeslo soukenické a plátenické. V roce 1835 bylo ve Vítkově 38 mistrů tkalců, a proto také první založené továrny byly továrny textilní. Od roku 1850 se Vítkov stal sídlem okresního soudu, četnické stanice a berního úřadu. Ve Vítkově se narodil 3. 7. 1950 Jan Zajíc, který se upálil 25. února 1969 v Praze na protest proti tehdejší okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy.

Památky ve městě:

Hřbitovní zeď se vstupní branou a kamenným křížem - Ohradní hřbitovní zeď je zhotovena z lomového kamene, krytá velkými pláty břidlice a spolu s kamenným křížem před vstupní bránou do kostela, který je kvalitní kamenickou prací datovanou nápisem roku 1827.

Socha Krista - Bronzová socha Ježíše Krista je dominantou vítkovského hřbitova. V roce 1905 ji vytvořil vítkovský rodák Josef Mühr. Pomník J. H. Pestalozziho - Pomník významného švýcarského pedagoga je umístěn na kamenném podstavci v Opavské ulici. Je dílem sochaře Josefa Obetha.

Městský park - Založení parku inicioval vítkovský zvěrolékař Bedřich Hábl. S výstavbou a výsadbou bylo započato v roce 1901. V roce 1926 byla v městském parku slavnostně odhalena busta hudebního skladatele Eduarda Schöna – Engelsberga.

Socha svatého Marka - Socha svatého Marka byla vytvořena v 19. století a nachází se vpravo před vchodem do novogotického kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Vítkově. Původně byla socha umístěna na náměstí.

Hrob Jana Zajíce - Náhrobek je dílem akademického sochaře Olbrama Zoubka.

Kino Panorama Vítkov - Stavba kina byla zahájena v srpnu roku 1930 podle projektu Richarda Brosche. V roce 2005 bylo kino rozhodnutím ministerstva kultury ČR prohlášeno za kulturní památku.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie - Se stavbou kostela bylo započato 27. září 1909. Koncem roku 1912 byl kostel pod střechou a následujícího roku zcela dokončen. V důsledku vypuknutí 1. světové války však nastaly velké obtíže s vnitřním vybavením kostela, takže k jeho vysvěcení došlo až 15. října 1918. Velmi cenné jsou kostelní zvony - největší sv. Josef, jehož průměr je 110 cm bývá slyšet jen několikrát do roka. Svatou Markétu je pak možno slyšet každou neděli. Zvony jsou stejně jako kdysi uváděny do pohybu lidskou silou.