Vítejte

Vítejte na Vítkovsku

www.vitkov.info

Vítejte na Vítkovsku, uprostřed krásné přírody a množství značených turistických a cykloturistických tras. 

Rádi bychom vám některá zajímavá místa představili. Záleží jen vás, bude-li se Vítkovskem toulat na kole, pěšky nebo autem. 

Vítkov

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel byl vystavěn podle plánů stavitele Václava Matusche z Vejprt. S pozemními pracemi bylo započato 27. září 1909. Počátkem roku 1914 byla stavba kostela již dokončena, avšak válka brzdila pořizování vnitřního zařízení, takže teprve 15. října 1918 mohl být kostel vysvěcen.

Charakteristické pro tento kostel je, že byl zbudován z místního materiálu – kamene, který byl podle zdejší ústní tradice vytěžen při kopání základů. Přestože kostel stojí na kopci, při kopání základů vytryskl z tohoto kopce silný pramen. Voda posloužila pro celou stavbu a pramen je dodnes činný.

Socha sv. Marka

Roku 1861 byla z popudu městské obce na náměstí instalována socha sv. Marka, jež měla obyvatele Vítkova ochránit před podobným neštěstím, jakým byla epidemie cholery a břišního tyfu v roce 1855.

Dnes se tato socha, kulturní památka, nachází před vstupem do novogotického kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Vítkově.

Městský park

Výstavba a výsadba městského parku byla zahájena v roce 1901. V roce 1926 byla v městském parku slavnostně odhalena busta hudebního skladatele Eduarda Schöna – Engelsberga. Pět let se stavěly pavilonky, budoval se rybníček, vysazovaly se okrasné stromy a keře.

V roce 1926 byla v městském parku slavnostně odhalena busta hudebního skladatele Eduarda Schöna – Engelsberga, umístěna je na kamenném podstavci původního pomníku císaře Františka Josefa.

Od roku 1994 je park kulturní památkou.

Na park navazuje městský sportovní areál a letní koupaliště.

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Roku 1625 nechal na místě starého dřevěného kostela pan Oderský vystavět nový zděný kostel s vysokou cibulovitou věží. Velkému požáru 9. října 1860 padl za oběť také kostel, který chtěli vítkovští občané původně nahradit novým, ale vzhledem k nedostatku finančních prostředků přistoupili k opravě vyhořelého kostela. Z vybavení byla zachráněna jen Křížová cesta malíře Ignáce Güntera. Kostel byl znovu vysvěcen v červnu 1861.

V osmdesátých letech 20. století farář František Pevný přestavěl interiér v duchu závěrů druhého vatikánského koncilu do dnešní podoby. Nový oltář byl v roce 1985 vysvěcen biskupem Vranou.

Za povšimnutí stojí sochy sv. Barbory a sv. Kateřiny.

Ignác Günther (1727-1807) – malíř, představitel rokokové malby na Opavsku, majitel malířské dílny v Opavě. Byl synem opavského malíře Kašpara Rudolfa Günthera.

Malířství se vyučil v Opavě, kam se znovu po tovaryšském vandru vrátil a působil v otcově dílně. Ačkoliv se mu nedostalo systematického malířského školení a určité nedostatky ve zvládnutí anatomie a kompozice provázely jeho tvorbu po větší část aktivního výtvarného působení, byl jedním z nejoblíbenějších autorů své doby.

Vrcholem Güntherovy činnosti byla 70. léta 18. století, kdy byl nejfrekventovanějším malířem v Opavě. Tehdy vznikly proslulé křížové cesty, dominovala rokoková líbeznost a ladnost, vyzrálý a pestrý kolorit charakteristického luminismu. Jeho obrazy převážně s církevní, ale nezanedbatelnou měrou i světskou tématikou byly umístěny v mnoha kostelech v Opavě, Odrách, Místku, Krnově, na Vítkovsku, Opavsku, Těšínsku, i v dnešním Polsku. Je známo více než 110 dochovaných děl tohoto zajímavého malíře. 

Kamenný kříž před vstupem do kostela a hřbitovní zeď

Hřbitovní zeď spolu s kamenným křížem před vstupní bránou do kostela, který je kvalitní kamenickou prací datovanou rokem 1827, jsou součástí areálu kostela.

Socha Krista na městském hřbitově

Socha Krista je dominantou vítkovského hřbitova. Má na tom podíl jak umístění sochy, tak výrazný talent autora. V roce 1905 ji vytvořil sochař Josef Mühr, který žil a zemřel ve Vítkově. Tato socha je odlita z bronzu.

Obličej sochy má laskavý výraz se smutkem v očích. Mírně skloněná hlava a roztažené ruce znázorňují, jako by Ježíš něco sděloval lidu.

Na soše je vyryto jméno autora a na podstavci vzadu jména manželů Josefa a Franzisky Drößlerových, kteří uhradili náklady za toto dílo.

Hrob Jana Zajíce ve Vítkově na městském hřbitově ve Vítkově

25. února 1969 následoval Jan Zajíc, vítkovský rodák, příkladu Jana Palacha. Upálil se v průjezdu domu na Václavském náměstí v Praze. Vzplál ze stejných důvodů jako první pochodeň, na protest proti sovětské okupaci, s pocitem, že je třeba vytrhnout lidi z apatie a poraženectví. Náhrobek na Janově hrobě je dílem akademického sochaře Olbrama Zoubka.

Pozvánka na Memoriál Jana Zajíce

Každoročně si 17. listopadu, v den státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii, připomínáme Janův hrdinský čin. Akce začíná dopoledne pietní vzpomínkou u Janova hrobu. Pokračujeme individuálním pochodem ke zřícenině hradu Vikštejnu. Podzimní procházka dlouhá 10 km nás zavede do míst, která měl Jan nejraději, do údolí řeky Moravice. Aktuální informace k této akci najdete na www.vitkov.info. 

Fara a socha sv. Floriána

Pravděpodobně nejstarší zachovaná budova ve městě. O její výstavbu se zasloužili tehdejší farář Ignác Isidor Ferdinand Scholz a pastýř panství Lorenz Bernard Schőnovsky. Za působení faráře Scholze ve Vítkově v letech 1695-1704 byla fara dokončena v té velikosti, v jaké se dochovala dodnes.

Objekt byl vystavěn na místě původní staré farní budovy, která byla již roku 1690 velmi poškozena a nešla opravit. Náklady na stavbu tehdy zčásti hradilo město, přifařené obce a také zástavní věřitel panství Karl Franz von Wipplar.

Jak je zaneseno v dochovaných záznamech, byla nová fara prostorná, zděná patrová stavba s dvorem, chlévy a zahradou; k faře tenkrát patřil i kus orného pole a louka. Dále je v záznamech uvedeno, že v roce 1723 byla fara opravena a v roce 1904 přestavěna. V roce 1947 byly provedeny nové omítky na budově i hospodářských staveních, byly vymalovány pokoje a zezadu přistavěna nová veranda. V roce 1952 byla opravena střecha, která pak musela být znovu obnovena po vichřici v lednu roku 1955.

V roce 1977 byla zkolaudována nová garáž ve spodní části pozemku. O rok později bylo vybudováno ústřední topení. Poslední větší úpravy v interiéru byly provedeny v letech 2004-2007. V loňském roce byla opravena fasáda a vyměněny vstupní dveře.

Faru od poloviny 20. století chrání i sv. Florián. Nechť je tomu tak i nadále.

Socha svatého Floriána, která v minulosti stála v Budišovské ulici, v místě dnešní panelové zástavby, se dnes nachází u katolické fary, v blízkosti starého hřbitovního kostela.

Socha pochází z druhé poloviny 18. století, podstavec je patrně z mladšího data. Je zhotovena z jemnozrnného pískovce a tvoří současně s podstavcem cca 4 m vysoký sloup. Tehdejší němečtí obyvatelé Vítkova k ní měli zřejmě blízký vztah. Možná, že její zhotovení nějak souviselo se vznikem organizace hasičů.

Podle církevního kalendáře připadá svátek sv. Floriána na 4. května. Toho dne má svátek Květoslav, což je jméno, které vzniklo jako český překlad původně italského jména Florián, tzn. oslavující květy, popř. kvetoucí. Lidová pranostika k tomuto dni dodává: Déšť sv. Floriána je ohňová rána. Sv. Florián je ochráncem proti požáru a patronem hasičů.

Památný strom – lípa velkolistá

Více než 300 let stará lípa, vysoká 25 m s obvodem kmene 740 cm se nachází nedaleko centra města v Husově ulici. Památným stromem byla vyhlášena 14. ledna 1972.

Okolí Vítkova

Klokočov a nejvyšší kopec v okolí

Klokočov se nachází asi 3,5 km jižně od Vítkova, v nadmořské výšce 544 m. Mezi nejvýznamnější památky v obci patří kostel sv. Ondřeje a socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem.

Klokočov v dávné minulosti patřil nejprve pod vítkovskou faru, roku 1640 byl přifařen do Radkova. Roku 1784 byla v Klokočově zřízena kurácie, která byla roku 1858 povýšena na samostatnou faru. V roce 1807 byl v obci postaven kamenný kostel zasvěcený sv. Ondřeji. Kostel je postaven v areálu hřbitova.

V obci stojící zámek, který byl po roce 1948 radikálně přestavěn pro potřeby léčebny dlouhodobě nemocných a zcela ztratil původní charakter barokního zámeckého sídla.

Nejvyšším místem je kopec Horka (603 m) ve Františkově Dvoře.

K Vítkovsku neodmyslitelně patří koně. Chov koní se v Klokočově datuje od roku 1953. Slezský norik vznikl kombinací plemen koní teplokrevných a chladnokrevných, kdy byly vybrané teplokrevné klisny připouštěny norickými hřebci dovezenými z Rakouska.

Chovatelsky nejvyššího ocenění v rámci České republiky docílil hřebčín v Klokočově chovem chladnokrevný koní v roce 1990, kdy mu byl jako jedinému z podobných hřebčínů přiznán statut „Šlechtitelský chov koní“.

Slezští norici klokočovského chovu byli a jsou jádrem celé populace slezského norika v českých zemích.

Významným faktorem pro další chov v Klokočově bylo zařazení stáda koní slezského norika do „Programu na záchranu genových rezerv domácích plemen hospodářských zvířat“. Slezský norik a starokladrubský kůň jsou jediná dvě plemena koní, která v českých zemích vznikla a jsou v České republice chována.

 /mesto/mistni-casti-mesta-vitkova/klokocov/

Kaple Povýšení sv. Kříže v obci Lhotka

Tato kaple byla prohlášena za kulturní památku v květnu roku 2008 a nachází se v místní části Lhotka, 3 km severozápadně od Vítkova. První zmínka o této obci se datuje k roku 1377, kdy náležela k Vikštejnu až do roku 1708, kdy Antonín Ferdinand Erdman Oderský z Lidéřova panství rozprodal. V roce 1782 byl ve Lhotce postaven pozdně barokní kostelík, s dřevěným portálem a čtyřhrannou věží. V roce 1969 zde byla zahájena výstavba dolu pro těžbu břidlice. Těžit se začalo v roce 1973. Dnes je těžba ukončena.

Lhotkou prochází cyklotrasa Moravice (č. 551).

Ze Lhotky můžete pěšky vyrazit po žluté turistické značce buď do údolí Moravice nebo Odry.

https://turista.vitkov.info/okoli-pamatky-zajimavosti/kulturni-pamatky-2/kaple-povyseni-sv-krize-v-obci-lhotka-1167_236.html

Nové Těchanovice

Poprvé jsou zmíněny roku 1414. Od roku 1431, kdy Mnišek z Těchanovic prodal Staré i Nové Těchanovice Dětochovi z Šumvaldu, sdílela ves osudy vikštejnského panství. Od poloviny 18. století patřily ke statku Melč.

Jednalo se o malou zemědělskou, podhorskou obec s tradiční těžbou břidlice.

Kaplička byla postavena pravděpodobně ve 2. polovině 19. století. Kaple původně sloužila při průvodech Božího těla společně s dalšími třemi kapličkami v obci. Spolu s kostelem sv. Mikuláše tvoří významný doklad církevní venkovské architektury.

/mesto/mistni-casti-mesta-vitkova/nove-techanovice/

Prostřední Dvůr – kaple sv. Josefa

První zmínka o osadě Prostřední Dvůr pochází z roku 1806. V roce 1919 byl Prostřední Dvůr (německy Mittelhof) připojen k městu Horní Ves současně s osadami Nýtek a Veselka a stal se tak součástí dnešního města Vítkova.

Kaple sv. Josefa z roku 1888 se nachází ve středu obce, vklíněná mezi stávající rodinné domy.

Svatý Josef drží ochrannou ruku nad manželskou láskou, rodinou a dětmi, pomáhá v zoufalých situacích. Vyznačuje se prostotou, tichostí a skromností. Stejně jako kaple v Prostředním Dvoře, která je mu zasvěcena. 

V nedaleké osadě Veselka, najdete kamenný kříž ze slezského mramoru tradičního pojetí z počátku 20. století. Původní dvůr Veselku odkoupili vítkovští měšťané v roce 1801 a v roce 1919 byl připojen k Vítkovu.

/mesto/mistni-casti-mesta-vitkova/prostredni-dvur/

Zřícenina hradu Vikštejnu

Zřícenina se nachází na skalním ostrohu nad řekou Moravicí.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1377.

Po vybudování zámku v Horním Vikštějně (Dubová) byl po roce 1776 definitivně opuštěn. Historii hradu vás provede naučná stezka instalována přímo na bývalých nádvořích.

V současné době je přístup na hrad značenou modrou turistickou cestou vedoucí z Vítkova přes Podhradí. Ze zříceniny je překrásný výhled do údolí Moravice.

Pověst Švédská koule

Na Vítkovsko přišly zlé časy. Divocí jezdci Gustava Adolfa tábořili v okolních lesích a obléhali hrad Vikštejn. Hrad byl denně ostřelován, hradní zdi bořeny.

V těchto strašných dnech se narodil hradnímu pánovi syn.

Za válečné vřavy byl zasažen i panský dům. Kam s dítětem? Matka s ním chtěla utéci do sklepa. Vtom se ozval strašlivý úder, strop světnice byl proražen a velká kamenná koule spadla dolů. Matka s dítětem v náručí klesla k zemi. Dřevo padajícího stropu je však přikrylo tak citlivě, že oba přežili.

Kamenná koule pak byla posvěcena a na památku zabudována do zdi na západní straně panského domu.

https://turista.vitkov.info/turisticke-cile-mimo-vitkov/hrady-zamky-zriceniny/zricenina-hradu-vikstejn-1167_237.html

Zálužné

Těžba břidlice na Vítkovsku – naučná stezka Dědictví břidlice s výchozím místem v Mokřinkách

V oblasti Vítkovska jsou nejčastěji zastoupenými horninami břidlice a moravská droba. Břidlice se v oblasti Nízkého Jeseníku používala již ve středověku. Od 18. století se začala průmyslově těžit a začala se z ní vyrábět střešní krytina. Postupně se těžba z povrchových lomů přesunula do podzemí, kde byly, a dodnes jsou, zásoby kvalitní břidlice vhodné především k pokrývání střech.

Raabova štola 

Raabova štola je jednou ze sedmi štol takzvaných Raabových dolů. Jedná se o doly, které zde otevřel starotěchanovický občan Johann Raab. Přístupná je pouze jedna a nachází se na naučné stezce Dědictví břidlice. Prohlídku je třeba si předem objednat.

https://turista.vitkov.info/krajina-bridlice/raabova-stola/

Radkov

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377.

Obec příslušela Vikštejnskému panství a součástí tohoto dominia zůstala i po zničení hradu a výstavbě nového správního centra – zámku v Horním Vikštejně (dnešní Dubová). Dnes je samostatnou obcí.

Farní kostel Narození Panny Marie v Radkově

Jednolodní zděná stavba se zapuštěnou věží v západním průčelí. Kostel je obklopen hřbitovem obehnaným kamennou zdí. Jižně od kostela se nachází areál bývalé fary, kde se dnes nachází Muzeum venkovského života (https://www.obecradkov.cz).

Kostel byl postaven v roce 1590 na místě původního dřevěného kostela, který vyhořel.

Nová kamenná stavba byla podstatně menší a neměla věž. Teprve v letech 1776-1777 byl kostel rozšířen a prodloužen, později byl přistavěn kůr a v roce 1854 byla přistavěna cihlová věž.

V roce 1895 daroval Camillo Razumovský kostelu věžní hodiny a v roce 1915 se rozezněly kostelem nové varhany. Hroby rodiny Razumovských najdete kousek od vstupu na radkovský hřbitov.

https://www.obecradkov.cz

Ve stínu lip

Na modře značené turistické trase vedoucí z Vítkova do Radkova projdete mezi Dubovou a Radkovem starou kočárovou alejí.

Alej byla údajně vysazena už v roce 1826 jako doprovodná zeleň ke kočárové cestě, která vedla od kostela v Radkově až k zámku v Dubové.

Mladé lípy byly předpěstovány pravděpodobně v místním zámeckém statku poněkud zvláštním způsobem – dva i tři kmínky byly vysázeny těsně vedle sebe, aby se srostly v jeden mohutný.

Mnohé ze stromů v aleji už chybí. Alej se však z krajiny nevytratí, vedle stávající již rostou nové silné stromy.

Vedle aleje je broukoviště s výskytem brouka páchníka hnědého.

https://www.obecradkov.cz

Těchanovická vyhlídka

Za obcí Staré Těchanovice je překrásná rozhledna, ze které můžete obdivovat krásy okolní krajiny. Za dobrých povětrnostních podmínek dohlédnete přes přehradní nádrž Kružberk, Velký Roudný (bývalá sopka) až do Jeseníků.

Otevře se vám krásný výhled do údolí Starých Těchanovic a na východním horizontu zahlédnete siluetu lip, které stíní Johnův kříž.

Vyhlídka je otevřena celoročně.

https://www.staretechanovice.cz/foto-video/rozhledna/rozhledna-104cs.html

Budišov nad Budišovkou

První písemná zmínka o Budišovu je z roku 1301. Nebývalý rozkvět přineslo Budišovu 16. století. Zásluhou biskupů Stanislava Thurza, Marka Khuena a Stanislava Pavlovského se stal Budišov jedním z předních měst na severní Moravě. Kvetl zde obchod i řemesla.

Mezi Budišovem a Guntramovicemi se strhla bitva mezi Prusy a císařským vojskem, vedeným legendárním generálem Laudonem. K této postavě se váže několik pověstí. Vedle válečných útrap byl Budišov postižen mnoha živelnými pohromami. Prameny se zmiňují o velkých požárech, povodních, bouřích i krutých zimách.

Mezi významné památky patří kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1745, radnice z roku 1635, kamenný most se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1725 a dům čp. 230 u kamenného mostu, ve kterém se dnes nachází Muzeum břidlice 

https://www.budisov.eu/

Rozhledna Halaška

Rozhledna vysoká necelých 30 metrů na kopci Kopřivná za Budišovem nad Budišovkou byla pojmenována na počest budišovského rodáka, fyzika, matematika a astronoma Františka Ignáce Kassiána Halašky.

V okolí věže jsou postaveny dva přístřešky, několik naučných panelů, hvězdná mapa a „unikátní“ sluneční hodiny. K rozhledně se dostanete pouze na kole nebo pěšky.

https://www.budisov.eu/

Čermná ve Slezsku

Obec Čermná byla založena za vlády Přemyslovců ve 14. století. V roce 1377 byla přidělena k panství Horního Vikštejna, v 16. století patřila panství v Melči a v 18. století vítkovskému panství.

Kostel sv. Markéty postaveny roku 1792 se nachází uprostřed obce. Jedná se o hodnotnou jednolodní sakrální architekturu s jednou hlavní lodí s plochým stropem.

Kříž před kostelem je vysoký cca 4,5 metrů, sestává z kamenného podstavce a litinového pilíře na vrcholu. Podstavec je složen ze čtyř pískovcových kusů; je zdoben reliéfem apokalyptického beránka s kruhovým medailonem obklopeným množstvím paprsků. Na vrcholu je perforovaný litinový kříž.

Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1853. Při restaurování sochy byla objevena vnitřní schránka, ve které byl uložen soubor historických mincí. Nejstarší z nich byla z roku 1826.

https://www.cermnaveslezsku.cz/

... kde bije srdce z břidlice – Národní geopark Krajina břidlice

Oblast Vítkovska, Budišovska a Oderska byla v minulosti úzce spjata s těžbou břidlice. Svědčí o tom množství zaniklých důlních děl a haldy vytěžené břidlice v celé oblasti.

Břidlice mívají černou až šedou barvu; vyznačují se dobrou rovinnou štěpností, takže z nich lze snadno vytvářet tenké desky. Používají se především jako střešní krytina, v dnešní době především na kulturní památky a významné budovy.

Rázem se ocitnete v úchvatné přírodní expozici, která vás zavede na ta nejzajímavější místa. Oblast je protkána množství stezek. Trasy spojují zajímavá místa a turistické cíle v Krajině břidlice. A pokud se bojíte, že budete bloudit, zastavte se v Muzeu břidlice v Budišově nad Budišovkou nebo v některém z informačních center ve Vítkově nebo Odrách, kde vás vybaví nejen mapkami, ale také zajímavými informacemi.

Pokud patříte k těm, kteří se na cestu připravují předem, pak navštivte webové stránky http://www.krajinabridlice.cz.    

Název projektu:

Tento projekt je financován z rozpočtu města Vítkova a Moravskoslezského kraje.