Farma Grim: S úctou k historii, ekologii a lidem

Jedním z pojítek obou míst je i rod Grimů. Rod, který se do historie této oblasti nejen zapsal, ale podílel se i na zachování odkazu časů minulých a jeho přesahu do budoucna.

Na první pohled se sice může zdát, že úvod tohoto článku nijak nesouvisí s povídáním o Farmě Grim. Jenže… Řeč bude o majitelích této drůbeží farmy, kteří jsou s Anniným údolím i s Brankou u Opavy úzce spojeni. 

Nestor rodu 

Z Branky u Opavy pocházím,“ vysvětluje zakladatel farmy Karel Grim, který letos oslavil osmdesátiny. „Pak jsme bydleli v Melči, kde učil můj otec. A později byl jmenován ředitelem zvláštní školy v Radkově-Dubové, takže naše rodina má vztah i k tomuto místu. V tomto kraji jsem prožil celý život,“ vypráví muž, jehož otec Hubert (1917–2008) byl kromě jiného respektovaným regionálním výtvarníkem, členem Skupiny X. „Otci učaroval Hradec nad Moravicí, maloval ale i krajinu Vítkovska a Dubové, inspirovala ho i jiná místa,“ připomíná Karel Grim svého tatínka, jehož – jak zmiňuje – pojily přátelské vazby s básníkem Petrem Bezručem. „Bezruč napsal Stužkonosku modrou právě v Brance, kde bydlíval u Kanclířů, rodiny tátova strýce. Tady se s ním otec seznámil, později si i psali,“ předkládá dochovanou korespondenci s podpisem Václav Vašek, což je vlastní jméno slavného českého básníka.

„Vždycky jsem měl pocit, že se o odkaz táty a vlastně i Bezruče musím starat. Takže jsem prastrýcovu vilku zachoval v původní podobě, podařilo se mi zachránit i některé předměty spojené s Bezručem. A časem jsem shromáždil velkou část otcových obrazů,“ vysvětluje Karel Grim. Jeho samotného to ale odmalička táhlo k zemědělství. To i vystudoval a po vojně zareagoval na inzerát xaverovské drůbežárny nově vznikající na místě původní papírny v Annině údolí. „Zakotvil jsem tu v roce 1966 a zůstal celý život,“ usmívá se při vzpomínce na to, jaký v začínajícím chovu slepic panoval při jeho nástupu chaos. „Ale mě to tady bavilo, trávil jsem tu hodně času. Vlastně jsem se i za socialismu snažil, aby to tu prosperovalo,“ konstatuje při pohledu na své dílo, jemuž vévodí citlivě zrekonstruovaná správní budova. V jejích 
opravených základech je nově zabudován kámen s vytesaným nápisem Annatal, jenž odkazuje na původní papírnu založenou v těchto místech v roce 1866. „Annino údolí je moje srdeční
záležitost. Jen lituji, že jsem to tu před těmi bezmála šedesáti lety nefotil. Všechno bylo zarostlé, přímo ze zdi správního objektu rostl šeřík. Dnes se to zdá být k neuvěření,“ nastiňuje své začátky Karel Grim.

Původně řadový pracovník časem stoupal po kariérních stupíncích výš a výš. A když v roce 1992 přišla privatizace, zpracoval privatizační projekt. „S ničím jsem tenkrát moc nepočítal, nevěděl jsem, co se bude dít. Prostě jsem se jen rozhodl využít zkušeností, které jsem během let získal. Všechno tu sice bylo staré, ale chov drůbeže byl v dobrém stavu. Na to jsem vsadil. Vzal jsem si úvěr, přibyly nové technologie, pořád jsme to tady opravovali a pořád v tom pokračujeme. Vždyť tu máme dva hektary zastřešené plochy, spousta budov přitom je z konce 19. století,“ krčí rameny a vypráví, jak současnou Farmu Grim budoval společně se synem Davidem, jemuž už své dílo před časem předal. „Snažím se mu do toho nekecat. Dobře ví, o co jde,“ mhouří nestor rodu Grimů lišácky oči.

Další generace Grimů

Farma Grim navázala na tradici Drůbežnictví Xaverov a pokračuje v rozmnožovacím chovu masných slepic. Jen pro představu – farma produkuje 5 milionů násadových vajec ročně. Ale chov slepic rozhodně není jedinou podnikatelskou aktivitou rodiny Grimů. David Grim dokáže dlouho se zaujetím povídat o chovu gallowayského skotu, který se pase na loukách v Radkově, 
o koních plemene hafling nebo o ovcích, jež spásají trávu mezi halami farmy. A jako příznivec high technologií se zápalem hovoří o snech, které mají podobu dálkově ovládaných strojů.

Hudba budoucnosti propojuje současnost a všudypřítomnou minulost, kterou tu připomíná například bezmála stometrový náhon vytesaný ve skále, nebo už nepoužívané turbíny, jež
jsou ztichlými svědky zdejší papírenské minulosti. „Ale máme tu i stále funkční Francisovu turbínu,“ usmívá se majitel farmy a vypráví o tom, že haly, v nichž chová slepice masného typu
Ross, jsou vybaveny kapátkovými napáječkami a řetězovými krmítky, ve dvou halách jsou automatická hnízda. 

Do detailu promyšlená rozhodnutí jsou vidět na každém  kroku. Farma je díky vlastní vodní elektrárně s historickými kořeny i moderní fotovoltaice soběstačná v oblasti energie, má
dlouhodobé stabilní odběratele vajec i masa, dřevo pomáhá v případě potřeby zpracovat kompletně zařízená pila… O to vše se nyní stará David Grim se svými syny, pomáhá jim zhruba deset pracovníků. „Najít spolehlivé a pracovité lidi se těžké, jsem rád za každého z nich,“ chválí farmář z Annina údolí své zaměstnance. A svěřuje se s plány na další modernizaci.

Investice však nesměřují pouze do výroby. Přestože místo není kvůli přísným hygienickým pravidlům přístupné veřejnosti, přece jen ji oslovuje malebnou správní budovou s nově vybudovaným jezírkem, která dokonale zapadá do zdejší až filmově dokonalé přírodní scenérie. Aby si pěší i cyklisté mohli Annino údolí co nejvíc užít, nechali majitelé Farmy Grim zbudovat bezmála dvě desítky můstků klenoucích se nad říčním tokem. I tímto vstřícným gestem dali najevo svou úctu k místu, s nímž jsou spojeny jejich životy.

Když budete půvabným Anniným údolím procházet, nebo projíždět, a budete se kochat zdejší přenádhernou přírodou, budete teď už možná mít lepší představu o tom, co se děje na
poloostrově vytvořeném klikatící se řekou Moravicí. Že tady s úctou k historii, ekologii, lidem i zvířatům žijí a pracují členové rodu Grimů.