Bezpečně (nejen) do školy…

Ze statistik lze vyčíst, že z celkového počtu všech úrazů dětí tvoří dopravní úrazy více než 40 % a úmrtí přes 30 %, z čehož lze vyčíst závažnost této problematiky.

V prvé řadě je za bezpečný pohyb dětí v silničním provozu odpovědný rodič, neboť škola může dítěti dát pouze jakési základy v dopravní výchově. Praxi v reálném dopravním prostředí musí zajistit rodiče včetně toho, aby dětem šli příkladem. Rodiče by měli kvůli bezpečnosti dětí v silničním provozu a zejména těch, které se v něm budou pohybovat zcela samy, projít s nimi celou trasu do školy, ukázat nezpečná místa pro přecházení a vysvětlit zásady bezpečného přecházení, a to zejména:

• aby našlo bezpečné místo k přecházení (tj. tam kde má dítě dostatečný rozhled a je tam vyznačený přechod pro chodce),
• vždy, než vstoupí do vozovky, se zastavit, rozhlédnout na obě strany a rychle, ale nikoli zbrkle přejít,
• aby nikdy nepřecházelo mezi zaparkovanými vozidly

Je vhodné, aby rodiče doprovázeli mladší děti při cestě do školy i několik dní, aby tím získali jistotu, že se jejich dítě v dopravním prostředí bude pohybovat bezpečně. Je nutné dítě upozornit na nebezpečí, která vyplývají z jeho vlastního pohybu v dopravním prostředí – dítě není ničím chráněno a případný střet s vozidlem vždy „prohraje“…

Rodiče by při cestě do školy měli dbát zvýšené opatrnosti a naučit své děti chovat se správným způsobem. Dítě jako chodec v doprovodu dospělé osoby by mělo být vždy vedeno na straně rodiče, která je odvrácená od vozovky. Je nutné děti naučit bezpečné chůzi po chodníku.

Dětem je nutné vysvětlit, že:

• se chodí po pravé straně chodníku, nikoliv po obrubníku;
• se nepřekáží protijdoucím;
• chodník není určen pro hraní;
• zábradlí zabraňuje vstupu do vozovky a není to prolézačka;
• je nutné se řádně rozhlédnout před vstupem do vozovky;
• při přechází vozovky na přechodu je lépe počkat, až vozidla před přechodem opravdu zastaví;
• v blízkosti přechodu pro chodce je jeho použití povinné.

Důležitým prvkem pro bezpečnost dětí je také jejich viditelnost. Na cestě do školy a ze školy by mělo být oblečeno v pestrém oblečení a toto je vhodné doplnit reflexními prvky na oblečení nebo na školních brašnách. 

Pokud děti jezdí do školy veřejnou dopravou, musí jim být vysvětleny zásady bezpečného chování v dopravních prostředcích, nutnost držet se za jízdy, pokud stojí. Rovněž je důležité vysvětlit, aby nepřecházely vozovku před nebo za autobusem stojícím v zastávce a vždy vyčkaly jeho odjezdu tak, aby při přechodu neměly zakrytý výhled.

Rodiče přepravují menší dítě do školy v osobním automobilu, musí být vždy v dětské autosedačce. Děti, jejichž hmotnost převyšuje 36 kg a výška je minimálně 150 cm, musí být připoutány bezpečnostním pásem. I kdy i u nás platí tato povinnost ze zákona o silničním provozu, přesto statistiky dětských úmrtí hovoří o případech, kdy dítě v sedačce nebylo umístěno. V této souvislosti se v posledních letech propaguje, aby rodiče do školy děti nevozili v osobních automobilech, ale doporučuje se v případech, kdy je to možné, aby dítě použilo veřejnou hromadnou dopravu nebo šlo pěšky. Použití osobního automobilu totiž komplikuje dopravní situaci u škol, kdy zaparkovaná vozidla často tvoří překážku a zabraňují tak například přechodu ostatních dětí přes silnici v blízkosti školy apod.

V neposlední řadě by si řidiči měli uvědomit, že začátkem školního roku se v ranních a odpoledních hodinách na ulicích vyskytuje více dětí a tomu by měli přizpůsobit své chování – zejména pak rychlost jízdy. Uvědomme si, že i sebelépe vychované a vycvičené dítě je omezeno ve svém chování v silničním provozu svými mentálními i fyzickými předpoklady, proto jeho reakce jsou velice často nevyzpytatelné. Zásada ohleduplnosti vůči ostatním účastníkům silničního provozu by ale samozřejmě měla platit po celý rok, nejenom na začátku školního roku.

Důležitým faktorem bezpečné cesty dětí do školy i jejich návratu je poučit je, aby kromě bezpečného chování v dopravním prostředí dbaly i jiných důležitých bezpečnostních rad:

• nechodit nikam s cizími lidmi,
• nenastupovat k cizím lidem do vozidla a nebrat od cizích lidí žádné bonbóny či jakékoliv předměty. 

Zdroj: BESIP

Roman Mišáček